Ficova vláda pod palbou, že nechala šíření nákazy vygradovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od naší spolupracovnice na Slovensku/

První podezření na nákazu slintavkou a kulhavkou (zkráceně SLAK) se v Maďarsku poblíž slovenských hranic objevilo v pátek 7. března. Právě to byl podle bývalého šéfa slovenské Státní veterinární a potravinové správy Jozefa Bíreše okamžik, kdy mělo dojít k hermetickému uzavření hranic.

Už tehdy podle něj mělo Slovensko nainstalovat dezinfekční brody, jimiž by auta mířící do země projížděla. K takovým opatřením ostatně po zprávách z Maďarska přistoupilo například Polsko, které s ním nesousedí.

„Každý pohyb aut, krmiv a lidí měl být pod absolutní kontrolou. Tady není prostor pro benevolenci, měl se zavést striktní režim. Měli jsme výstrahu a pár dní navíc,“ řekl pro portál Poľnoinfo.sk.

K tomu ale nedošlo. Pro vládu Roberta Fica SLAK nebyl téma ještě další dva týdny. Předseda vlády byl v době zjištění prvního případu v Maďarsku na summitu Evropské unie o pomoci Ukrajině a jeho strana Směr se chystala na každoroční oslavy MDŽ. O slintavce tak kabinet veřejnost poprvé informoval až před týdnem.

První případ na Slovensku pak ministerstvo zdravotnictví, vedené Richardem Takáčem ze Směru, potvrdilo 21. března. „To, co se děje, je ohrožení národních zájmů v oblasti hospodářství,“ komentoval to Fico.

V zemi ale jde i o třaskavé politické téma. Opozice vládu kritizuje nejen kvůli údajně laxnímu zavádění potřebných opatření, ale i za nedostatečnou komunikaci s veřejností.

Fico reagoval obviněním, že opozice jen sbírá politické body. „Vyzývám opozici, aby se zdržela panických komentářů a nezneužívala vážnou virovou krizi k politickým účelům v této pro Slovensko těžké situaci, za kterou nemůže slovenská vláda. Oznamuji, že vláda nebude při řešení nákazy zvířat ani na okamžik přihlížet k nesmyslným obviněním opozice,“ napsal na sociální síti.

Mnozí mu později připomněli, že během pandemie koronaviru, která měla na Slovensku 21 tisíc obětí, sám organizoval protesty proti vládním opatřením na zastavení šíření viru, odrazoval lidi od očkování a uvedl, že má v rodině případy lidí, kteří po očkování zemřeli.

Ráno 10. března zavedl hlavní maďarský veterinární lékař Szabolcs Pásztor opatření k zamezení šíření nákazy. Poté, co byl SLAK u skotu potvrzen, nechal zavřít farmu v Kisbajcsi, která je jen dva kilometry od slovenských hranic. Mimořádně přísná regulační opatření zahrnovala mimo jiné zákaz přepravy dotčených druhů zvířat a produktů z nich.

Na Slovensku rozhodovaly o prvních opatřeních přímo obce. V okresech Komárno a Dunajská Streda začali starostové sestavovat seznamy chovů skotu, ovcí, koz a prasat, které by mohly být nákazou zasaženy. Například v okrese Komárno je šest chovů skotu s 507 kusy, pět chovů ovcí s 26 kusy, šest chovů koz s 23 kusy a osm chovů prasat s celkem 114 kusy. Vyšší počty jsou v okrese Dunajská Streda, kde bylo napočítáno 1851 krav a přes 30 tisíc prasat.

Zavedli také dezinfekci všech vozidel vyjíždějících z areálů chovů a tamní chovatelé museli začít okamžitě hlásit uhynulá nebo nemocná zvířata.

Kvůli ohnisku nákazy na druhé straně hranice se do pásma dozoru dostalo celkem osm obcí. V dalších chovech na Slovensku se nyní zvířata očkují, aby se šíření nákazy zpomalilo.

Mluvčí ministerstva zemědělství Veronika Daničová tvrdí, že během prvního víkendu od zjištění podezření na nákazu policisté a veterináři na hranicích zkontrolovali 20 aut. „Žádné z nich nepřeváželo živá zvířata,“ řekla 9. března televizi JOJ.

