Nepřátelství ve Visegrádu. Proč Orbán udělil politický azyl Polákovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Visegrádská čtyřka je ochromená už delší dobu, a i když ještě nedávno slovenský premiér Robert Fico vyzýval k její resuscitaci, teď je na vládní úrovni ve stadiu klinické smrti. Turbulence na ose Praha-Bratislava totiž doplnila ještě náhlá krize mezi Varšavou a Budapeští.

Napětí mezi Polskem a Maďarskem bobtnalo už od ruské invaze na Ukrajině v roce 2022. Tehdy ještě v Polsku vládla národovecká strana Právo a spravedlnost (PiS), pro kterou platil maďarský premiér Viktor Orbán za spojence na evropské scéně.

Vztah dvou unijních „enfant terrible“ ale na čas ztroskotal kvůli výrazně odlišnému postoji vůči Rusku. K definitivnímu potvrzení rozkolu došlo s polskými volbami na podzim 2023 a nástupem vlády Donalda Tuska, která vyhrála s programem „návratu“ Polska do Evropy.

Premiéři Orbán a Tusk si veřejně vyměňovali ostré vzkazy. Maďarský premiér neváhal divoce konspirovat o bruselsko-polském duhovém spiknutí, Tusk ho zas přirovnával k autoritářům.

Teď se vztahy dál vyostřily. Maďarsko totiž ve čtvrtek poskytlo azyl poslanci PiS Marcinu Romanowskému, jenž z Polska uprchl před stíháním.

Polské ministerstvo zahraničí v reakci stáhlo svého velvyslance z Budapešti do Varšavy na konzultace. Zároveň si předvolalo maďarského velvyslance v Polsku a předalo mu protestní nótu.

Seznam Zprávy celé polsko-maďarské dění kolem poslance PiS vysvětlují.

Politik strany PiS, tedy opoziční partaje Jarosława Kaczyńského. Osmačtyřicetiletý právník a člen katolické organizace Opus Dei je dlouhodobě spojený s ultrapravicovým exministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem a jeho stranou Suverénní Polsko, která se letos spojila s PiS.

Romanowski působil za Ziobrovy éry v letech 2019 až 2023 na vysokých pozicích na ministerstvu spravedlnosti – byl tajemník, náměstek a mimo jiné také zmocněnec pro ministerský fond určený na pomoc obětem trestných činů.

Po změně vlády vycházejí najevo podezření z machinací s fondem a jeho tunelováním skupinou politiků kolem ministra Ziobra, včetně Martina Romanowského. Celé věci se intenzivně věnuje prokuratura. Jde o jednu z největších afér z éry vlády PiS.

Kromě zpronevěřování peněz a jejich využívání ke stranickým nebo církevním účelům Ziobrovo ministerstvo nakoupilo z peněz z fondu i špionážní software Pegasus, kterým pak tajné služby zřejmě sledovaly opozici a politické odpůrce vlády.

Poslanec čelí v Polsku v souvislosti s ministerským fondem vícero obviněním, která na podzim shrnul tiskový mluvčí prokuratury Przemysław Nowak: „Jde o činnost v organizované zločinecké skupině s cílem páchat majetkovou trestnou činnost, a dalších deset skutků, které se týkají překročení pravomocí a neplnění povinností.“

V pátek státní prokurátor Dariusz Korneluk informoval o dalších sedmi chystaných obviněních Romanowského.

Celkem jde v případě Romanowského o machinace nebo zpronevěření více než 112 milionů zlotých, v přepočtu 661 milionů korun.

Polská sněmovna souhlasila se stíháním a zadržením Romanowského letos v létě. K zadržení poslance došlo 15. července. O den později pustil soud Romanowského na svobodu kvůli otázce jeho další imunity pramenící z členství v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Zástupcem ve shromáždění je Romanowski od ledna.

Imunitu posléze potvrdil předseda shromáždění Theodoros Rousopoulos. Shromáždění pak vydalo Romanowského ke stíhání až na začátku října. Politik se ale vyhýbal výslechům a odmítl i obvinění s tím, že jsou „nepodložená“ a „absurdní“ a že cíle jsou politické.

V polovině října prokuratura požádala soud o vazební stíhání poslance, čemuž soud 9. prosince vyhověl. O tři dny později následovalo vydání zatykače a nakonec 19. prosince vydání evropského zatýkacího rozkazu.

Otazníky kolem místa pobytu Romanowského panovaly už od října a zintenzivnily v prosinci, kdy soud řešil jeho vazbu. Romanowski se jednání neúčastnil a místo toho v krajské nemocnici v Lublinu, která spadá pod vedení regionu ze strany PiS, podstoupil operaci nosní přepážky.

Po dvou dnech podepsal reverz, z nemocnice odešel a vypnul všechny své mobilní telefony a nepřihlásil se do žádné online služby. Pár dní nato soud rozhodl o jeho vazbě. Podle aktuálního vyjádření policie byl už tehdy v zahraničí.

V Maďarsku, kde ve čtvrtek dostal mezinárodní ochranu. Ze strany maďarské vlády je to bezprecedentní krok a jde zřejmě o první azyl pro polského politika od roku 1989. Jde také o nerespektování unijních pravidel a dohod, protože Romanowski by měl být zatčen kdekoli na území EU.

