Německý sociolog: Rozhodla poptávka po xenofobii, šovinismu a pevné ruce

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dvě spolkové země si v neděli zvolily nové složení svých zemských sněmů. Ve volbách výrazně zabodovala Alternativa pro Německo (AfD) – v Sasku skončila těsně druhá za CDU, v Durynsku dokonce s výrazným náskokem vyhrála.

„Z průzkumů v regionech víme, že nemalá část obyvatel ve východním Německu je otevřená vůči populismu, xenofobii, nacionalismu, šovinismu a touze po pevné ruce,“ říká k tomu v rozhovoru pro Seznam Zprávy sociolog a psycholog Axel Salheiser, ředitel výzkumu v Institutu pro demokracii a občanskou společnost v durynské Jeně.

Upozorňuje, že ve víkendových volbách rezonovala migrace, ovšem téma války na Ukrajině pro voliče nakonec důležité nebylo.

Za dobrým výsledkem Alternativy pro Německou, kterou kontrarozvědka označuje za krajně pravicovou, podle něj stojí „subjektivní pocit deprivace východních Němců a touha po politické změně“.

Do jakého týdne se Německo probudilo? Co se to v neděli, 85 let od začátku druhé světové války, vlastně stalo?

Je to skutečně historický moment, protože poprvé od roku 1945 se na první místo v zemských volbách dostala radikálně pravicová, protidemokratická a neofašistická strana. Výsledky voleb jsou drastické. Alternativě pro Německo se podařilo stát nejsilnější stranou v Durynsku – v tamním sněmu získala 32 z 88 mandátů, což znamená, že může blokovat důležitá rozhodnutí a bude mít větší vliv na chod parlamentu.

Dvě třetiny durynských voličů ale AfD nevolily, daly hlas stranám, které od začátku tvrdily, že do vlády s AfD nevstoupí. Navzdory tomu je zřejmé, že AfD výrazně posílila a získala mezi obyvateli východního Německa vysokou podporu. To je alarmující signál pro demokracii a politický establishment.

Jak je možné, že v Durynsku vyhrála strana vedená politikem, který má v oblibě používání nacistických hesel a jehož některé názory dokážou vyděsit? Mám na mysli Björna Höckeho.

Björn Höcke sám o sobě není tak populární, protože v obvodu Greiz na jihovýchodě Durynska nedokázal získat přímý mandát. Do parlamentu se dostal díky hlasům pro stranickou kandidátku (Durynsko má smíšený volební systém dvou hlasů, pozn. red.).

Ve straně je ale oblíbený a je jejím symbolem. Sám se stylizuje do role mesiáše, vykupitele lidu a hlasu demokracie, do čehož ho stylizuje i stranická propaganda. Pěstuje si image demokratického odporu proti politickému establishmentu. V tom vidí svůj historický úkol.

Tenhle populistický a autoritářský styl u voličů rezonuje. AfD sama sebe vnímá jako jedinou spásnou a demokratickou stranu v Německu.

Znamenají výsledky voleb, že se z AfD stala v Německu legitimní politická síla?

To bych neřekl. Je to ale součást jejich populistické, nacionalistické a antiliberální propagandy. Prohlašují, že jelikož získali od voličů tolik hlasů, mají být zastoupeni ve vládě a jejich vynechání by bylo protidemokratické. Ti, kteří volají po „firewallu“, jímž by ostatní strany populistickou krajní pravici „obehnaly“, jsou podle AfD protidemokratičtí. Většina lidí však AfD nevolila.

Hlasy voličů ale AfD „normalizovaly“ a naturalizovaly. Strana má mezi voliči ve východním Německu, zejména v Durynsku a Sasku, značnou podporu. Uvidíme, co se stane v Braniborsku, které v září čekají zemské volby.

O AfD se teď dá říct, že je součástí politického establishmentu, protože je vedoucí opoziční silou. Paradoxní je, že se AfD považuje za nováčka na politické scéně, ale v politice je už 11 let, a pokud za tu dobu něco ukázala, pak to, že není schopná hrát podle demokratických pravidel a být umírněná a schopná kompromisu a tolerance.

Jak k úspěchu AfD došlo? Nešlo o překvapení, průzkumy to naznačovaly už dlouho dopředu. Proč ostatní strany nebyly schopné vzdorovat? Co tyhle volby rozhodlo?

