Základy demokracie se nikdy nedodržovaly víc než za Směru, říká tvář reforem

/Od zvláštního zpravodaje na Slovensku/

Původně se mělo hlasovat už ve čtvrtek, nakonec může debata trvat další dva týdny. Slovenská opozice pomocí obstrukcí už zhruba o dva měsíce oddálila novelu trestního zákona, se kterou v prosinci přišla koaliční vláda Roberta Fica. Přezdívá jí „mafiánský balíček“.

Kritici tvrdí, že změny jsou ušité na míru stíhaným lidem spojeným se Směrem – v novele vidí snahu zkrátit jim tresty, úplně je osvobodit nebo zařídit kratší promlčecí lhůty například pro korupci. Kritice čelí i plán na zrušení speciální prokuratury.

Poslanec Směru a bývalý policejní prezident Tibor Gašpar vládní novelu hájí. Seznam Zprávy s ním ve středu hovořily v kuloárech slovenského parlamentu. Podle Gašpara se za minulé vlády zneužívalo trestní právo proti politické opozici a právě tomu prý mají změny zabránit.

Politik, jenž sám čelí obžalobě a několika obviněním mimo jiné z korupce, tvrdí, že Ficově straně Směr nejde o záchranu „svých“. Respektuje prý i protesty v ulicích – další ze série demonstrací je naplánována na čtvrteční podvečer v Bratislavě.

„Politické protesty respektuji, v demokracii je základním právem vyjádřit svůj názor bez toho, že by do vás někdo střílel vodním dělem,“ říká Gašpar. Dodává, že za minulé vlády to samozřejmost nebyla.

O čem je skutečně novela trestního zákona? Trváte na tom, že jde primárně o humanizaci trestního práva? Protože to by samo o sobě asi tak velké kontroverze nevyvolávalo.

Je potřeba říct, že změny v trestním právu a trestní politice se zde připravovaly už za předchozí vlády, takže to není nic, co bychom my otevřeli jako novou otázku a že by tu dlouhodobě neexistovala společenská poptávka po změně.

Navazujeme na návrhy, které tu byly za minulé vlády. Šlo právě o humanizaci, úpravu trestních sazeb tak, jak je to v sousedních zemích, a zapracování evropského práva. Přidali jsme několik dalších věcí, které považujeme za důležité a které vycházejí z toho, jakou trestní politiku chce provádět současná vládní koalice.

Říkáte, že navazujete na minulou vládní koalici. Poslouchal jsem před chvílí v parlamentu vystoupení exministryně spravedlnosti Márie Kolíkové a ta byla vůči vaší novele velmi kritická. Říkala, že jde o celý nový trestní zákon, který má platit ze dne na den, včetně přesouvání spisů, nových pravidel pro vyšetřovatele, prokurátory i soudce. Řekla také, že chtěla snížit trestní sazby za majetkové trestné činy, ale že to mělo hranice – na rozdíl od vás. Podle Kolíkové vy chcete dát volnou ruku zločineckým skupinám a jde vám o beztrestnost vlastních lidí a zahlazení kauz z éry vlády Směru.

To je demagogie, kterou používá opozice, zejména bývalá ministryně spravedlnosti, která je zodpovědná za mnoho případů porušování práv a svým způsobem i rozpad právního státu. Když jako ministryně dostala na stůl několik rozhodnutí našeho ústavního soudu o porušení lidských práv ze strany soudců nejvyššího soudu, nejednala.

Exministryně Kolíková bude tou opoziční političkou, která bude a priori proti všem změnám a bude o nich říkat, že jsou určené pro konkrétní lidi. Každá změna, každý zákon je tu pro všechny občany.

Exministryně Kolíková se dnes také ptala na to, proč se zkracují lhůty pro promlčení trestných činů. To se může týkat obžalovaných lidí spojených se stranou Směr – například miliardáře a Ficova přítele Miroslava Výboha, obžalovaného z korupce, exministra financí ze Směru Petra Kažimíra, taktéž obžalovaného z korupce, a místopředsedy parlamentu Petra Žigy ze strany Hlas, obviněného z korupce.

Především chci říci, že není jisté, zda se to bude opravdu těchto lidí týkat. Institut promlčení má nějaké náležitosti a může se stát, že se promlčecí lhůta přerušila a počítá se nanovo.

Já jsem sám přišel s návrhem, který mění některé trestní sazby například ze šesti měsíců až tří let na nula až čtyři roky, což zároveň prodlužuje promlčecí lhůtu například ze tří na pět let. U nás je promlčecí lhůta 20 let a my považujeme snížení na deset let za dostatečné.

Vezměme si například některé státní instituce, jako jsou daňové úřady a další, které archivují použitelné důkazy na deset let. Všechno, co se pak má dokazovat po deseti letech, už většinou stojí na typu důkazů, které se dnes zneužívají, a to jsou kajícníci, tedy spolupracující obvinění. Jenže co oni si mohou po deseti letech pamatovat?

Kritiku z účelovosti změn tedy odmítáte. Vy sám ale čelíte obvinění v řadě kauz. Nejde ve vašem případě o střet zájmů? Změkčujete trestní sazby, které se vás mohou týkat. To není účelové?