Hranice mezi Maďarskem a Slovenskem je dlouhá 655 kilometrů a po prvních zprávách o výskytu nákazy začali veterináři kontrolovat chovy dobytka ve vzdálenosti do pěti kilometrů od hranic.

Zmíněné dezinfekční brody nicméně nechybí současné státní veterinární správě. „Někdo říká, že jsme měli mít brody. My jsme kontrolami nezjistili, že by se zvířata z Maďarska převážela. Tak mi řekněte, co jsme měli dezinfikovat,“ řekl k tomu současný šéf státní veterinární správy Martin Chudý.

„Na naší veterinární správě jsme zřídili expertní týmy z řad úředních veterinárních lékařů, které provádějí šetření přímo v postižených chovech a řídí a koordinují krizové aktivity. Jejich cílem je pojmenovat časové období a způsob, jak se nákaza mohla do chovu dostat,“ dodal. Komentáři k důvodům, proč Slovensko na rozdíl od Polska na hranicích nezavedlo dezinfekční brány a brody, se Chudý vyhnul.

Na hranicích mezi Českem a Slovenskem přitom policisté s veterináři stáli už 11. března. A první automobily otočili krátce poté. „Cesta dvou kamionů z Maďarska skončila v noci na D2 v Lanžhotě. Papírově vyčištěné a dezinfikované vozy, které mířily pro prasata, byly v reálu značně znečištěné. Z rozhodnutí státní veterinární správy jsme je vrátili zpět na Slovensko,“ informovala česká policie na síti X.

Jednalo se o kamion, který projel Slovenskem, aniž by ho policie vrátila do Maďarska. Šéf veterinární správy Chudý to nepovažuje za selhání. „Policie a naši veterináři tam byli 24 hodin denně, ale žádné zvíře z Maďarska jsme nezadrželi. To je důležité, ne stav kamionu, který jel prázdný z Maďarska pro prasata do Česka,“ řekl Denníku N.

Od té doby se mohla do Česka dovážet pouze jatečná zvířata. Od středeční půlnoci pak na česko-slovenských hranicích platí omezení pro nákladní auta nad 3,5 tuny.

Ministr zemědělství Richard Takáč však své selhání nevidí a za rozšířením nákazy na Slovensku vidí březnové povětrnostní podmínky.

Od úterý na Slovensku platí mimořádný stav, díky němuž vláda může rychleji reagovat a zavádět potřebná opatření. K tomu obvykle přistupuje například během přírodních katastrof. Naposledy po něm na Slovensku sáhli před třemi lety, když potřebovali rychle reagovat na příliv válečných uprchlíků z Ukrajiny.

Současná mimořádná opatření zahrnují zákaz pohybu skotu, ovcí, koz, prasat a dalších sudokopytníků. Zvířata lze přemísťovat jen v rámci jednoho chovu.

Pokud přes Slovensko projíždí náklad zvířat z jiné země, nemůže na cestě zastavit ani zvířata vyložit. Zavřely se také zoologické zahrady a cirkusy, kde by se zvířata mohla nakazit.

Ministr zemědělství Takáč již dříve odhadl dosavadní škody na deset milionů eur, tedy v přepočtu zhruba čtvrt miliardy korun.

Problémem nicméně je, že v celé zemi je jediná kafilerie, kde se nakažená zvířata dají likvidovat (dvakrát větší Maďarsko má pro srovnání čtyři). Jen od pondělí do středy tam zpracovali 400 tun živočišného odpadu.

Potíže provázejí i dopravu k likvidaci – televizi TA3 se podařilo přistihnout otevřený kamion, což je podle Jozefa Bíreše selhání. Kamiony totiž musí být hermeticky uzavřené, protože nemoc se může šířit i vzduchem.

Ředitelka žilinské kafilerie Alexandra Orčíková tvrdí, že střechu kamionu mohla odhrnout zvířata, která po smrti zvětšují svůj objem. Za správně naložený kamion ovšem odpovídá veterinář na farmě, odkud jsou zvířata odvážena.

Stát proto nyní hledá místa, kde by bylo možné mrtvá zvířata zakopat. Chybí však také komunikace státu s občany.

Opoziční poslankyně za stranu Svoboda a solidarita Martina Holečková upozornila, že stát začal pohřbívat zvířata u Levic, kde je několik farem.

