Orbán plánuje vyslat vojáky do Čadu. Opozice má obavy, co tím sleduje

Premiér Viktor Orbán tento týden po setkání s čadským prezidentem Mahamatem Idriss Débym potvrdil záměr vyslat do africké země 200 vojáků.

„Čad je klíčovou zemí v boji proti nelegální migraci v Africe. Migraci z Afriky do Evropy nelze zastavit bez zemí sahelského regionu. Proto Maďarsko buduje partnerství s Čadem. Dnes a zítra na tom pracujeme s prezidentem Débym,“ prohlásil.

Právě otázka migrace směrem do Evropy a potenciální hrozby terorismu jsou podle Budapešti hlavním důvodem, proč se její pozornost zaměřuje právě na Čad.

Podle kritiků to ale není jediný záměr Orbánovy vlády.

Budapešť vztahy s N'Djamenou rozvíjí už téměř rok. Plán navázat vojenskou spolupráci a vyslat do země dvě stovky vojáků představil maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky loni v říjnu.

„Jsme svědky druhého vážného ozbrojeného konfliktu a do Evropy proudí miliony migrantů z Afriky, Blízkého východu a Afghánistánu,“ nastínil jeden z důvodů.

Plán vyslat vojáky do Čadu následně dostal ke schválení maďarský parlament. Už loni nicméně Budapešť v čadské metropoli otevřela středisko humanitární pomoci, diplomatickou misi a začala uzavírat dohody v oblasti zemědělství a vzdělávání, připomíná stanice Radio France Internationale.

Ke stvrzení vzájemných vztahů došlo před pár dny. „Jsme dvě země, které velmi pečlivě dbají na zachování své suverenity, dvě země, které se jednoznačně zasazují o mír. Dvě země, které jasně věří, že války mohou a musí být řešeny jednáním, nikoli zbraněmi,“ uvedli na společné tiskové konferenci ministři zahraničí Péter Szijjártó a Abderrahman Kulamallah.

Zpravodajský server Telex s odkazem na úřední věstník informoval, že Maďarsko s Čadem „podepsaly dohodu o strategické spolupráci v této oblasti, dohodu o obranné spolupráci a spolupráci v oblasti chovu hospodářských zvířat. Jedná se o komplexní partnerství opírající se o pilíře obrany, hospodářství a vzdělávání“.

Kdy přesně se vojáci do Čadu vydají, zatím není jasné. Otázkou také je, zda může mít jejich nasazení nějaký efekt.

„Řekl bych, že jde do jisté míry o symbolickou rovinu. Samozřejmě, že 200 vojáků nic nezmění, mohou ale mimo jiné přispět k výcviku. Podobně je to vidět v Mali nebo Nigeru, takže Maďaři vlastně ukazují, že ‚to jde ‘, když člověk není ideologicky zaslepený,“ řekl Seznam Zprávám afrikanista Jan Záhořík z Katedry blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni.

Odkazuje na to, že zatímco Francie se z pásu Sahelu musela začít stahovat kvůli sílícím protifrancouzských náladám, Maďarsko si snaží razit cestu po vlastní ose. Jak je při tomto typu mise spíše atypické, bez dalších mezinárodních partnerů jako jsou NATO nebo EU.

Vojenskou spoluprací ale partnerství končit nemá. Ministr Szijjártó uvedl, že jsou připraveni spustit program účelově vázané pomoci Čadu ve výši 150 až 200 milionů eur, díky němuž prý budou maďarské společnosti moci pracovat na posílení odvětví zemědělství a potravinářského průmyslu, rozvoji zásobování vodou, vzdělávání a digitalizace.

Vládní agentura Hungary Helps zase zahájí program pomoci v hodnotě milionu dolarů, jehož cílem je zabránit šíření infekcí a zlepšit zdravotnictví. Přes dvě desítky studentů z Čadu pak budou mít možnost studovat v Maďarsku díky stipendiu.

V Bruselu pak Maďarsko iniciovalo, aby Evropská unie poskytla 14 milionů eur z „Evropského mírového nástroje“ na podporu rozvoje obranných kapacit Čadu. Projednávat se toto téma má na jednání výboru velvyslanců EU na konci září.

„Orbánovo Maďarsko se dlouhodobě staví a hlásá potřebu se zabývat migrací přímo v Africe a ne, když už je pozdě a migranti jsou již na cestě do Evropy,“ vysvětlil Záhořík jeden z motivů, proč se snaží Budapešť angažovat přímo v afrických zemích.

Souvisí to podle něj s politikou Maďarska, která „obecně uplatňuje samostatnou politiku a prezentuje se jako nezávislá“. „Čad je navíc významným producentem ropy a je také zásadní pro migrační tranzit,“ přiblížil.

Pro kontext: právě Čad je v regionu Sahel poměrně „klidnou“ zemí. Oproti dalším státům se mu v posledních letech ve větším rozsahu dosud vyhnuly převraty, občanské války nebo vysoká míra teroristických útoků.

„Čad, který má přibližně 19 milionů obyvatel, zaujímá v Sahelu klíčové postavení. Tato strategická poloha spolu s jeho postavením klíčového spojence Západu v nestabilní části světa podtrhuje jeho význam v globální geopolitické krajině,“ napsal v této souvislosti například německý zpravodajský server Deutsche Welle (DW).

„Čad a obecně africké země jsou nakloněné multipolaritě a ne partnerství jen s jednou zemí. A přesně v tomto světě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rozděleném na země BRICS na jedné straně a západní země na druhé, včetně USA a EU –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mohou malé a střední země zastávat roli neutrálních mostů, které nemají koloniální minulost,“ popsal dále afrikanista Záhořík.

Evropská unie iniciativu Budapešti „vítá“. Mluvčí sedmadvacítky agentuře AFP řekl, že vzhledem k domácím výzvám je „důležité, aby s Čadem spolupracovalo více mezinárodních partnerů“.

Maďarská opozice je jiného názoru. Misi označila za „nebezpečnou a nehospodárnou“. Někteří opoziční politici i odborníci se navíc obávají, že Budapešť, která má blízko ke Kremlu, by mohla v Sahelu jednat jménem Ruska, přiblížila dále DW.

Podobné závěry ve svém pravidelném newslettetu představil také novinář Szabolcs Panyi z mezinárodní investigativní platformy VSQUARE. Nejmenovaný středoevropský vládní úředník odpovědný za bezpečnostní otázky mu řekl, že „protiteroristické a migrační cíle“ v Čadu jsou pro Budapešť jen záminkou.

„Slyšeli jsme, že maďarská vláda hodlá v Čadu zřídit také středisko vojenské rozvědky, což nás znepokojuje. Od Prigožinovy smrti a rozpadu Vagnerovy skupiny ztratilo Rusko v Africe určitý vliv. Obáváme se, že toto maďarské vojenské zpravodajské centrum by potenciálně mohlo sloužit ruským zájmům, a mám podezření, že představitelé Kremlu, jako je Sergej Lavrov, hlavní tvář Ruska v Africe, Maďary povzbuzovali,“ řekl pod podmínkou anonymity.

Maďarská vláda podle DW popřela, že by v Sahelu „zastupovala ruské nebo jakékoliv jiné zájmy“. „Nehledal bych tam přímou souvislost s Ruskem, ale spíš takovou opatrnou šanci, kterou Orbánova vláda cítí a která se jí nabízí v Africe v rámci francouzsko-ruského boje o vliv v Sahelu. Nabízí se tak prostor pro tyto střední až menší země, co mají neutrální pozici,“ dodává afrikanista Záhořík.