Hlavní obsah

Německo urychlí deportace. Mluví se i o razantnějších odpovědích na teror

Foto: Profimedia.cz

Spolkový kancléř Olaf Scholz v pondělí spolu s místními a regionálními politiky uctil památku obětí teroristického útoku v Solingenu.

Německé bezpečnostní složky by mohly získat víc pravomocí při boji s radikalismem. Opozice žádá výrazné zpřísnění pravidel pro přijímání přistěhovalců.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Už toho bylo dost,“ domnívá se Friedrich Merz, lídr největší německé opoziční strany, křesťanskodemokratické CDU. V rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD se opřel do vlády kancléře Olafa Scholze a nepřímo ji obvinil z „naivní migrační politiky“.

Přidal se do řad politiků, kteří po pátečním teroristickém útoku vyzývají ke změně přístupu k migraci.

Neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie v západoněmeckém Solingenu zavraždil nožem tři lidi a dalších osm zranil. Německo ho předtím plánovalo deportovat, ale muž se úřadům vyhýbal.

Téma migrace je v Německu teď zvlášť citlivé, protože už v neděli čekají dvě spolkové země z bývalého Východního Německa zemské volby. Očekává se v nich výrazný nárůst podpory nejen pro populistickou Alternativu pro Německo (AfD), ale i pro levicově konzervativní Alianci Sahry Wagenknechtové.

Merz žádá důsledné uplatňování tzv. dublinských pravidel, podle kterých je za vyřizování žádosti o azyl zodpovědná první země Evropské unie, kam migrant vstoupil. V případě útočníka ze Solingenu to bylo Bulharsko.

Podle šéfa CDU je také třeba poslat „každého zločince, který má opustit zemi, do neomezené deportační vazby“. Pachatele pátečního útoku ovšem předtím úřady neevidovaly jako zločince.

Útok v Solingenu

Německá policie po útočníkovi ze Solingenu pátrala víc než den. Pachatel zavraždil tři lidi a dalších osm zranil.

Merz přiznává, že jeho návrhy by pravděpodobně Solingenu nezabránily. „Odpojme se, prosím, od tohoto případu. Máme tady v Německu lidi, které tady mít nechceme. A musíme proto zajistit, aby nepřišli další,“ dodal politik, který dává dlouhodobě najevo snahu odpoutat svou stranu od dědictví bývalé kancléřky Angely Merkelové.

Na nutnosti urychlit deportace neúspěšných žadatelů o azyl panuje v Německu mezi politickými stranami víceméně shoda. Už v červnu na to apeloval sociálnědemokratický kancléř Scholz a zopakoval to i v pondělí, když navštívil Solingen.

„Budeme muset udělat všechno, co můžeme, abychom zajistili, že ti, kteří nemohou a nesmí zůstat v Německu, budou deportování,“ prohlásil kancléř. Slíbil zároveň rychlý a tvrdý trest pro pachatele útoku a připomněl plánované zpřísnění pravidel pro držení nožů na veřejnosti.

S deportacemi souhlasí i další vládní strany. „Po Solingenu nesmí mezi spolkovou vládou a zemskými vládami zůstat v této věci kámen na kameni,“ řekl deníku Rheinische Post místopředseda poslaneckého klubu koaličních liberálů z FDP Konstantin Kuhle.

Narazil tak na možnou překážku: deportace mají v Německu na starosti jednotlivé spolkové země. Případ útočníka ze Solingenu tak měly pravděpodobně vyřídit úřady Severního Porýní-Vestfálska, kde vládne Merzova CDU.

Opozice navrhuje jít ještě dál

Merz ale mluvil také o úplné stopce pro přijímání žádostí o azyl pro lidi ze Sýrie a Afghánistánu. Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová dokonce zmínila pětileté moratorium na veškeré přijímání přistěhovalců. To by ale nemuselo být v souladu se zákony, protože například ani jedna ze zmíněných zemí stále není bezpečná.

„Odpovědí nemůže být zabouchnutí dveří lidem, kteří sami utíkají před islamisty,“ domnívá se generální tajemník Scholzových sociálních demokratů (SPD) Kevin Kühnert. Doporučuje boj proti radikalizaci mladých mužů, obzvlášť na internetu.

Uvnitř SPD se tak mluví hlavně o posílení pravomocí bezpečnostních složek. „Spolkové i zemské bezpečnostní orgány musí vše prověřit a získat pravomoci, aby dokázaly omezit hrozby pro lidi v naší zemi,“ řekl mediální skupině Funke spolupředseda strany Lars Klingbeil.

Omezí Německo možnost nosit nože?

Spolková ministryně vnitra už delší dobu plánuje omezit možnost nosit nože na veřejnosti. Německá policie eviduje tisíce případů napadení nožem ročně.

I politici vládní koalice přiznávají, že bezpečnostní složky musí dostat víc prostředků, jak zpracovávat a vyhodnocovat dostupné informace. Co se týče boje s radikalizací, zmiňují nutnost lepšího využívání předpisů Evropské unie, které umožňují pohnat k odpovědnosti provozovatele sociálních sítí.

Do debaty nezvykle vstoupil i spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. „Ve spolkové vládě je teď návrh zákona na rozšíření pravomocí Spolkového kriminálního úřadu pro případ teroristické hrozby. Věřím, že teď bude projednaný rychleji,“ řekl někdejší vlivný politik SPD v rozhovoru pro veřejnoprávní ZDF.

Konzervativní bavorský premiér Markus Söder by si přál, aby policie měla možnost provádět náhodné kontroly v pěších zónách. „V autě vás zkontrolují, a to bezdůvodně. V pěší zóně ne,“ upozornil.

Rozšíření možnosti namátkových kontrol podporují i policejní odbory, a to zvlášť v krizových místech, jako jsou třeba nádraží. „Jedině pak bude mít zpřísňování a zakazování smysl,“ řekl pro Rheinische Post šéf odborové centrály GdP Andreas Rosskopf.

Objevují se ale také varování před přílišným omezováním svobod. „Neměli bychom se vzdát naší svobody výměnou za bezpečnost a my to neuděláme. Přesně toho chtějí islamisté těmito útoky dosáhnout,“ domnívá se spolupředsedkyně SPD Saskia Eskenová, se kterou mluvil deník Die Welt.

Doporučované