Hlavní obsah

Obranná hradba české demokracie je na Slovensku, říká Ficův kritik

Foto: FB/PS

Snímek ze čtvrtečního protestu proti krokům vlády Roberta Fica.

Pokud zanikne na Slovensku občanská společnost, nebo bude potlačena tak jako v Maďarsku, a pokud začnou tato propojení zneužívat dezinformátoři, bude v ohrožení i česká demokracie, myslí si poslanec Juraj Krúpa ze strany SaS.

Článek

Na Slovensku dochází k demontáži demokratického systému a právního státu, opakuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy hned několikrát slovenský opoziční poslanec Juraj Krúpa. Politik strany Svoboda a solidarita (SaS) ostře kritizuje koaliční vládu Roberta Fica za „autoritářské tendence“ i za směřování zahraniční politiky a „vydírání spojenců“.

Slovenská opozice se v parlamentu snaží pomocí obstrukcí zdržet kontroverzní změny trestního zákoníku. Ficova vláda jako svou prioritu prosazuje zrušení úřadu speciální prokuratury, která stíhá korupci a závažné trestné činy.

Kabinet to zdůvodňuje údajnou podjatostí úřadu, který má podle Fica za hlavní cíl pronásledování jeho strany Směr. Vedoucí prokurátor, exministr vnitra Daniel Lipšic, podle Fica stranu Směr nenávidí.

Kritici mají za to, že jde vládě o zametení desítek korupčních kauz vládních stran pod koberec a ovlivnění vyšetřování. Novela prošla v pátek prvním čtením. Na finální hlasování může dojít příští čtvrtek.

Kvůli krokům Ficovy vlády ve čtvrtek ve vícero slovenských městech znovu demonstrovaly tisíce lidí. Série protestů začala už na začátku prosince a postupně sílí.

„Pokud padne Slovensko, je na řadě Česká republika. Pokud říkáme, že obranná linie Evropy je na Ukrajině, tak podle mě obranná linie demokracie v České republice je na Slovensku,“ říká mimo jiné poslanec Krúpa.

Čím to, že strana Svoboda a solidarita (SaS), za kterou jste teď v parlamentu, byla od roku 2010 ve třech vládách, a všechny skončily předčasně – rozpadem, odchodem nebo ztroskotaly na hlasování o nedůvěře. Už to vypadá jako politická zátěž. Nemá vaše strana cejch?

Politická scéna na Slovensku má svoje specifika, nedostatky a chyby. Řeknu vám upřímně, že si myslím, že odchod SaS z vlády Ivety Radičové v roce 2011 považuju za chybu, i když ty politické procesy byly tehdy velmi komplikované a vláda nefungovala dobře. Koalice tehdy fungovala na principu vydírání, a na tom i padla.

Co se týče druhé vlády (Igora Matoviče po volbách 2020), za to, co se stalo, může Matovič. Říkám to s čistým svědomím jako člověk, který byl v jeho hnutí OLaNO (dnes hnutí Slovensko) a zná ho.

Je to teatrální typ člověka, který je chorobně pomstychtivý a přesvědčený o svojí genialitě. Neumí a nedokáže vládnout. Koalici od prvního momentu rozbíjel zvenku i zevnitř, jak se jen dalo a odsoudil ji k zániku. Odchod SaS z koalice byl logickým vyústěním jejího postupného rozkladu.

Kdo je Juraj Krúpa?

Sedmačtyřicetiletý Juraj Krúpa pracoval jako ředitel programu Bezpečnost a obrana ve Slovenském institutu pro bezpečnostní politiku. Před tím působil na ministerstvu obrany a ve stálé delegaci Slovenska při NATO.

Foto: FB/Juraj Krúpa - poslanec NR SR

Poslanec NR SR Juraj Krúpa ze strany SaS.

Poslancem se stal poprvé v roce 2020 na kandidátce hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO, dnes hnutí Slovensko) Igora Matoviče. V červenci 2022 klub OLaNO opustil. Vysvětlil to tím, že se z protikorupčního hnutí stalo ultrakonzervativní. V předčasných parlamentních volbách na podzim kandidoval za stranu SaS a znovu se stal poslancem.

A toho vypáleného cejchu Sasky jako strany, která, když je ve vládě, nikdy nedovládne, protože potopí vlastní projekt, se neobáváte?

Nebojím se toho, protože teď můžeme vidět, že funguje úzká spolupráce opozičních stran při organizování protestů. Je to SaS, Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a Progresivní Slovensko (PS). Pak je tu Matovičovo hnutí Slovensko, tedy bývalé OLaNO, se kterým nikdo nespolupracuje. Takže pokud by SaS měla cejch, o kterém mluvíte, tak by asi nebyla součástí takto úzké spolupráce a koordinace opozičních stran.

