Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pouhé tři dny po návštěvě Kyjeva se maďarský premiér Viktor Orbán, jehož země v současnosti zároveň předsedá Radě Evropské unie, údajně vydá i do Moskvy. Napsal to web Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) s odkazem na zdroj z maďarské vlády a později i britský deník Financial Times (FT) s odvoláním na tři nejmenované zdroje, jednoho představitele z Maďarska a dva z EU.
Oficiální potvrzení zatím chybí.
První od rakouského kancléře
Orbán má údajně v plánu schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle britského listu chce posloužit jako zprostředkovatel míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Premiéra by měl v pátek doprovázet ministr zahraničí Péter Szijjártó, který byl od února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, v Moskvě už pětkrát.
Maďarský investigativní novinář Szabolcs Panyi napsal, že maďarské vládní letadlo odletělo do Moskvy už ve čtvrtek. Podle něj pravděpodobně vezlo část Orbánovy delegace.
Pokud se zprávy potvrdí, Orbán bude prvním premiérem členské země EU, který navštíví ruskou metropoli od dubna 2022. Tehdy se válku neúspěšně pokoušel ukončit rakouský kancléř Karl Nehammer.
Orbán v Kyjevě
Maďarský premiér Viktor Orbán našel cestu do Kyjeva po 12 letech. Ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému doporučil okamžité příměří na stávající frontové linii. Moskva od Orbánovy cesty nečeká „zásadní průlom“.
Na zprávu o chystané cestě reagoval na síti X končící předseda Evropské rady, tedy orgánu sdružujícím prezidenty a premiéry států EU, Charles Michel. „Rotující předsednictví EU nemá mandát jednat s Ruskem ve jménu EU,“ upozornil belgický politik. Zopakoval, že podle Evropské rady je Rusko agresor a Ukrajina oběť. Maďarsko ani Orbána ale nezmínil.
Překvapení dal najevo například polský premiér Donald Tusk. „Zvěsti o vaší návštěvě v Moskvě nemohou být pravdivé, premiére Viktore Orbáne, nebo ano?“ zeptal se rovněž na síti X.
Do Kyjeva po 12 letech, do Moskvy po dvou a půl
Před úterní návštěvou Kyjeva, vůbec první po dvanácti letech, Orbán avizoval, že bude usilovat o dosažení míru a řešení problémů EU. Přímo v ukrajinské metropoli pak prezidentu Volodymyru Zelenskému navrhl, aby zvážil okamžité příměří na stávající frontové linii, a usnadnil tak zahájení jednání s Ruskem.
„Informoval jsem pana prezidenta, že jeho (mírové) plány vyžadují výrazné množství času vzhledem k pravidlům mezinárodní diplomacie, a tak jsem mu poradil něco jiného,“ prohlásil Orbán v Kyjevě. Většina analytiků se dlouhodobě shoduje, že klid zbraní by za stávající situace poskytl Moskvě čas k získání sil.
Orbán ale zároveň řekl, že svůj návrh Zelenskému nijak nevnucoval a akceptuje jeho argumenty. Ukrajinský prezident na jeho nápad nereagoval. Maďarští představitelé deníku FT ale řekli že Orbán byl překvapený, jak moc je Zelenskyj optimistický ohledně ukrajinských šancí zvítězit.
„Návštěva by se dala interpretovat i jako snaha o normalizaci vztahů mezi Maďarskem a Ukrajinou, byť bych neočekávala, že se z nich stanou klíčoví partneři, nebo že tímto okamžikem přestávají snahy Maďarska komplikovat některé věci,“ komentovala schůzku v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Oba státníci potvrdili, že pokročili v některých sporných bilaterálních otázkách.
Rozdílné podmínky
Pokud jde o Orbánovo úsilí o mír, z veřejných prohlášení ruských a ukrajinských představitelů to nevypadá, že by to bylo za současné situace dosažitelné.
Putin například před měsícem řekl, že je ochoten ukončit válku jen tehdy, pokud Kyjev splní několik podmínek. Patří mezi ně například konec ukrajinských ambicí na členství v NATO nebo odevzdání části ukrajinského území Rusku. Kyjev ale dlouhodobě trvá na obnovení své suverenity v mezinárodně uznávaných hranicích.
Ve čtvrtek pak Putin řekl, že Rusko nevyhlásí příměří, aby ho Ukrajina využila ke zlepšení své pozice. Je ochoten se ale zabývat mírovými návrhy amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, i když jejich obsah nezná. Trump o nich mluvil opakovaně, ale nikdy veřejně nezmínil, s čím jeho plán počítá.
Budapešť sice ruskou invazi na Ukrajinu odsoudila, ale na poměry členského státu Evropské unie a NATO po celou dobu udržuje s Moskvou vřelé vztahy.
Tvrdí, že západní podpora Ukrajiny přispívá k vyostření konfliktu s Ruskem, a odmítá se tak na vojenských dodávkách podílet. Maďarská vláda také soudí, že unijní sankce proti Moskvě ekonomiku zemí sedmadvacítky poškozují více než tu ruskou.
„Je možné, že se Orbán nabízí Putinovi jako jeho partner v tom, že bude blokovat rozhodování v EU a NATO. To ostatně dělal už i před únorem 2022. Já si ale nejsem úplně jistá, jestli to není přílišné zveličování role Maďarska v očích Ruska, i když Putinovi skutečně v něčem pomohlo,“ řekla v rozhovoru Janebová.
Maďarsko mluví o tom, že vede diplomacii „více směrů“. Jejím výrazem mohlo být i to, že ministr zahraničí Szijjártó v den Orbánovy návštěvy v Kyjevě volal svému ruskému kolegovi Sergeji Lavrovovi.
Orbán se s Putinem setkal například v říjnu 2023 na regionálním summitu v Pekingu, a stal se tak prvním lídrem EU, který tak učinil od začátku války. S ruským prezidentem se viděl i na začátku roku 2022, těsně před začátkem invaze, kdy byl jedním z mnoha politiků, kteří se pokoušeli uklidnit napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.