Panuje velká nespokojenost se spolkovou i zemskou politickou. Zaznamenali jsme velmi nízkou důvěru v politické instituce, jako je vláda, demokratické strany a etablované politické elity. Navíc dál klesá. To se děje už roky a z průzkumů v regionech víme, že nemalá část obyvatel ve východním Německu je otevřena k populismu, xenofobii, nacionalismu, šovinismu a touze po pevné ruce.

Mezi Němci na východě a západě země stále panují velké rozdíly, což je dáno nedostatky transformace po sjednocení Německa. Subjektivní pocit deprivace východních Němců a touhy po politické změně, to jsou hlavní faktory, které stojí za výsledkem voleb v Sasku a Durynsku.

Je tu sociální nerovnost, pocit nespravedlnosti, přesvědčení, že migrace zašla příliš daleko a že se politika dostatečně nepostarala o východní Němce. To u voličů rezonuje a vysvětluje to podporu AfD.

Krátce před volbami jsem byl na reportáži v saském Krušnohoří a měl jsem dojem, že bez ohledu na to, zda lidé volí AfD, CDU nebo třeba BSW, mají dost podobné postoje k migraci a také k válce na Ukrajině, respektive k putinovskému Rusku.

Z nedělního exit pollu, tedy průzkumu u volebních místností, víme, že otázka Ukrajiny nehrála pro rozhodování zásadní roli, dokonce ani pro voliče strany BSW Sahry Wagenknechtové.

BSW a AfD se v kampani snažily tohle téma zdůrazňovat, ale to samé dělal i saský premiér Michael Kretschmer z CDU. Otázka Ukrajiny je na východě důležitá z hlediska závislosti na levném ruském plynu.

Postoje k Rusku jsou protichůdné. Východní Němci ho zrovna nemilují, ale zároveň vnímají Rusko jako zemi znevýhodněnou světovým vývojem po pádu komunismu a při konfrontaci Západu s Východem. Také jako silný vnímají vliv Ameriky a NATO.

Poptávka po míru a mírovém řešení pro Ukrajinu je samozřejmě legitimní, ale AfD zkusila téma Ukrajiny využít k protimodernistické, protizápadní a antiliberální politice. BSW se v téhle otázka odkazovala spíš na nostalgii z NDR a komunistické pozice.

Teď už ale víme, že téma Ukrajiny nakonec tak velkou roli nehrálo – v exit pollu pro ARD to uvedlo jako důvod zhruba pět procent voličů. Roli hrály hlavně migrace a azylová politika, vnitřní bezpečnost a školství.

Povedou podle vás špatné výsledky stran vládní koalice na spolkové úrovni, tedy SPD, Zelených a FDP, ke krizi kabinetu Olafa Scholze? Nebo ke změně jeho politiky vůči migraci?

Vzrostla poptávka po zpřísnění přístupu k migraci a žadatelům o azyl a také požadavky na urgentní řešení nelegálních migrantů nebo migrantů usvědčených z trestné činnosti, a to zejména po nedávném teroristickém útoku v Solingenu.

Křesťanští demokraté z CDU v té věci zkoušejí zvyšovat tlak na koalici SPD, Zelených a FDP v Berlíně. Je důležité, aby vláda hledala moudrá a odpovědná řešení. Lidé očekávají změnu a oprávněně se ptají na téma vnitřní bezpečnosti a to, že stát nemá odpovídající přístup k migrantům, kteří páchají trestní činnost.

Na druhou stranu si nemyslím, že by výsledky zemských voleb v Sasku a Durynsku dostaly spolkovou vládu pod nějaký výrazný tlak. To jsou dvě různé úrovně.

Takže se nedá očekávat to, co se stalo v roce 2005? Tehdy poté, co SPD prohrála zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku, došlo k vyvolání předčasných voleb do Spolkového sněmu.

Severní Porýní-Vestfálsko je opravdu lidnatá spolková země, žije zde více než pětina obyvatel celého Německa, takže má jiný význam než Sasko nebo malé Durynsko, kde je 1,2 milionu voličů. Durynsko nezastupuje celé Německo.

Je to ale signál, aby politici na spolkové úrovni konali, a také indikátor toho, podle čeho se lidé rozhodují.