Článek
„Přes řeku Němen přeplavávají Bělorusové v neoprenech. Když si jich nevšimneme, sami nás vyhledají a žádají o azyl. Obvykle ukazují nějaké dokumenty,“ cituje litevský veřejnoprávní portál LRT Algise Kisieliuse, velitele jednoho z kontrolních stanovišť litevské pohraniční stráže.
Za komentář vězení
Řeka Němen tvoří krátký úsek bělorusko-litevské hranice. Mezi dokumenty, které Bělorusové ukazují, byl například rozsudek o trestu za kritické komentáře o Alexandru Lukašenkovi na internetu.
Obvykle podle Kisieliuse prchají před tresty za účast na protirežimních demonstracích v roce 2020.
„Minule nám Bělorus řekl, že zkoušel s rodinou dojet do Gruzie, ale nepustili je. Jeho žena s dcerou jely do Kaliningradu a odtamtud do Polska. A on zkouší požádat o politický azyl v Litvě,“ citovala LRT pohraničníky.
Podobných případů útěku přes „zelenou hranici“, tedy nelegálně mimo hraniční přechody, teď podle nich přibývá. Důvodem jsou nekončící represe běloruské diktatury, které trvají od násilného potlačení protestů proti zfalšovaným volbám v létě 2020.
Do Francie za žabími stehýnky
Rodina Alexandra Lukašenka si v minulých letech užívala luxus v Evropě. A někteří její členové dosud chybí na sankčních seznamech.
Lukašenkova tajná policie a milicionáři si teď chodí pro kritiky režimu i v menších městech a na vesnicích. Atmosféra strachu tak vyhání další Bělorusy a kvůli riziku dalšího zatčení emigrují i političtí vězni, kteří už z káznic vyšli na svobodu.
Obavy z mobilizace
Novým důvodem emigrace jsou také obavy z možné mobilizace a přímého vojenského zapojení Běloruska do války proti Ukrajině. Režim letos poskytl pro ruskou agresi své základny, železnici, odpalovací plochy a letiště i vojenskou techniku.
Z diktatury před represemi utíkají podle Litevců lidé různého věku, vzdělání, s různým zaměstnáním: od studentů po ředitele divadel. Často míří právě do Litvy nebo do Polska, kam se po roce 2020 uchýlily běloruské demokratické síly včetně lídryně Svjatlany Cichanouské a přechodného exilového kabinetu.
Čísla běloruských uprchlíků podle dat Litevců kontrastují s klesajícími počty běženců jiných národností.
Hybridní válka proti EU
Pozornost se k hranicím Běloruska s Litvou a také Polskem a Lotyšskem obrátila loni v létě. Tehdy podle Vilniusu i Varšavy začal hybridní útok organizovaný běloruskou diktaturou – nejspíš podle ozkoušeného receptu psaného Kremlem.
Letadla z Blízkého východu i Afriky svážela do Minsku migranty, které pak režim směřoval i vytlačoval přes hranici s Polskem a Litvou.
Jednotlivci, skupiny i rodiny, které mířily do západní Evropy, zaplatily zprostředkovatelům za cestu tisíce dolarů. Často se ovšem vyčerpaní a dezorientovaní ocitli na delší dobu ve špatně prostupném podmáčeném a lesnatém terénu – bez léků, zásob i tepla.
Humanitární krize na hranicích si během roku a půl vyžádala desítky lidských životů.
Reportáž z polsko-běloruského příhraničí
Vlády v Litvě i Polsku odpověděly tvrdým postupem a zadržováním a následnými „push-backy“ zachycených migrantů, tedy jejich okamžitým návratem do Běloruska.
Nelegální návraty „za čáru“
V Polsku teď takový postup naráží u soudů. Nejméně v osmi případech rozhodly, že je taková praxe návratů cizinců do Běloruska nelegální a že odporuje polské ústavě, mezinárodnímu i unijnímu právu, a to i v případě svévolného překročení zelené hranice.
Soudům vadí, že návrat cizinců proběhl bez přezkoumání individuální situace migrantů a posouzení jejich práv, například žádosti o udělení mezinárodní ochrany.
Vlády ve Varšavě i ve Vilniusu také rozhodly o rychlé výstavbě hraničních bariér a dodatečného elektronického zabezpečení.
Nové ploty na východě Evropy
Kvůli několika migračním krizím a mezinárodní situaci se letos v Evropě vztyčovaly nové ploty. Podle říjnové zprávy Evropského parlamentu je teď schengenský prostor obklopen nebo křižován 19 hraničními nebo separačními ploty táhnoucími se více než 2000 kilometrů.
Nový a zmodernizovaný plot na litevsko-běloruských hranicích má zhruba 550 kilometrů a dokončen byl letos na konci srpna. Skládá se z pletiva a ze žiletkového drátu. Bariéra se nachází na litevském území několik metrů od státní hranice.
V Polsku letos v létě dokončili stavbu téměř 200 kilometrů dlouhé bariéry ze svislých ocelových lamel v přepočtu za 8,3 miliardy korun. Vysoká je 5,5 metru a na vrchu má žiletkový drát. Plot navíc doplňuje instalace elektronického systému se senzory a kamerami.
Také Lotyšsko letos v létě začalo se stavbou nového plotu na hranici s Běloruskem. Jde o výstavbu nebo modernizaci oplocení na 150 kilometrech. Oplocení plánuje země i na své hranici s Ruskem.
Zeď na hranicích s Běloruskem staví i Ukrajina. Ne ale z důvodu migrace, nýbrž vlastní bezpečnosti. V únoru totiž z Běloruska na Ukrajinu vtrhla ruská vojska při svém tažení na Kyjev a v posledních měsících se opakují spekulace o možnosti další takové operace.
O stavbě plotu na hranici s Ruskem letos na podzim začalo uvažovat i Finsko. Týkat se má jen nejrizikovějších úseků. Plot pak už stojí v některých úsecích estonsko-ruské hranice.
Dráty obeženou také ruskou exklávu mezi dvěma státy EU. Se stavbou plotu kolem Kaliningradské oblasti už začalo Polsko. Litva na hranicích s Kaliningradem postavila 45 kilometrů dlouhý plot už před čtyřmi lety.
Právě hraniční bariéry podle litevských i polských pohraničníků migrační trasu ztížily a lidi od pokusů dostat se do schengenského prostoru odrazují. Zpráva se navíc „rozkřikla“ a počty lidí snížila i nastupující zima.
„Sociální sítě fungují. Šíří se informace, že u nás není tak snadné hranice překročit. Navíc ne každý může v chladném počasí pobývat v lese, zvláště s malými dětmi,“ cituje LRT litevského pohraničníka Valdase Judzevičiuse.
Kleště a žebříky
Někteří lidé ovšem díky informacím přicházejí připravenější. Mají s sebou žebříky i kleště na přestřihávání drátů a snaží se bariéru překonat. Lidé se pod bariérami také podkopávají.
Hraniční plot navíc opakovaně poškozují i přímo běloruští pohraničníci.
Přištižení Bělorusové
Například letos v září litevské kamery zachytily, jak běloruští pohraničníci v novém litevském oplocení zkoušeli vystříhat díru pro skupinu migrantů.
Navzdory novým hraničním plotům lidskoprávní organizace upozorňují, že humanitární krize na hranicích nekončí a že lidé dál při pokusech o překročení hranice umírají.