Jak jednotná je spolupráce tří opozičních stran? Zaregistroval jsem, že hnutí KDH má námitky vůči tématům, která se na demonstracích objevují. Konkrétně jde o podporu narovnání práv LGBT+ lidí a duhové vlajky na protestech.

Myslím si, že hnutí KDH má nějaké vnitřní problémy, a že je rozkročené mezi svým konzervatismem a spoluprací s liberálními stranami. Jsem ale rád, že si KDH uvědomuje, jaký je cíl a princip, za který bojujeme. Bojujeme za zachování liberální demokracie jako takové.

Takže opoziční aliance neztroskotá na duhových vlajkách?

Momentálně něco takového nehrozí, ale uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Je těžké udržet demonstrace monotematické, tedy jen proti novele trestního zákoníku, která v podstatě likviduje právní stát. Je to zásadní věc, které je potřeba se postavit, ale na Slovensku je spoustu dalších pokřivení.

Čekají nás i zásadní prezidentské volby, ve kterých jde o to, aby koalice Roberta Fica neovládla všechny mocenské pozice ve státě.

Překvapila vás razance a rozhodnost, se kterou vláda Roberta Fica v říjnu nastoupila k moci?

Nepřekvapila. Říkal to během volební kampaně, kdy vyhrožoval prokurátorům, soudcům a opozičním i koaličním politikům. Mezi Slovenskem a Maďarskem je jeden rozdíl. Viktoru Orbánovi se více méně daří držet většinu země pod svými křídly a správou pomocí šíření dezinformací, tematizací historických křivd, nacionalismu a podobně.

Slovensko je ale polarizovaná země. Vládní koalice vyhrála volby o 96 tisíc hlasů a Robert Fico si je vědom, že mu parlamentní většina nemusí vydržet. Proto musí jednat rychle, aby umlčel druhou část společnosti nebo na ni zatlačil.

Chce se dostat ze spárů spravedlnosti. A nejen on, ale jeho kumpáni, chlebodárci, finančníci a oligarchové, kteří taky čelí obviněním z korupčních trestných činů a organizovaného zločinu.

Spor o speciální prokuraturu

Podstatě změn, které chce vláda stran Směr, Hlas a Slovenské národní strany rychle prosadit, jsme se věnovali ve vícero textech. V prosinci jsme přinesli reportáž z opoziční demonstrace v Bratislavě.

Pomocí změn zákonů si chce i zabezpečit vládu na další volební období. Proto rozkládá liberální demokracii. Prvním znakem byl zásah proti orgánům činným v trestním řízení, konkrétně vyšetřovatelům Národní kriminální agentury (NAKA), kteří vyšetřovali kauzy spojené s érou vlády strany Směr.

Zároveň se rozhodli, že zruší agenturu i úřad speciální prokuratury, který ve spolupráci s NAKA kauzy vyšetřuje. Chtějí i výrazně snížit trestní sazby za korupci.

Dojde i k absolutnímu ovládnutí Slovenské televize, ovlivňování a znevýhodňování nezávislých médií, která mají například peníze z reklamy státních firem. Tyhle prostředky se přesměrují na dezinformační média, ve kterých bude vláda zveřejňovat svá rozhodnutí a bude se je snažit zakomponovat do normálního mediálního prostředí. Omezí i nevládní organizace.

Je to kopírování toho, co se děje v Budapešti s tím rozdílem, že se u nás občanská společnost začala bránit od prvního momentu. S tím nepočítali.

Foto: FB/PS

Snímek z bratislavské opoziční demonstrace z 25. ledna.

Na druhu stranu, poměry v Národní radě jsou jasné, současná vládní koalice nedávno vyhrála volby. Má mandát od voličů, 79 poslanců ze 150.

Když vyhrajete volby, neznamená to, že můžete všechno a že změníte liberální demokracii směrem k autokracii. Na Slovensku se demontuje demokratický systém, demontuje se právní stát a směřování naší zahraniční politiky. Vláda se za to ani nestydí a v kuloárech nebo v soukromých rozhovorech v parlamentu to otevřeně přiznává.

Jaký je hlavní cíl opozičních protestů? Chcete využít nestability vládní koalice, nebo je to tlak a snaha znervóznit prezidentského kandidáta a předsedu koaliční strany Hlas Petra Pellegriniho před jarními prezidentskými volbami? On už na demonstrace reagoval pokusem o mírný ústupek.

Je to protest k zastavení likvidace právního státu, a v tomhle duchu se povedou dál. Mají samozřejmě i pomoci v prezidentské kampani, protože je v našem zájmu, aby se kandidát vládní koalice nestal prezidentem. Je to člověk bez jakýchkoli zásad a principů, je to oportunista.

