Článek
19. 4. - Článek jsme aktualizovali. Doplnili jsme čerstvou informaci o kompenzacích pro zemědělce, které připravuje Evropská komise.
O co jde v „obilné krizi“?
Ve velké zkratce: unijní státy loni v prvních měsících po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu solidárně otevřely své hranice pro obilí a další plodiny z Ukrajiny, aby pomohly ukrajinské ekonomice. A zmírnily obavy z hladu v zemích třetího světa.
Obilí mělo přes Polsko, Rumunsko, Slovensko i Maďarsko pokračovat z Evropy na Blízký východ a do afrických států. Jde hlavně o pšenici a kukuřici. EU navíc v červnu zrušila na dobu jednoho roku celní kvóty na veškeré zemědělské a potravinářské produkty dovážené do členských zemí z Ukrajiny.
Jenže část obilí se „zasekla“ ve střední Evropě, kde podle rozzlobených zemědělců zahltila trhy, sklady i sýpky. V Polsku za to můžou i překupníci, kteří vydávají „technické obilí“ – tedy obilí nevhodné ke konzumaci – za potravinářské . Podle polských médií ho prodali výrobcům mouky.
Z kontrol provedených v polském Lublinském vojvodství, které sousedí s ukrajinskou Lvovskou oblastí, vyplývá, že každý druhý dovozce ukrajinského „technického obilí“ podváděl. Z technického obilí, jež se na hranicích nekontroluje, se v Polsku podvodem stávalo „polské“ a určené ke krmení nebo konzumaci.
Kdo za situaci může?
V prvé řadě je zodpovědné Rusko, které okupuje ukrajinské přístavy a vojensky kontroluje Černé moře.
Po prvních měsících války Moskva sice kývla na takzvanou obilnou dohodu a od července umožnila otevřít na moři bezpečné koridory, což obnovilo alespoň část ukrajinského vývozu. Budoucnost dohody je však nejistá a Moskva se z každého prodloužení snaží vytěžit – politicky – maximum.
Vina padá i na unijní státy. Ty totiž přes veškerou potřebnou solidaritu nezajistily kontrolní mechanismy. Nedokázaly pohlídat, aby ukrajinské obilí nezůstávalo v Evropě.
Vedle toho, že neexistuje přehled o pohybu obilí, nefunguje ani kontrola jeho kvality a nezávadnosti. A selhaly i bezpečnostní složky, které nedokázaly zabránit kšeftování.
Z Varšavy i Budapešti teď zaznívá kritika Bruselu za nedostatečnou aktivitu. Brusel čerstvě oznámil, že chystá pro zasažené zemědělce kompenzace v celkové hodnotě 2,34 miliard korun.
V čem je s ukrajinským obilím problém?
Kromě toho, že jeho část neskončila tam, kde původně měla, jde zejména o rozdíl v ceně a v kvalitě. Ukrajinské obilí dovážené bez cel je mnohem levnější a zemědělci v EU mu cenově nedokážou konkurovat.
Zároveň se při jeho pěstování nemusí dodržovat předpisy stanovené v EU. To například znamená používání v Unii zakázaných pesticidů. Zakázanou látku, která je škodlivá pro zdraví člověka, odhalily minulý týden testy u ukrajinského obilí na Slovensku.
Možných problémů je ovšem víc, včetně nevhodných způsobů přepravy a uskladňování, což zvyšuje riziko výskytu toxických plísní či hub.
Obecně to neznamená, že by ukrajinské obilí bylo a priori závadné, nepodléhá ovšem standardům, které musí plnit zemědělci v EU. Přičemž měsíce chyběla kontrola.
Jak postupovala „obilná krize“
Obchod s ukrajinským obilím v Polsku ovládli spekulanti a úřady s nimi nedokážou držet krok. Kontrola selhala a podle polských médií import pšenice pokračuje i navzdory tvrzení státu.
Co to znamená pro Polsko?
Hlavně interní problém na domácí politické scéně.
Polsko čekají na podzim parlamentní volby a současné vládnoucí straně Právo a spravedlnost (PiS) v nich půjde o udržení parlamentní většiny. K tomu potřebuje i hlasy zemědělského venkova.
Vláda PiS přitom od loňského léta ignorovala varování a návrhy opozice a některých rolníků na preventivní opatření. Opozice tehdy žádala zavedení vstupní peněžní kauce. Ta by se exportérovi ukrajinského obilí vrátila ve chvíli, kdy by plodina překročila hranici směrem z Polska. Jenže u PiS návrh neprošel.
