Neochvějná Merkelová: Vůči Rusku jsem postupovala správně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Během celého půl roku po svém odchodu ze Spolkového kancléřství se Angela Merkelová držela v ústraní. Až na výjimky nevystupovala na veřejnosti, dlouho se podrobněji nevyjadřovala ani k válce na Ukrajině.

Tento měsíc začala konečně mluvit. Na rozlučce odcházejícího šéfa odborů pronesla první rozsáhlejší projev, poté absolvovala živě přenášený rozhovor před divadelním publikem a naposledy poskytla klasické interview německé mediální síti RND.

Z jejích slov je zřejmé jedno – politička, která byla šéfkou čtyř německých vlád a ve funkci spolkové kancléřky strávila celkem 16 let v řadě, nehodlá ani náznakem uznat, že její vstřícná politika vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi byla chybou.

Merkelová odsoudila ruskou agresi na Ukrajinu a označila ji za neospravedlnitelný brutální útok, který porušuje mezinárodní právo. Sama prý v minulosti udělala pro urovnání krize vše, co bylo v jejích silách a nemá si v tomto ohledu co vyčítat.

„Nevidím důvod, proč bych teď měla říkat, že to bylo špatně. A proto se také nebudu omlouvat,“ řekla během svého uvolněného vystoupení v divadle Berliner Ensembles, při kterém publikum vícekrát pobavila nějakou humornou průpovídkou.

Komentátory však více zaujala tím, že na jednu stranu obhajovala svoje dřívější rozhodnutí, jako bylo odmítnutí souhlasu s pozvánkou Ukrajině do NATO nebo uzavření dohod z Minsku 2 mezi Ukrajinou a Ruskem z roku 2015, i když prý už tehdy věděla, že se Kremlu nedá v jeho válečných plánech zabránit.

Bývalá kancléřka se postavila ke svojí ruské politice úplně jinak než její politický souputník, nynější spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, který byl ve vládách Merkelové dlouhá léta ministrem zahraničí a zosobňoval přátelské vztahy s Kremlem.

Začátkem dubna Steinmeier otevřeně připustil, že Rusku až příliš důvěřoval. Za svou „jednoznačnou chybu“ pak označil prosazování stavby už druhého plynovodu Nord Stream, který měl zvýšit dodávky ruského plynu do Německa. Potrubí mělo být zprovozněno letos, současná německá vláda kancléře Olafa Scholze však v únoru projekt zmrazila.

Nord Stream 2 se v posledních měsících zažil jako symbol bezhlavého prohlubování energetické závislosti na ruských surovinách, na níž Německo v současnosti doplácí a v nejbližších letech se jí bude jen obtížně zbavovat. Merkelová se přesto za projekt v posledním rozhovoru znovu postavila.

Podle vysloužilé kancléřky se nepotvrdilo, že Nord Stream 2 bude Putin využívat jako zbraň. Svůj závěr zdůvodnila tím, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu bez ohledu na zprovoznění potrubí.

Poukázala také na ekonomické důvody. „Německé hospodářství se rozhodlo pro přepravu plynu z Ruska plynovodem, protože to bylo ekonomicky levnější než zkapalněný plyn ze Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů a později také z USA,“ uvedla Merkelová.

Její vláda prý byla až do konce připravena podpořit výstavbu dvou terminálů na zkapalněný zemní plyn. Chyběl prý ale dovozce, který by si za vysoké ceny předem rezervoval dlouhodobé kapacity.

Merkelovou během víkendu podpořil i její nástupce Olaf Scholz. Prohlásil, že snaha o usmíření není nikdy chybou. Političtí analytici si však myslí, že při hodnocení jejího vztahu k Rusku by byla namístě kritičtější sebereflexe.

„Navzdory svým znalostem o Rusku a o fungování Putinova systému jednala Merkelová oportunisticky v zájmu německé ekonomiky,“ zhodnotil pro Seznam Zprávy odborník na Rusko z berlínského think-tanku DGAP Stefan Meister.

Bývalá kancléřka má podle něj pravdu v tom, že konfliktu na Ukrajině se nedalo zabránit, podle něj se ale měla přičinit, aby byly Německo a celá Evropská unie méně zranitelné.

„Neřekl bych, že všechno udělala špatně, bez Merkelové by možná došlo k velkému konfliktu už dříve, ale její ústupky vůči Putinovi a slabá německá reakce na jeho provokace pobídly ruského prezidenta k tomu, aby na Ukrajinu zaútočil,“ dodal Meister.

S příznivým sebehodnocením Merkelové se neztotožňují ani německá média.

„Samozřejmě, že diplomacie a usmíření jsou vždy první volbou. Minulé Putinovy ​​války nemusely vést k invazi na Ukrajinu, ale byla to reálná možnost. Pokud to tak viděli i vrcholní němečtí politici, nabízí se otázka: Proč se nejednalo jinak?“ ptá se v komentáři Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Celkem nekompromisně se s německou političkou už po jejím prvním vystoupení v divadle vypořádal americký Wall Street Journal. „Dědictví zahraniční politiky bylo zřídka zdiskreditováno tak rychle a důkladně jako u bývalé německé kancléřky Merkelové,“ napsal list.