Obavy z hybridní války v Kaliningradu. Na krizi se chystají Polsko i Litva

Přistávací dráha otevřená pro přímé lety z Turecka, Běloruska a „spřátelené země“. To pro kaliningradské letiště Chabarovo znamená režim „otevřené nebe“, který v ruské exklávě mezi Polskem a Litvou platí od začátku října.

Žádný nápor letů zatím nenastal, například ve čtvrtek v Kaliningradu přistanou jen lety z Ruska a jeden spoj z turecké Antalye, i tak ale nový režim vyvolal v zahraničí pozornost. V sousedním Polsku se mluví o riziku, že Rusko využije organizovaný „dovoz“ uprchlíků a migrantů z Blízkého východu a Afriky k zahájení hybridní války na hranicích s Evropskou unií.

Je to také odpověď na otázku, proč by lidé s turistickými vízy měli směřovat zrovna do Kaliningradu. Ten, ač v Česku jako Královec nedávno vzbudil velkou pozornost, nepatří v Evropě k vyhledávaným turistickým cílům.

Obdobnou taktiku organizované a podporované migrace navíc vyzkoušel režim diktátora Alexandra Lukašenka (nejspíš na podnět Moskvy) už na běloruských hranicích s Litvou a s Polskem.

Na hranicích, v často podmáčených a zalesněných terénech, to loni i letos vyvolalo humanitární a politickou krizi. Desítky lidí zemřely, zejména utonutím. Až desetitisícům se podařilo pokračovat dál do Německa a západní Evropy.

Litva i Polsko reagovaly stavbou stovek kilometrů plotů a bariér na hranicích s Běloruskem a vytlačováním migrantů zpět na běloruské území.

O možnosti, že se scénář hybridní války bude opakovat i v Kaliningradské oblasti, psal v posledních dnech například německý Bild a řada polských médií.

Bulvární Bild psal o údajném Putinově plánu na zimu: bombardování cílů na Ukrajině, včetně těch civilních, a pak tlaku na evropské státy formou další organizované migrační vlny z Blízkého východu a Afriky. „Poprask“ pak způsobil i text polského serveru Wirtualna Polska o možných leteckých spojeních ze Sýrie. Zprávy se objevily i v některých českých médiích.

Podle polské novinářky Pauliny Sięgieńové, která se na kaliningradský region specializuje, ale podobnému scénáři nic nenasvědčuje. V analýze pro polský Newsweek píše, že žádné zprávy o nových leteckých spojeních do Kaliningradu nejsou a není jasné, odkud se vzala zmínka konkrétně o Sýrii. Na ruském seznamu spřátelených zemí jsou kromě ní i Írán, Irák, Severní Korea, Vietnam a Afghánistán.

Ani po více než třech týdnech se ale na kaliningradském letišti Chabarovo lety do nových zemí neobjevily a nic tomu ani nenasvědčuje. Podle Sięgieńové má „otevřené nebe“ do Kaliningradu spíš než migranty dostat obchodní příležitosti, které by pomohly sankcemi postižené letecké dopravě v Rusku.

Náměstek polského ministerstva vnitra Błażej Poboży ve středu uvedl, že případná ruská akce v rámci hybridní války je „jednou z variant“, ale že zatím nejsou důkazy o tom, že by už začala. „V téhle chvíli tomu informace od pohraniční stráže nenasvědčují,“ podotkl Poboży ve vysílání televize Polsat.

Do Kaliningradu zatím létají jen dva spoje z Turecka a z Běloruska a v těch dosud mělo 90 procent pasažérů ruské pasy, upřesnil náměstek.

„Samozřejmě máme na paměti tu hybridní operaci,“ dodal k situaci na hranicích s Běloruskem s tím, že šlo o „uměle vyvolaný migrační nátlak a hybridní operaci tajných služeb dvou států.“

Podle Pobożyho jsou v polském státním rozpočtu na příští rok připravené prostředky na stavbu elektronického zabezpečení 232 kilometrů dlouhé polsko-ruské hranice.

Kaliningradská oblast sousedí ještě s Litvou, se kterou má společných 227 kilometrů hranice. O riziku přenesení hybridní války na tuto linii se mluví i ve Vilniusu.

„Nevylučuji, že by se mohlo Rusko pokusit najít příležitost k vytvoření kaliningradského vzdušného mostu pro migranty směřující do EU. Tuhle variantu nevylučujeme,“ citoval veřejnoprávní litevský portál LRT Laurynase Kasciunase, předsedu tamního parlamentního výboru pro bezpečnost.

Podle litevských pohraničníků je hranice s Kaliningradem zabezpečená lépe než ta s Běloruskem.

S posílením ochrany hranic s Ruskem už počítá novela polského zákona. Důvodem je ale hlavně geopolitická situace a hrozba ruského útoku proti Polsku. Hotovo má být nejpozději v září 2023.

Jde o zabezpečení perimetru pomocí kamer a detektorů pohybu, podobně jako na hranici s Běloruskem. Na té letos na polské straně vyrostla pětimetrová bariéra z ocelových lamel, kterou završují kotouče žiletkového drátu. Stavbu kritizovali ekologové kvůli dopadům na životní prostředí i lidskoprávní organizace kvůli podmínkám lidí pohybujících se na hranici.

Polská bariéra nelegální migraci z Běloruska zpomalila, ale úplně ji zastavit nedokázala. Místo velkých skupin migrantů se teď snaží hranici přecházet menší skupinky nebo jednotlivci.

Mediální pozornost vzbudil naposledy případ muže, který po přelezení plotu zůstal viset za tkaničku na botě hlavou dolů na polské straně. Záběry jeho následného pádu se objevily na sociálních sítích a jsou z nich patrné i poznámky pohraničníků a jejich smích.

K incidentu mělo dojít v noci z 5. na 6. října v okolí městečka Bělověž. Podle pohraniční stráže šlo o egyptského občana, kterého pohraničníci záhy po pádu vrátili na území Běloruska.

„Bariéru překonal pomocí žebříku. Na místo byli přivoláni příslušníci pohraniční stráže, kteří zjistili, že se jedná o egyptského občana bez dokladů opravňujících k pobytu v naší zemi. Byl v dobrém zdravotním stavu a nepotřeboval lékařskou pomoc. Vůli požádat o mezinárodní ochranu v Polsku neprojevil,“ uvedla pro list Gazeta Wyborcza mluvčí stráže Katarzyna Zdanowiczová.