Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Norimberská radnice ve středu odsouhlasila přesun tamní opery do prostorů nacistické kongresové haly. Zůstat by v ní měla sedm až deset let, informuje německý server Deutsche Welle.
„Nejsme součástí zábavního průmyslu, ale máme kulturně-politický a vzdělávací mandát,“ napsali zástupci zaměstnanců norimberské opery v otevřeném dopisu. Divadelníci chtějí „tento mandát efektivně naplnit“ ve spolupráci s odborníky z oblasti historie a vzpomínkové kultury, objasňovali důvody, proč by chtěli využít budovu spojenou s nejhoršími kapitolami dějin moderního Německa. Podle serveru Süddeutsche Zeitung se na přesunu shodli němečtí křesťanští demokraté (CSU), sociální demokraté (SPD) a Zelení.
Právě na okraji Norimberku schválil ve třicátých letech 20. století nacistický vůdce Adolf Hitler výstavbu komplexu na základě návrhu svého dvorního architekta Alberta Speera. Vzniklý, byť nikdy nedokončený areál měl být ukázkou nacistické velkoleposti. Jen do kongresové haly tvaru římského Kolosea se podle plánů mělo vejít až 50 tisíc lidí – dvojnásobek kapacity toho italského.
V celém komplexu pak v letech 1933 až 1938 probíhaly nacistické sněmy včetně pochodů a přehlídek. To ale skončilo se začátkem druhé světové války, kdy byly peníze na dostavbu využity na boj s německými nepřáteli.
Jediným, co se nacistům podařilo dokončit, tak zůstává Zepellinovo pole. Nedostavěná hala k dnešnímu dni připomíná tvar podkovy a obvodové zdi, které měly dosahovat až 70 metrů, mají necelých 40.
Operní představení se tak budou hrát pod provizorně vytvořenou střechou na dvoře. Workshopy a zkoušky pak v přiléhající budově. Podle prozatímního plánu se bude cena rekonstrukce pohybovat kolem 500 až 800 milionů eur, informuje server The Jerusalem Post. Radnice také zvažuje, že by v komplexu zřídila kulturní centrum.
Ne všem se nicméně nápad zamlouvá. „Chcete budovu tohoto typu přeměnit na luxusní kulturní centrum?“ ptal se v rozhovoru pro německou tiskovou agenturu DPA Florian Dierl, ředitel dokumentačního centra mapujícího místa shromáždění NSDAP. Kultura by podle něj neměla oslabovat funkci místa coby památníku.
Výběr lokality kritizují i někteří historici. V otevřeném dopisu uvádí, že kongresová hala je jedním z nejdůležitějších architektonických dědictví NSDAP v Německu a ne majetek, který lze využívat podle libosti. „(Operní představení) jednoduše odvedou pozornost od hlavního účelu, který tato zrůdnost měla,“ řekl německé veřejnoprávní stanici Bayerischer Rundfunk historik Hans-Christian Täubrich. „Tato zrůdnost je také symbolem všech těch strašlivých věcí, které se jménem Německa během nacistického režimu děly,“ dodává.
Naopak skutečnost, že se prostor využívá a o místě se diskutuje, vítá umělecký ředitel tamního orchestru, který se do komplexu také přesune, Lucius A. Hemmer. „Dodnes vlastně stále nevíme: Je to nyní památné místo, nebo by se mělo dále vyvíjet? Je to zřícenina, památník, muzeum nebo místo, kam můžu chodit?“ ptá se a dodává, že mu přesun opery do této části města připadá „okouzlující“.
Diskuze o tomto místě se vedou roky. I po konci války navíc prostor našel využití. V poválečných letech se zde konaly výstavy a meetingy, v 60. letech se pak zvažovala přestavba na sportovní stadion. V 70. a 80. letech zde vystoupily globální hudební ikony jako Bob Dylan, Tina Turnerová nebo kapela The Rolling Stones, píše server The Art Newspaper.
Radnice zvolila prostor nedostavěné haly k uměleckým účelům kvůli tomu, že patří městu a nebude tak nutné hradit výdaje za nájem. Další alternativy by vyžadovaly vysoké investice, aby se prostor podařilo přizpůsobit uměleckému záměru, dodává Jerusalem Post.