Romanowski ve čtvrtek večer v rozhovoru pro televizi Republika spjatou se stranou PiS řekl, že neutekl před spravedlností, ale před „nezákonným režimem“.

Dál bude pobírat svůj poslanecký plat, prý jako poslanec „v exilu“.

Maďarský premiér ve čtvrtek v Bruselu na dotazy polských médií řekl, že „není stranou sporu“. Není však pochyb, že jde o Orbánovo politické rozhodnutí.

Ostatně jedno z poledních maďarských nezávislých médií, server Telex, s odkazem na vícero nejmenovaných zdrojů uvedl, že Orbán nedávno na uzavřené akci mluvil o tom, že by „polský občan mohl brzy získat politický azyl v Maďarsku“.

Maďarský premiér také včera ostře kritizoval současnou polskou vládu Donalda Tuska, označil ji za „liberální duhovou koalici“ a řekl, že vzájemné vztahy jsou na dně.

Tuskova vláda podle Orbána zneužívá nástroje právního státu v boji proti opozici. „Nabízíme útočiště všem, kteří ve své domovské zemi čelí politické perzekuci,“ řekl. Kaczyńského stranu PiS označil za „skutečné vlastence“.

Podle polského politologa Dominika Héjje, který se specializuje na maďarskou politiku a polsko-maďarské vztahy, je v zájmu Orbána, aby se v Polsku k moci vrátila strana PiS a aby vzrostl i význam krajně pravicové Konfederace. S tou je Orbánův Fidesz v evropské frakci Patrioti pro Evropu.

„Pro dosažení tohoto cíle budou maďarské úřady dělat vše, co mohou. Jde také o ochranu dosaženého vlivu,“ napsal Héjj.

„Zapadá to do celého příběhu rozšiřování okruhu zemí, v nichž ‚vlastenecké kruhy‘ získaly moc, ale také do vize světa, v němž ‚vlastenecké kruhy‘ nedeklarují příslušnost pouze ke dvěma blokům (západnímu/východnímu), ale vycházejí vstříc pragmatické spolupráci se všemi,“ dodal politolog s narážkou na postoj Orbánova systému k diktatuře v Rusku.

Popuzeně. Premiér Tusk předem Maďary před poskytnutím azylu Romanowskému varovalo. Ve čtvrtek večer pak ze strany ministrů následovaly ostré reakce.

„Rozhodnutí Orbánovy vlády udělit politický azyl M. Romanowskému, podezřelému z trestného činu, na kterého byl vydán evropský zatykač, považujeme za akt nepřátelský vůči Polsku a zásadám Evropské unie,“ uvedl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski.

Jeho ministerstvo pak v pátek oznámilo, že povolává polského velvyslance z Budapešti na konzultace bez časového omezení. Jde o praktické stažení ambasadora ze země. Zároveň si předvolalo maďarského velvyslance.

Ostře ve čtvrtek mluvil i Tusk. „Nečekal jsem, že ti, kteří utíkají před spravedlností, zkorumpovaní úředníci, si při útěku před spravedlností budou moci vybrat mezi Lukašenkem a Orbánem,“ uvedl. „Není náhodou, že ti, kdo kradou, ti, kdo jsou zkorumpovaní, hledají útočiště ve státech a pod křídly politiků, kteří jsou jim velmi podobní,“ dodal polský premiér.

Podle ministra spravedlnosti Adama Bodnara jde o „bezprecedentní situaci“, ve které bude Polsko muset angažovat Evropskou unii.

Politici PiS se svého stranického kolegy zastávají a celá strana a s ní spřízněná média tvrdí, že v „Tuskově Polsku“ není zaručené právo na spravedlivý proces.

Například politička PiS a poradkyně prezidenta Andrzeje Dudy Beata Kempa v souvislosti se stíháním Romanowského dokonce napsala, že se bojí o jeho život.

Podle Jarosława Kaczyńského poslanec Romanowski před spravedlností „neutíká“. „Všechno ukazuje na to, že spravedlivý proces tady, v těchto politických podmínkách, být nemůže,“ uvedl lídr PiS.

Vlády pod taktovkou Kaczyńského čelily kritice opozice a také Evropské komise z rozvratu principů právního státu, politického ovládnutí ústavního soudu a prokuratury a pokusu o podmanění justice včetně trestání „nepohodlných“ soudců. Vláda PiS se také po orbánovském vzoru opakovaně pokusila omezit pluralitu médií.

O „mučení politických vězňů“ a „diktatuře Tuska“ mluvil Kaczyński už letos v lednu v souvislosti s aférou dvou odsouzených politiků PiS Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika.

Exministr vnitra a jeho spolupracovník měli kvůli dřívějšímu překročení pravomocí nastoupit do vězení, trestu se ale nějakou dobu vyhýbali i díky pomoci prezidenta Andrzeje Dudy. Ten je po krátké době za mřížemi nakonec omilostnil.

Trestnímu stíhání v současnosti čelí vícero politiků PiS, otázkou tak zůstává, zda Maďarsko neposkytne v budoucnu azylů víc.