Podívejte se, od začátku toho účelového obvinění říkám, že se jedná o účelové obvinění. Dnes jsem také deklaroval, že se budu bránit před těmi institucemi, před kterými mám. Můj vstup do veřejného života schválilo téměř 140 tisíc voličů. Mám podle mě dostatečně silný mandát na to, abych mohl ve veřejném životě působit.

Novela trestního zákona se netýká konkrétních trestních věcí, jako jsou mé případy. Pokud tu bude elementární spravedlnost, určitě se obhájím. Řízení, které se vede proti mně, prováděly a provádějí zaujaté orgány činné v trestním řízení na politickou objednávku. Mluvíme o tom už dlouho a existuje pro to mnoho důkazů.

Novela se měla původně schválit už před Vánoci a být účinná už od poloviny ledna. To oddálila v parlamentu opozice. Proč ale prosazujete změny v trestním zákoníku v tak rychlém tempu? Je to dost komplexní novela.

Musíme rozlišit dvě věci. Vláda tento zákon předložila ve zkráceném legislativním řízení, k čemuž se vedla dostatečně dlouhá rozprava. Opozice už od parlamentních voleb zneužívá jednací řád k obstrukcím. Obstrukce už dosahují takových rozměrů, že s nimi musíme něco dělat, a proto jsme ohraničili některé rozpravy.

Zkrácené legislativní řízení pořád považuji za nutné, protože se tu závažně porušují základní lidská práva. Na to je několik konkrétních rozhodnutí ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva a existují o tom konkrétní důkazy z některých trestních řízení. Tento stav stále trvá. Docházelo k úmrtím ve vazbách, ke kterým podle mě došlo v důsledku toho, jak se zneužívalo trestní právo vůči politické opozici a stal se z toho politický nástroj.

Jak vnímáte sérii opozičních demonstrací proti vládnímu návrhu? Nekonají se jen v Bratislavě, ale i v mnoha dalších městech a od prosince protesty postupně sílí. Na čtvrtek je svolána další demonstrace. Jak hodláte odpovědět nespokojené občanské společnosti?

Víte, to není občanská společnost a nejsou to občanské protesty, to jsou politické protesty naší opozice. Nechci se teď s vámi dohadovat, jestli rostou, nebo stagnují. Mnohá mainstreamová média o účasti na těchto protestech informují nepravdivě.

Já ty protesty respektuji, v demokracii je základním právem vyjádřit svůj názor bez toho, že by do vás někdo střílel vodním dělem. To se neděje.

Ještě aby se to dělo, ty protesty jsou nenásilné.

Ale na Slovensku se to dělo za předchozí vlády, která je dnes v opozici. Protesty proti covidovým opatřením se rozháněly vodním dělem, takže neříkejme, že se to nedělo. Teď se to neděje. Teď mohou svobodně přijít a říct svůj názor.

My jsme jako vládní koalice dostali mandát od dostatečného počtu voličů k plnění programu, o kterém jsme hovořili. Myslím si, že základy demokracie se nikdy nedodržovaly víc než za vlády Směru.

Ve vašem programu jste ale neměli zrušení speciální prokuratury a nebylo to ani ve vládním programovém prohlášení.

My jsme nepoužívali slovo „zrušení“, my jsme říkali, že možná dojde k jinému začlenění specialistů na vyšetřování a dokazování závažné kriminality do systému všeobecné prokuratury. Pojem zrušení speciální prokuratury není namístě.

Těch 21 speciálních prokurátorů a sedm úředníků úřadu speciálního prokurátora se nevypaří ani nezmizí, budou začleněni do struktury generální prokuratury nebo na krajské prokuratury. Konečně se dostanou pod všeobecný systém kontroly, který tu poslední roky nebyl. To se zneužívalo poslední tři roky, kdy byl v čele této prokuratury politik Daniel Lipšic. Vytvořili si duální systém trestního řízení a nerespektovali pokyny generální prokuratury.

Máte ambice být šéfem tajné služby SIS (Slovenská informační služba)?

Tato otázka není vůbec aktuální. Takovou nabídku jsem v tuto chvíli neobdržel. Rozlišme formální proces, kdy ředitele SIS jmenuje prezident na návrh vlády, což se nedá obejít. Ve vztahu ke mně by paní prezidentka zřejmě takový krok neučinila. Takže já pracuji tady v parlamentu, mám silný mandát a nechci zklamat důvěru 140 tisíc voličů.

A přesto se vaše jméno už týdny, či spíš měsíce, v souvislosti se SIS skloňuje. Zvažoval byste to ve chvíli, kdy by se stal prezidentem předseda koaličního Hlasu Peter Pellegrini? Momentálně je to favorit.

Politická opozice to téma tak trochu zneužívá, protože vnímá, že mé pětadvacetileté působení v bezpečnostních složkách, šest let jako policejní prezident, mi dává dostatečné profesní zkušenosti, abych takový státní orgán, jako je Slovenská informační služba, mohl řídit v odpovídající kvalitě.

Zneužívá se fakt, že je proti mně účelově vzneseno obvinění, možná cíleně, abych se nemohl o takovou pozici ucházet. Možná že se v dohledném čase tyto věci vyřeší a ve vztahu k této pozici budu skutečně splňovat všechny požadavky, ale není to pro mě priorita. S panem premiérem jsme se o takové nabídce zatím nebavili.