Článek
Z české perspektivy se to může jevit jako energetické hazardérství nebo bláznovství. Německá vláda na jednu stranu začala chystat nouzové scénáře kvůli omezeným dodávkám zemního plynu z Ruska, zároveň se nevzdala předsevzetí, že ke konci letošního roku přestane proudit elektřina z posledních tří fungujících jaderných elektráren v zemi.
V posledních dnech se nicméně začala rýsovat možnost, že německé atomové reaktory by mohly zůstat v provozu déle, aspoň během příštího roku. Přispívá k tomu hlavně vidina nevytopených bytů a výpadků proudu během následujícího podzimu a zimy.
Po pozdějším odstavení jaderných bloků, které jsou mimochodem mladší než české Dukovany, čím dál naléhavěji volají někteří odborníci a politici z opoziční konzervativní frakce CDU/CSU. K přechodnému „omilostnění“ jádra se otevřeně přiklání i jedna ze tří koaličních stran, liberálové (FDP).
S prolomením závazku, že se Německo od ledna 2023 obejde bez vlastní atomové energie, však nesouhlasí sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a především Zelení, pro které je odpor vůči jádru jedním z historických programových pilířů.
V neděli ale předsedkyně Zelených Ricarda Langová naznačila , že dočasné prodloužení provozu jaderných elektráren nelze vyloučit. V televizní diskusi zdůraznila, že je třeba reagovat na aktuální situaci a „prověřit všechna opatření“.
Wird der Atomausstieg doch hinausgezögert? Die Bundesregierung will einen Weiterbetrieb der drei deutschen Reaktoren erneut prüfen. Die FDP macht Druck, spricht mit Blick aufs Tempolimit jedoch von einem »Kuhhandel«. https://t.co/aAOkxfem4H
— DER SPIEGEL (@derspiegel) July 18, 2022
Následně přišla zpráva z ministerstev hospodářství a životního prostředí, která vedou politici Zelených, že si Německo zopakuje zátěžový energetický test, kterým už prošlo v březnu. Tehdy byl delší provoz jádra vyhodnocen jako jednoznačně nehospodárný a rizikový.
Nový test by měl prověřit katastrofický scénář, kdy by došlo současně k výpadku atomových elektráren ve Francii a zároveň by nebyl dostatek plynu.
„Na základě těchto výsledků potom rozhodneme, co dělat,“ řekla mluvčí ministerstva hospodářství. Dodala, že o možném prodloužení chodu atomových reaktorů se rozhodne podle „jasných faktů“.
Pokud by se Zelení nakonec dokázali s delším fungováním reaktorů smířit, šlo by z jejich strany o několikátý ústup z tradičních ideových pozic v důsledku války na Ukrajině. Navzdory svým pacifistickým kořenům už podpořili dodávky zbraní pro Kyjev. Kvůli nedostatku ruského plynu, na kterém je Německo do značné míry závislé, pak musejí skousnout zvýšení výkonu v uhelných elektrárnách.
Za to, aby se elektřina vyráběla v atomových reaktorech ještě aspoň v následujícím roce, se důrazněji přimlouvají některá média. Soustředí se přitom na kritiku dosavadních argumentů vlády proti delšímu provozu reaktorů.
Atom pro tři miliony domů
V Německu jsou dosud v provozu tři jaderné elektrárny – Isar 2 v Bavorsku, jaderná elektrárna Emsland v Dolním Sasku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Z jádra pochází kolem šesti procent vyrobené elektřiny, podíl plynových elektráren je zhruba dvojnásobný.
„Tři jaderné elektrárny loni vyrobily 33 terawatthodin elektřiny. Pokud to přeměníte na plyn, můžete s ním vytopit asi tři miliony rodinných domů,“ řekl jaderný expert Walter Tromm z Technologického institutu v Karlsruhe.
List Frankfurter Allgemeine Zeitung zpochybnil několik klíčových tvrzení, kterými zelení ministři zdůvodňují svůj odmítavý postoj. Například prohlášení ministra hospodářství Roberta Habecka a dalších, že pokračování produkce z jádra by Německu nepomohla, protože problém není v chybějící elektřině, ale v nedostatku plynu pro vytápění.
Podle deníku je třeba počítat s tím, že se lidé kvůli ohroženým dodávkám plynu přeorientují na topení z elektrických zdrojů, což zákonitě zvýší spotřebu proudu.
Die Bundesregierung sagt, es bringt nichts, Meiler länger laufen zu lassen. Doch das stimmt nicht. In Wahrheit kann die Kernenergie gleich mehrere Probleme auf einmal lösen, schreibt@_freidel: https://t.co/0CJxWgJFef
— Frankfurter Allgemeine (@faznet) July 16, 2022
Úplně nesedí ani argument, že delšímu provozu reaktorů brání omezené množství palivových tyčí, které mají německé elektrárny momentálně k dispozici. Podle expertů by se dosavadní zásoby daly využívat až do příštího roku.
„Palivové články, které jsou nezbytné pro další provoz, by byly k dispozici do léta 2023. Do té doby by mohl fungovat prodloužený provoz a elektrárny by mohly být nadále provozovány na přibližně 80 procent kapacity,“ řekl pro stanici ARD jaderný fyzik Clemens Walther z Leibnizovy Univerzity v Hannoveru.
Zavádějící je také často omílané tvrzení, že prodloužení jádra by si vyžádalo složitý schvalovací proces a nákladné pořizování nových technologií, které by měly splňovat aktuální nejpřísnější standardy. List Frankfurter Allgemeine Zeitung ověřil, že nová povolení nejsou vůbec potřeba, atomové elektrárny mohou fungovat dál. Musí se jen změnit příslušný zákon, který nařizuje jejich odstavení od sítě ke konci roku.
V posledních dnech se objevily návrhy, že Zelení by mohli svůj souhlas s delším provozem jádra v koalici vyměnit za ústupek v jiném kontroverzním tématu, jež souvisí s úsporami energií a ochranou klimatu – omezením rychlosti na německých dálnicích.
„Zelení by dostali rychlostní limit a liberálové na oplátku prodloužení životnosti jaderných elektráren,“ popsal list Die Welt, podle něhož by koaliční strany touto dohodou navíc ukázaly, že umějí spolupracovat. Zavedení maximální rychlosti na autostrádách si navíc dokážou představit i někteří vrcholní politici z opoziční křesťanské demokracie (CDU). Koaliční FDP, která návrh na rychlostní limit ve vládě blokuje, ale nápad na „vyhandlování“ za delší provoz jádra odmítla.