Hodně se srovnává situace na Slovensku s možným scénářem vývoje politiky v Česku. Já tu vidím celou řadu zásadních rozdílů, ale vy jste dnes v Praze mluvil s poslanci české vládní koalice. Radil jste jim nějak, aby se vyhnuli svému „slovenskému scénáři“ čili radikální výměně u moci?

Mluvili jsme o tom, co na Slovensku proběhlo a jak vypadala „Matovičova tragédie“, která přivedla Roberta Fica zpět k moci. Já se budu snažit mluvit o tom, jak to může dopadnout, pokud lidé budou volit populisty. Jak rychle se věci můžou začít měnit bez toho, aniž by to jejich voliči očekávali.

Jsem přesvědčený, že část voličů, kteří volili dnešní vládní koalici, něco takového neočekávali a podle mě vystřízliví. Ale to už může být pozdě. Myslím, že o tomto tématu je dobré diskutovat i v Česku a upozorňovat na paralely se Slovenskem a z toho plynoucí hrozby.

V čem ty paralely vidíte?

Na Slovensko se mnoho dezinformací dostává z Maďarska – o liberálech, Georgi Sorosovi, o LGBT+ lidech a Ukrajině. Přebírá je slovenská dezinformační scéna, a z té pak putují i do Česka.

Pokud padne Slovensko, je na řadě Česká republika. Pokud říkáme, že obranná linie Evropy je na Ukrajině, tak podle mě je obranná linie demokracie v České republice na Slovensku.

Pokud zanikne na Slovensku občanská společnost, nebo bude potlačena tak jako v Maďarsku, a pokud začnou tato propojení zneužívat dezinformátoři, bude v ohrožení i česká demokracie. Proto by mělo dění na Slovensku Čechy zajímat.

Premiér Fico má za sebou návštěvu ukrajinského Užhorodu. Ještě před cestou od něj zaznělo na adresu Ukrajiny několik výroků, které Kyjev pobouřily. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal po schůzce s Ficem mluvil o politice „nového pragmatismu“. Jak si podle vás Fico vede v zahraniční politice? Protože je tu velký rozdíl mezi tím, co říká na Slovensku, a co v zahraničí.

Užhorod leží přímo na hranici se Slovenskem a od Slovenska ho neodděluje snad ani pole. Standardní lídr členské země EU nebo NATO by jel na návštěvu do Kyjeva a absolvoval všechny schůzky, které k takové cestě náleží, ale Fico si vybral Užhorod.

Tam navíc místo pomoci přijel s poselstvím kapitulantství, aby se Ukrajina vzdala části svého území a celá věc skončila. Cítí se být blíž Moskvě, jenže zapomíná, že tu na hranicích Ukrajina bude a že bude pořád naším sousedem.

„Nový pragmatismus“ znamená, že vztahy budou kladné, ale že se bude řešit jen to, co se řešit musí. Na víc to nevypadá.

Robert Fico na Ukrajině

Cestu slovenského premiéra Roberta Fica do Užhorodu jsme srovnali s cestou polského premiéra Donalda Tuska, který dva dny před Ficem vyrazil do Kyjeva.

Fico zároveň hraje dvojí hru s našimi partnery a spojenci. Na jedné straně kritizuje Ukrajinu a škodí jí a pomáhá Moskvě, na druhé straně zároveň nebrání pokračování vojenské pomoci Ukrajině.

Souhlas podmiňuje tím, že se Evropská unie a naši spojenci nebudou míchat do vnitropolitického dění na Slovensku. V opačném případě se bude chovat jako Orbán a bude vetovat, blokovat a dělat problémy. Sám by na to nebyl, protože má partnera Viktora Orbána. Je to absolutní pokrytecké vydírání.

Je vůbec něco, v čem se s Robertem Ficem shodnete? Já nevím, třeba avizovaná pomoc obcím na východě Slovenska, které loni postihlo zemětřesení?

Jediné, co pro lidi udělal, je to rozhodnutí o pomoci zasaženým obcím. Ale jinak pro lidi ještě nic neudělal. Všechny předvolební sliby šly do pozadí a místo nich se jen snaží uzurpovat si systém. Postaral se ještě o zavedení 13. důchodu pro seniory, který nás bude stát obrovské peníze.

Zahraničněpoliticky nám dělá ostudu, vydírá EU, vydírá Ukrajinu, likviduje právní stát, omezuje média, snaží se omezit policii i občanskou společnost. Opravdu nevím, co na Ficově vládě mám hodnotit pozitivně.

Doporučované