Krize eskalovala poté, co se zemědělci rozzlobili na ministra zemědělství. Politik PiS Henryk Kowalczyk jim totiž loni radil, ať vlastní obilí neprodávají, protože se budou ceny zvedat. Jenže se stal pravý opak.
Trh zaplavilo ukrajinské obilí, které navíc překupníci a podvodníci s falešnými certifikáty prodávají jako polské; ze směsi ukrajinského a polského obilí se dnes vyrábí mouka i těstoviny. Vláda navíc nezorganizovala ani přepravu do Afriky, ani sila v polských přístavech.
Selhali tak nejen vládní politici, ale znovu i kontrolní mechanismy. Kontroly probíhají ve stovkách polských společností až teď, bezmála rok po začátku „reexportu“.
Jak Varšava reaguje?
Po protestech zemědělců nedávno rezignoval ministr zemědělství Henryk Kowalczyk a strana PiS spustila „atomový scénář“. V sobotu ho na stranické akci oznámil předseda PiS Jarosław Kaczyński: vláda zavedla embargo na dovoz obilí z Ukrajiny.
Zákaz se týká i ukrajinského cukru, sušených krmiv, semen, chmele, lnu a konopí, ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, drůbežího masa, mléka a mléčných výrobků, vajec a včelích produktů.
Polská vláda zároveň ukazuje prstem na Evropskou unii a odpovědnost svaluje na ni. Jenže je to právě strana PiS, jejíž nominant Janusz Kowalski je v Evropské komisi ve funkci komisaře pro zemědělství.
Rozhovor
„Žádné levné obilí z Ukrajiny, které se nelíbí českým zemědělcům, tu není, jen to české a předražené,“ říká zemědělec Petr Krogman pro SZ Byznys. Podle něj cena obilí klesá, ale čeští farmáři chtějí udržet své přemrštěné zisky.
Týká se věc jen Polska?
Na EU svaluje odpovědnost i maďarská vláda. Budapešť o víkendu – stejně jako Varšava – zakázala až do konce června z Ukrajiny dovážet obilniny, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky i hovězí a vepřové maso a vejce.
V pondělí pozastavení dovozu obilí oznámilo i Slovensko. Kromě pšenice jde i o další produkty jako ovoce a zeleninu, sušená krmiva, cukr, chmel, vína, med a včelí produkty. Už minulý týden Slovensko zakázalo zpracovávat už naskladněné ukrajinské obilí, toto zboží a z něj vyrobená mouka nesmí ani na trh.
Co na to Evropská unie?
Evropská komise ve středu uvedla, že připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, citovala agentura Reuters mluvčího EK.
Komise nicméně odsoudila rozhodnutí některých zemí dovoz produktů z Ukrajiny zakázat. Uvedla, že jednostranné kroky týkající se obchodu podnikané jednotlivými členskými státy Evropské unie jsou nepřijatelné. Členské státy taková rozhodnutí musí koordinovat s unijními institucemi, protože otázky obchodu patří do kompetence Evropské unie.
Téma dovozu z Ukrajiny se bude řešit na jednání ministrů zemědělství EU 25. dubna.
Zástupci unijních států by dále měli jednat o prodloužení pozastavení cel a poplatků za veškerý zemědělský a potravinářský dovoz z Ukrajiny. Švédské předsednictví Rady EU podle diplomatických zdrojů předloží ke schválení návrh bez podstatných změn proti současné praxi, píše ČTK.
Jak reaguje Česko?
Česko zatím zákaz dovozu obilí z Ukrajiny nechystá. V pondělí to uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko a Slovensko, jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO).
Mohlo by vás zajímat
„Výsledky kontrol obchodníků dopadají velmi špatně,“ oznámil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Narůstá tak jeho tlak na řetězce, které podle něj vyšponovaly cenu potravin.
Co na to Kyjev?
Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj kvůli krizi v pondělí vyrazil jednat do Varšavy. Rozhovory ale skončily fiaskem, píšou polská média. Podle polského ministra zemědělství Roberta Teluse se stranám nepodařilo dohodnout na mechanismech, které by uspokojily polské zemědělce. Jednat se má dál.
Solskyj v pondělí upozornil, že ukrajinské zemědělské produkty dodávané do Polska a přes Polsko představují asi 10 procent celkového vývozu potravin země – životně důležitého odvětví válkou zničené ekonomiky – a dalších šest procent tvoří Maďarsko.
