Neznámá kapitola ze života Karla Maye. Autora Vinnetoua zatkli v české stodole

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Valkeřice jsou poměrně nenápadná vesnice v Českém středohoří mezi Děčínem a Českou Lípou. Klasické roubené i hrázděné chalupy s patrem, které se táhnou ve svahu podél cesty v délce čtyři kilometry, připomínají, že tu až do poloviny 40. let minulého století žilo německé obyvatelstvo.

Turistům, kteří do obce s necelými 400 obyvateli zavítají zpravidla v rámci cyklotúry, bývá doporučována návštěva nedaleké kamenné rozhledny Kohout, nebo opuštěných lomů na kámen trachyt.

O tom, že ve vsi pobýval proslulý autor dobrodružných románů Karel May a zažil v kraji dramatické chvíle, se však návštěvníci od místních nejspíš nedozvědí.

„Žiju ve Valkeřicích více než 50 let a nikdy se tady o tom nemluvilo,“ odpověděl Seznam Zprávám starosta František Roller na otázku, jestli ví, že právě v jeho obci byl v roce 1870 odhalen a zatčen budoucí spisovatel May.

Nelze se tomu příliš divit. O této méně slavné kapitolce Mayova životopisu nemají podrobné a úplně spolehlivé informace ani skalní fanoušci jeho díla. Ti se sdružují nejen v Německu, kde sídlí mayovské muzeum, nadace nebo vydavatelství, ale třeba také v Rakousku. Skalní, i když méně organizované příznivce má spisovatel také v Česku.

Shánění a ověřování údajů o uctívaném autorovi, jehož život zahrnoval karamboly včetně několikerých uvěznění, je nekonečné. I když před šesti lety vyšla pětisvazková Kronika Karla Maye (Karl-May-Chronik), v níž se spisovatelova životní pouť a tvorba doslova rozpitvává na více než 3000 stranách, pátrání po detailech z jeho života pokračuje dál.

Mayovým příznivcům se nedá upřít zaujetí ani poctivá snaha všechny události pokud možno doložit. A je stále po čem pátrat. Právě okolnosti Mayova pobytu a zatčení v Čechách dosud nejsou úplně objasněny. Chybí dostatek spolehlivých pramenů.

„Nedochovalo se skoro nic,“ řekl Seznam Zprávám o dokumentech o Karlu Mayovi vedoucí Státního okresního archivu v Děčíně Jan Němec.

Jediným původním pramenem v Česku je repertář neboli pomocný seznam pro hledání spisů a listin, kde je záznam o Mayově zadržení a zmínka, že se snažil vystupovat pod falešným jménem. „Samotný spis se nedochoval,“ poznamenal archivář.

Naštěstí se dá o zatčení udělat základní obrázek z německých pramenů. Díky následnému vyšetřování v Sasku, kde se May narodil a žil, je také celkem podrobně zdokumentováno, co po jeho české eskapádě následovalo.

Zatčením v Čechách vyvrcholilo Mayovo pohnuté období. V předchozích měsících se skrýval jako zločinec na útěku před saskou justicí. V sedmadvaceti letech měl za sebou zkrachovalou učitelskou kariéru a více než tříletý pobyt za mřížemi za podvody a krádeže.

Po předčasném propuštění z cvikovské věznice v roce 1868 ale s porušováním zákona nepřestal a v červenci 1869 byl zatčen znovu. Ještě tentýž měsíc se mu podařilo utéct z policejního transportu.

Podle regionálního historika Martina Krska se nejprve vypravil do Bavorska, ale pak zamířil za českou hranici, na území tehdejší rakouské monarchie.

„Pěšky prošel přes Cheb, Sokolov a Ústí nad Labem až do Valkeřic na Děčínsku,“ uvedl Krsek, který se nedávno přesunul z Muzea města Ústí nad Labem do Senátu. Stejně jako ostatní místa Mayova „vagabundského“ období tvořily Valkeřice součást německy hovořícího pohraničí, používal se pro ně název Algersdorf.

