Orbán chystá první válečnou cestu do Kyjeva. Má co zlepšovat

„Až se návštěva načasuje, odcestuje (do Kyjeva) i maďarský premiér. Ministerstvo zahraničí v současné době pracuje na přípravách,“ uvedl v rozhovoru pro server Index.hu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Odpověděl tak na otázku, proč ještě maďarský premiér Viktor Orbán nenavštívil po začátku ruské invaze Kyjev – na rozdíl od celé řady evropský politiků i amerického prezidenta Joea Bidena. Orbán byl ovšem loni v září v Moskvě, na rozdíl od západních lídrů, na pohřbu Michaila Gorbačova.

Orbána letos do Kyjeva pozval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informaci potvrdil zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva. Řešit by se měly i kontroverzní otázky ve vzájemných vztazích, ke kterým patří i stupňované maďarské požadavky na zlepšení postavení maďarské menšiny na Ukrajině.

V Kyjevě nebyl ani ministr Szijjártó. Ministr to vysvětluje tím, že zatím pozvánku na Ukrajinu nedostal. „Pokud dostanu pozvánku a domluvíme se předem na věcných tématech a čase návštěvy, rád pojedu, ale zatím žádná taková pozvánka nedorazila,“ řekl Szijjártó.

Szijjártó, jenž od ruského ministra zahraničí obdržel v prosinci 2021 státní vyznamenání, byl od začátku války už třikrát v Rusku.

Letos v únoru také jednal v Minsku s představiteli běloruské diktatury. „Mnoho lidí samozřejmě návštěvu odsoudí, ale naše pozice je jasná: komunikační kanály musí zůstat otevřené,“ hájil politik svou cestu.

Bělorusko od začátku ruské invaze slouží jako základna ruských vojsk, a režim se tak na válce nepřímo podílí.

Vztahy Budapešti a Kyjeva byly pošramocené už delší dobu před ruskou invazí, po ní se ovšem dál výrazně zhoršily. I když totiž orbánovské Maďarsko ruskou agresi odsoudilo a formálně Ukrajinu podpořilo, v Evropské unii platí za advokáta zájmů Kremlu.

Maďarsko se například dlouhodobě staví proti tomu, aby dodávky zbraní ze Západu na Ukrajinu putovaly přes jeho území a torpéduje i unijní sankce namířené proti Kremlu.

Orbán se také v osobní rovině opakovaně tvrdě opřel do Zelenského a stejné téma využil loni na jaře i v předvolební kampani.

Maďarská vláda také tvrdí, že unijní sankce proti Moskvě ekonomiku zemí sedmadvacítky poškozují více než tu ruskou. Kabinet opakuje, že konec bojů na Ukrajině mohou přinést jedině jednání mezi Moskvou a Washingtonem, a ne stažení ruských jednotek z Ukrajiny.

Letos na konci ledna ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Budapešť, aby přestala s „protiukrajinskou rétorikou“, a zabránila tak nenapravitelným následkům pro vzájemné vztahy.

Ministerstvo to uvedlo poté, co si předvolalo maďarského velvyslance v Kyjevě kvůli nedávným Orbánovým výrokům. Premiér podle portálu RBK-Ukrajina dal při lednovém setkání s novináři najevo, že nevěří ve vítězství Kyjeva ve válce s Ruskem a že se domnívá, že se Ukrajina postupně přemění v „neřiditelnou trosku“.

Už nyní se podle něho Rusům podařilo proměnit Ukrajinu v „zemi nikoho“ a je na tom podle Orbána podobně jako Afghánistán. Nacionalistický politik také tvrdí, že EU částečně může za to, že se válka na Ukrajině protahuje. „Když Rusko zaútočilo, Západ konflikt neizoloval, ale povýšil ho na celoevropskou úroveň,“ citovala Orbána agentura AP.

Maďarské postoje výrazně narušily i fungování Visegrádské skupiny. „V4 v tuhle chvíli nefunguje jako politické spojenectví, protože klíčovou zahraničněpolitickou otázkou dneška je ruská válka na Ukrajině, na kterou ale mají země V4 rozdílný názor,“ řekl Seznam Zprávám nedávno výkonný ředitel Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál.

Postoje Orbána také rozleptaly několikaleté polsko-maďarské spojenectví. Společně se tamní konzervativní vlády koordinovaly „proti Bruselu“ hlavně ve sporech o právní stát.