Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ani dětské přednášení básniček čertovi s Mikulášem ani poněkud divočejší strašení dění krampusy. Na německém ostrově Borkum, nejzápadnějším z německé části Fríských ostrovů v Severním moři, patří noc z 5. na 6. prosince tradičně svátku Klaasohm.
Během tradice staré stovky let převlečení mladí muži, takzvaní Klaasohms, pronásledovali a bili mladé ženy kravskými rohy. Oslavy pořádal spolek Verein Borkumer Jungens, aby podpořil identitu asi pěti tisíc obyvatel ostrova a jejich soudržnost. Podobné tradice mají i další západofríské ostrovy.
Letos část svátku zahrnující bití zrušili, napsala stanice Deutsche Welle. Je to i kvůli rozruchu, který vyvolala loňská reportáž veřejnoprávní stanice NDR.
Dva reportéři pronikli na loňské oslavy, při čemž Klaasohm bývá většinou „cizincům“ uzavřen. S pomocí mobilních telefonů natočili denní část, kdy se místní shromáždí okolo mladých mužů v maskách z ovčí kůže a ptačího peří.
Oslavy ale pokračují až do noci. A právě po setmění investigativní tým pořadu STRG_F natočil, jak skupina tzv. lapačů pronásleduje ženy a pak je drží, zatímco je Klaashoms bijí přes hýždě kravskými rohy. Lidé okolo, včetně dětí, se radují.
Borkumští jsou ve vztahu k tradici rozděleni. „Ano, je to tradice, proč bychom neměli pokračovat v tradici?“ řekl ve zmíněné reportáži starší muž. Podle informací další veřejnoprávní stanice ZDF je bití navíc ojedinělé.
Další změnu vítají a svátek označují za zastaralý a mizogynní.
„Samozřejmě, že cítíte úzkost. Víte, že to bude bolet jako čert,“ vyjádřila se anonymní respondentka pro NDR. „Opravdu mě to tehdy bolelo, plakala jsem. A zároveň jsem byla naštvaná sama na sebe, protože jsem si říkala: Proč si to dělám? Proč jsem utíkala?“ Měla poté tělo pokryté modřinami od kostrče až po zadní část kolen.
Podle výpovědí shromážděných německou stanicí se mládež svátku zúčastní i proto, že jim ho v dětství prezentují jako zábavnou hru a důležitou tradici. Jeden z mladých mužů, který se dříve zapojoval, ani po přestěhování z ostrova Borkum nechtěl s reportéry mluvit na jméno, protože se bál, že by doma jeho kritiku nepochopili.
Policie zdůraznila, že jakékoliv násilí bude brát vážně a vyzvala oběti, aby podaly trestní oznámení. Organizátoři se rozhodli prohánění žen z oslav vynechat a zaměřit se na budování soudržnosti obyvatel a zábavu, kterou si užijí všichni.
Jméno Klaasohms pochází ze slova Ohm (na ostrově používané k označení strýce), které bylo znakem úcty a přidávalo se ke jménům starších a vážených lidí.
Svátek sv. Mikuláše má na šesti fríských ostrovech (Texel, Vlieland, Terschelling, Ameland, Schiermonnikoog a Borkum) velký význam. Původně se na všech připomínal téměř stejně, ale kvůli jejich izolovanosti se oslavy vyvíjely jinak. Všude se ale mísí křesťanské a pohanské prvky.
Klaasohms údajně odkazuje na Wotana, germánského boha mrtvých a honu, kterého Germáni vnímali i jako prapředka královských dynastií.
Některé zdroje uvádějí, že tento rituál vznikl po„znovudobytí“ ostrova po „nadvládě“ žen, které během dlouhé nepřítomnosti rybářů převzaly „moc“ v rodinách. Po návratu mužů se ženy měly znovu podřídit. Borkumská kulturoložka Andrea Akkerman teorii považuje za nevěrohodnou, protože se muži vraceli dávno před svátkem.
Podle knihy Die Nordseeinsel Borkum einst und jetzt (Ostrov Borkum v Severním moři dříve a nyní) z roku 1897 se tehdejší zvyk podobal postavám Knechta Ruprechta nebo Zwarte Pieta, nebo českého Mikuláše, dětí se ptali na chování, musely něco přednést a dostaly odměny.
Podle jiných zdrojů ale byla oslava čistě mužský svátek s přísnými pravidly pro ženy, které toho večera nesměly vycházet na ulici, jinak je čekal trest bití. Většina ostrovů pravidla časem zrušila nebo výrazně uvolnila.