K zatčení Karla Maye došlo v noci 4. ledna 1870. Jednou z otázek, kterou se zanícení „mayologové“ snaží vyjasnit, je přesné místo zadržení.

Spoluautor zmíněné monumentální Mayovy kroniky Hans-Dieter Steinmetz, který prošel vyšetřovací spisy saských úřadů, citoval v jedné ze svých studií tehdejší policejní věstník. Podle něj byl ve Valkeřicích/Algesdorfu odhalen a zatčen cizinec bez průkazu, který „za podezřelých okolností přespával v jedné stodole“.

Objevily se nicméně i trochu odlišné formulace, které badatele podněcovaly k přesnějšímu určení lokality. Například ve zmíněné kronice se píše o zatčení „na půdě domu číslo 95“. U jiných autorů zase můžeme číst formulaci „na půdě stodoly“ nebo „ve stodole domu číslo 95“.

Podle Wilhelma Braunedera, zakladatele Vídeňského kroužku Karla Maye (Wiener Karl-May-Runde), který ve Valkeřicích vícekrát byl a své úvahy o místě Mayova zatčení vyčerpávajícím způsobem popsal ve čtvrtletníku spolku hned v několika článcích na pokračování, je možné se spokojit s formulací „na půdě stodoly vedle domu číslo 95“.

Důkladnost, s jakou se Brauneder a jeho kolegové zabývají Mayovým životem, může působit až „cimrmanovsky“. Tento Rakušan je přitom ve své zemi celkem známou osobností a uznávaným právním expertem. Před odchodem do penze byl profesorem na Vídeňské univerzitě a předním odborníkem na dějiny ústavního práva. V 90. letech byl také poslancem a místopředsedou rakouské sněmovny za Stranu svobodných (FPÖ).

Otázkou je, zda stavení, kde byl Karel May zadržen, ještě stojí. Při zadání čísla popisného 95 ve Valkeřicích do mapových vyhledávačů se zobrazí historická stodola s přilehlým domem.

Podle Braunedera původní budova ve vesnici už neexistuje. „Ale Mayovy stopy do Algersdorfu a v Algersdorfu bylo možné rekonstruovat poměrně přesně,“ shrnul své dojmy z návštěv Valkeřic pro Seznam Zprávy mayovský badatel, který se na začátku příštího roku chce s přáteli podívat do Valkeřic znovu.

Běžného čtenáře mayovek, který si s hledáním přesného místa dopadení nechce lámat hlavu, může zaujmout historka s falešnou identitou, kterou si budoucí autor indiánských a dalších románů v roce 1870 vymyslel.

Karel May, kterého eskortovali nejprve do cely v nedalekém Benešově nad Ploučnicí a posléze do Děčína, totiž vyšetřovatele přesvědčoval, že se jmenuje Albin Wadenbach. Vykládal, že je zbloudilým synem bohatého majitele kakaových plantáží na Martiniku a že jeho doklady má bratr, se kterým cestoval po Evropě. Četníci této fabulaci zpočátku asi i věřili. Skutečnou identitu zatčeného se podařilo definitivně rozkrýt až po zprávě saské policie, která poskytla kolegům na české straně fotografii domnělého plantážníka.

V březnu 1870 byl odhalený recidivista předán z Děčína do Saska, kde ho následující měsíc okresní soud v Mittweidě poslal za podvody, krádeže a falšování dokladů na čtyři roky za mříže.

Trest si May odseděl ve věznici ve Waldsheimu, kde pracoval při balení doutníků a zřejmě prošel také vnitřní katarzí. I ve zbytku života si sice dál vymýšlel, například když se označoval za předlohu románového Old Shatterhanda, na dráhu zločince se už ale nevrátil.

Naopak: po propuštění už nezadržitelně směřoval k veleúspěšné spisovatelské kariéře.