„V Levicích je to 500 metrů od prvního domu, na druhé straně je 350 metrů rodinná zástavba. Lidé nevědí, jestli to nepoškodí spodní vody. Padl také dotaz, zda není ohrožena nedaleká ovčí farma, je tam i mléčná farma. Lidé z okolí Levic na to nemají odpověď. Vláda měla přijít a vysvětlit veřejnosti, proč si vybrala právě tuto lokalitu a jaká hygienická opatření zavedla, aby to bylo v pořádku. Místo toho se stále svítí pod rouškou tmy a starostové se nás ptají, jestli můžeme potvrdit, co se tam děje,“ řekla tento týden v parlamentu.

Na kritiku opozice střídavě reagovali různí ministři. Šéf resortu obrany Robert Kaliňák ze Směru řekl, že žádné riziko kontaminace podzemních vod nehrozí a že pozemky u Levic jsou i pro tento účel dostatečně velké.

O výběru místa ale předem nevěděla ani tamní radnice. Vedení města v úterý ráno na svém facebooku informovalo, že ho o pohřbívání uhynulých zvířat nikdo neinformoval.

Podle místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Tomáše Taraby by v nejbližších dnech mělo přibýt další místo pro pohřbívání zvířat. Odmítl však upřesnit, kde by to mělo být.

Jámy pro pohřbívání zvířat, která musela být utracena kvůli výskytu SLAK, se používají i v jiných zemích, například v Maďarsku nebo Anglii. Takto však bývají pohřbeny již spálené ostatky.

Ve čtvrtek by měl své závěry zveřejnit i tým, který na Slovensko vyslala Evropská komise. Je složen z odborníků na veterinární vědu, virologii, volně žijící živočichy, laboratorní testování, řízení rizik a další oblasti. Podobný tým evropských expertů ostatně začátkem března pomáhal také v Maďarsku.

Kabinet Roberta Fica bude hledat miliony eur na odškodnění zemědělců, měly by jít ze státní kasy a evropských fondů.

Podle opozice mohly být škody mnohem menší, kdyby vláda zareagovala včas. „Budeme mít čas na větší bilanci. Ale už dnes můžeme říci, že se staly chyby. Ministr má úplně jiné zájmy než to, jestli slovenské zemědělství a slovenské krávy přežijí. Pan ministr se minul povoláním. Nevím, kolik je potřeba zveřejnit fotek z posilovny v parádním triku a kolik tulipánů je potřeba rozdat, když hrozí zdecimování resortu,“ kritizoval poslanec Alojz Hlina z opoziční strany SaS.

„Ten člověk od chvíle, kdy se dozvěděl o existenci SLAK, zveřejnil 11 statusů a 95 fotek z MDŽ,“ pokračoval v kritice Takáče.

Ministr se podle Hliny vyhýbá poslancům. Ve středu informoval, že Takáč „už potřetí zrušil výbor, kde jsme chtěli mluvit o skutečně vážném tématu slintavky a kulhavky“. „Vždy mu do toho něco vlezlo,“ prohlásil. Napočtvrté se o to poslanci pokusí ve čtvrtek odpoledne.

„Prosím, aby se ve čtvrtek v jednu hodinu nekonalo zasedání krizového štábu, aby se pan ministr nemohl zase vymlouvat, že nepřijde,“ vzkázal Hlina ministrovi vnitra Matúši Šutaji Eštokovi.

Ficova vláda může postupovat podle dokumentu nazvaného Národní pohotovostní plán pro případ podezření a výskytu slintavky a kulhavky na území Slovenské republiky, který ministr Takáč schválil koncem roku 2023.

Ministr vnitra Šutaj Eštok ve středu oznámil, že postupně přibudou dekontaminační brány na čtyřech hraničních přechodech. „Na velké přechody budou umístěny dekontaminační závory. Některé také kupujeme,“ oznámil šéf koaličního Hlasu.

Od čtvrtka pak Slovensko na hranicích s Maďarskem zavedlo omezení pro nákladní dopravu.

Na Slovensku už ve středu proběhly první protesty proti vybíjení hospodářských zvířat. Ve středu se v Lúči na Ostrove sešlo několik obyvatel okolních vesnic. Organizátoři tvrdí, že nemají důvěru v to, že jim stát uhradí škody. Protest se má opakovat ve čtvrtek.