Článek
Brzy ráno 15. prosince podnikla saská policie několik plánovaných a koordinovaných zásahů. Na několika místech v Drážďanech a okolí provedla domovní prohlídky a několik lidí předvedla k výslechu. Razie proběhla kvůli údajnému spiknutí, při kterém se měla plánovat vražda saského premiéra Michaela Kretschmera z CDU.
Obráběč kovů Daniel G.
Policisté zasáhli týden po reportáži televize ZDF o uzavřené chatovací skupině na sociální síti Telegram. V kanálu Dresden Offlinevernetzung (Offlinové spojení Drážďany) debatovali radikální odpůrci očkování a odpůrci vládních protiepidemických opatření o odporu vůči „covidové politice“. Psali si také o plánech na fyzickou likvidaci Kretschmera a o provedení vraždy mluvili i na několika osobních setkáních v lese u Drážďan.
S „vůdcem“ radikální skupiny, respektive administrátorem telegramové skupiny, se teď spojil německý Focus Online. Dvaačtyřicetiletý Daniel G. z Drážďan v písemném prohlášení zaslaném redakci připustil, že s dalšími kritiky epidemických opatření debatoval o možné násilné akci proti Kretschmerovi.
Muž tvrdí, že vzkazy o Kretschmerově vraždě ale nebyly myšleny vážně. Informace z reportáže ZDF Daniel G. zlehčuje. Prý šlo jen o opilecké plácání hloupostí. „Byli jsme špehováni a odposloucháváni novináři ZDF, když jsme dávali v noci po mnoha pivech průchod vzteku. Ve skutečnosti nikdo nic takového neplánoval. Když lidé vykládají hlouposti v hospodě, nikdo to nikam nehlásí,“ napsal Focusu.
Michael Kretschmer
Saským premiérem je Michael Kretschmer z CDU od prosince 2017.
Vládní koalici v Sasku tvoří CDU, Zelení a SPD, ale nejpopulárnější stranou je ve spolkové zemi populistická Alternativa pro Německo (AfD). Ta se letos v září ve volbách do Spolkového sněmu stala v Sasku nejúspěšnější stranou. Na zemské i spolkové úrovni zůstává AfD v opozici.
Předseda saské zemské vlády Michael Kretschmer z CDU.
Kretschmer byl podle deníku Die Welt donedávna považovaný za naději CDU, ale v současnosti zažívá kvůli dopadům pandemie největší krizi od začátku mandátu. Čtyřmilionové Sasko patří ke spolkovým zemím s nejnižší proočkovaností a nejvyšší covidovou incidencí.
Saský premiér platí v Německu za propagátora vstřícného postoje vůči Rusku. Loni na jaře označil Kretschmer svou spolkovou zemi za „most na Východ“. Do Moskvy loni v dubnu vyrazil v situaci, kdy na mezinárodní scéně rezonovala koncentrace ruských vojsk u hranic s Ukrajinou, zdravotní stav Alexeje Navalného a česko-ruská roztržka kvůli Vrběticím. Za načasování návštěvy kritizovali Kretschmera například němečtí Zelení.
Novináři se přihlásili do skupiny pod falešným profilem jménem Hans, a dostali se tak k chatu zhruba stovky lidí a také ke zvukovým nahrávkám. „Vtrhnout k tomu chlápkovi, vytáhnout ho ven a někde ho pověsit,“ psali si účastníci o Kretschmerovi.
Radikalizoval se kvůli covidu?
Správce skupiny se teď od „násilnických fantazií“ distancuje. Obráběč kovů má dítě a čistý trestní rejstřík. Podle Focusu se dosud jako extremista neprojevoval. Policejní vyšetřovatelé předpokládají, že se v průběhu koronakrize radikalizoval, a považují ho proto za nebezpečného.
Daniel G. patří k zapřisáhlým odpůrcům vládních opatření a povinného očkování. Je také přesvědčeným prepperem, tedy člověkem, který se aktivně a systematicky připravuje na stav nouze a mimořádné události, včetně konce současného politického systému. „Preppeři“ mimo jiné schraňují zásoby potravin, zařizují filtrační systémy a mají generátory na výrobu elektřiny. Právě kvůli diskusi o možných výpadcích proudu, epidemiím nebo povodním podle svého právníka Daniel G. telegramovou skupinu založil.
Při prohlídce se u něj podle Focusu našly zásoby konzerv, polévek, nudlí, vařičů a filtrů na vodu. V Německu se „prepperství“ rozšířilo zejména s nástupem pandemie. Úřady upozorňují, že část této scény má blízko k pravicovému extremismu. To ale Daniel G. popírá.
