Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Více než polovina zemního plynu, který se v Německu spotřebuje, pochází z Ruska. Ročně odtud do Spolkové republiky putuje přes 55 miliard kubíků. Žádná jiná členská země Evropské unie tolik ruského plynu neodebírá.
Není proto divu, že když vláda kancléře Olafa Scholze v úterý zareagovala na postup Ruska vůči Ukrajině a zastavila povolovací řízení pro nový plynovod Nord Stream 2, vyvolalo to mezi Němci obavy, zda bude v budoucnu dostatek plynu pro výrobu elektřiny nebo vytápění a zda se napětí mezi Moskvou a Kyjevem neprojeví dalším růstem cen.
Odstavení druhého plynovodu, který měl přivádět surovinu z Ruska pod hladinou Baltu, je tak pro Německo jakýmsi „šťouchnutím“, aby začalo rychle řešit svoji závislost na plynu z východu.
Na uhlí nebo jádro spoléhat nemůže, obojí se zavázalo už v minulosti opustit a přejít dominantně na udržitelné zdroje, jako je solární nebo větrná energie. Paradoxní je, že v přechodném období chtělo Německo využít ve větší míře právě plyn.
Teoreticky by se druhá nejlidnatější země EU mohla přeorientovat na jiné dodavatele a trasy, všechny alternativy jsou ale omezené. Norsko, které je druhým největším dovozcem plynu do Německa, už dříve oznámilo, že mu více suroviny nemůže poskytnout. Pro dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG), který v posledních letech nabyl celosvětově na významu, zase Německo nemá vlastní terminál.
V dlouhodobém horizontu vidí němečtí odborníci jiné východisko – vláda podle nich musí pokud možno urychlit energetickou transformaci, takzvanou Energiewende, a přeorientovat se na „zelené“ zdroje.
„Nejlepší odpovědí na fosilní energetické války je Energiewende, budování obnovitelných energií a jasné energetické úspory,“ zdůraznila Claudia Kemfertová z Německého institutu pro hospodářský výzkum v Berlíně (DIW).
Podle této analytičky je zmrazení projektu Nord Stream 2 správné.
„Nord Stream 2 je energeticky a hospodářsky postradatelný, ekologicky škodlivý a provozně ekonomicky nevýhodný. To je doloženo v mnoha studiích,“ uvedla Kemfertová v komentáři. Německo podle ní může diverzifikovat dovoz plynu hlavně tím, že bude využívat terminály na LNG v jiných evropských zemích.
S nárůstem cen je podle odbornice třeba počítat, nesouvisí však s odstavením Nord Streamu 2, nýbrž s celkovou politickou krizí kolem Ruska a Evropy.
Scholzova vláda rychlejší přechod od tradičních zdrojů energie jednoznačně podporuje. V programové dohodě vládní koalice je to ústřední téma. Do roku 2045 by měl být zemní plyn ve Spolkové republice úplně nahrazen jinými zdroji, například vodíkem.
Podívejte se na snímky plynovodů Nord Stream a Nord Stream 2.
I rozhodným odpůrcům fosilních paliv je ale jasné, že bez ruského plynu se Německo v nejbližších letech obejde jen s obtížemi.
Podle ministra hospodářství Roberta Habecka ze Strany zelených by Spolková republika sice celkový výpadek zemního plynu z Ruska ustála, ale za cenu zdražení, které by vláda musela řešit mimořádnými kompenzacemi.
„To by byl samozřejmě – nejen pro Německo, ale celou Evropu, výpadek na trhu, který by náhle zvedl cenu,“ řekl Habeck pro rozhlasovou stanici Deutschlandfunk.
Výzkumníci z kolínského Institutu německého hospodářství (IW) zdůrazňují ve svých krizových scénářích tři faktory – schopnost nahradit výpadek ruského plynu zkapalněným plynem, naplněnost plynových zásobníků a počasí.
V tom posledním má Německo zatím štěstí. Letošní zima byla mírnější a energetici spočítali, že do konce topné sezóny by se země bez ruského plynu dokázala obejít. Horší je situace se zásobníky, které byly na začátku zimy naplněné ze dvou třetin. O rok dříve to bylo více než 95 procent. Co se týče využití LNG, je prognóza spíše nejasná.
„V jakém rozsahu by se mohl do Evropy v případě krizového stavu odklonit přísun zkapalněného plynu, se nedá s jistotou předvídat. Náš odhad ale ukazuje, že Německo disponuje nutnou infrastrukturou k tomu, aby mohlo sáhnout po alternativách a se zastavením dodávek se přinejmenším krátkodobě vyrovnalo,“ uvedl Andreas Fischer z ústavu IfW.
Z německého pohledu je také důležité, že na případné zastavení dodávek zemního plynu by doplatila i druhá strana. Peníze za zemní plyn tvoří nenahraditelnou část příjmů ruského státu a Evropa v čele s Německem je pro Moskvu klíčové odbytiště.
„Pokud by Putin utáhl plynový kohoutek, uškodil by tím především sobě,“ řekl Stefan Kooths, viceprezident Institutu světové ekonomiky (IfW) pro deník Süddeutsche Zeitung. „Za prvé potřebuje příjmy z prodeje plynu, za druhé by to vedlo k takovému otřesu důvěry, že by se západoevropské země mohly k od Ruska dlouhodobě odvrátit a poohlédnout se po alternativních dodavatelích,“ dodal.