Během prohlídky se u Daniela G. kromě zmíněných zásoby našly dvě kuše, které ale podle státního zastupitelství platí za sportovní výbavu. „Držení kuše nevyžaduje povolení, pokud jí technickou úpravou není udělen status zbraně,“ uvedla mluví zastupitelství Sabine Wylegallaová. Nalezené kuše v současnosti posuzují odborníci. Stejně tak i ostatní důkazy, o kterých bulvární list Bild psal jako o údajných součástkách, které by mohly sloužit pro výrobu bomby, včetně hřebíků, střelného prachu, síry a chemikálií.
Během domovních prohlídek u dalších lidí policie zabavila mobilní telefony, počítače i střelné zbraně. Nikdo nebyl zatčen ani na delší dobu zadržen.
Policie vyšetřuje sedm lidí
Daniela G. a dalších šest členů telegramové skupiny vyšetřuje státní zastupitelství kvůli podezření ze „společné přípravy závažného násilného činu ohrožujícího stát“. Trestní sazba je v tomto případě od šesti měsíců vězení do deseti let. Státní zástupce zatím nikoho neobvinil, ale podle Focusu očekává, že Daniel G. dostane trest asi dva roky vězení.
Prosincová reportáž ZDF vyvolala v Německu pobouření a obavy z násilných akcí hnutí Querdenker (jinak smýšlejících), které odmítá protipandemická opatření a které závažnost nemoci covid-19 zpochybňuje. Začala také debata o možné regulaci sítě Telegram, prostřednictvím které komunikují radikální skupiny.
Telegram jako síť pro radikály
Naposledy v téže souvislosti mluvil v úterý o Telegramu saský zemský ministr vnitra Roland Wöller z CDU. Policie by podle něj měla mít pro boj se zločinci komunikujícími prostřednictvím Telegramu více nástrojů.
O extremistických projevech některých odpůrců „covidové politiky“ se v Německu psalo už loni na jaře v souvislosti s novelou protiepidemického zákona. Německý Spolkový kriminální úřad (BKA) v dubnu dokonce varoval poslanecké kluby před „seznamem smrti“. Šlo o seznam poslanců, kteří novelu zákona podpořili. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) ve stejné době oznámil, že protagonisty hnutí Querdenker celostátně sleduje.
Nový impuls pak pro hnutí „jinak smýšlejících“ a na navázané krajně pravicové organizace znamenala další pandemická vlna loni na podzim a s ní související vládní restrikce. Odpor se zvedl po oznámení záměru nové německé vlády zavést povinné očkování proti covidu-19.
Naposledy se demonstrovalo v ulicích německých měst v pondělí večer. Protestů proti očkování se podle serveru RND po celé zemi účastnily tisíce lidí, nejčastěji formou nepovolených pochodů, tzv. procházek. V Kolíně nad Rýnem demonstrovalo asi 4200 lidí, v centru Berlína se před sídlem televize ZDF shromáždily dvě stovky protestujících.
Ke střetu s policii došlo v sasko-anhaltském Magdeburgu, kde se jednotlivci pokusili prorazit policejní zábrany. Policie proti nim použila obušky. Incidenty hlásí i saské město Lichtenstein, kde agresivní lidé zranili 14 policistů.
Šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky, Thomas Haldenwang loni na konci prosince uvedl, že se v Německu už sice nekonají masivní demonstrace proti karanténním omezením, jako tomu bylo předloni v Berlíně či Stuttgartu, ale počet protestů se zvýšil a rozšířil po celé zemi.
Demonstrace se konají často bez ohlášení a spontánně. Cílem hněvu odpůrců protiepidemických opatření jsou mimo jiné odborníci, zdravotníci, politici a novináři. „U pravicových extremistů, kteří tíhnou k násilí, a u radikalizovaných kruhů protestujících proti covidovým opatřením nelze vyloučit žádný scénář,“ řekl Haldenwang.
S pochodněmi před domem ministryně
Terčem neohlášených demonstrací se nedávno stala saská ministryně sociálních věcí Petra Köppingová, která má v této spolkové zemi na starosti také zdravotnictví a boj s pandemií. Demonstranti se po setmění s loučemi sešli před domem Köppingové, což politici včetně kancléře Olafa Scholze kritizovali jako nepřípustné.
Podobné akci čelil už loni na začátku roku i zmíněný saský premiér Michael Kretschmer, kterého skupina protestujících zaskočila při odklízení sněhu před jeho domem.
S radikalizací částí odpůrců „covidové politiky“ se potýká i Rakousko. Tamní vláda plánuje od 1. února zavést jako první v Evropě všeobecné povinné očkování proti covidu-19.
