Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od našeho zvláštního zpravodaje v Německu/
„Drahý Jannisi, je mi strašně líto, co se stalo. Byl jsi moc hodný a fajn kluk a určitě jsi měl před sebou spoustu krásných věcí. Doufám, že teď jsi na místě, kde je ti dobře, a že tam prožíváš spoustu šťastných chvil. Pořád nemůžu uvěřit, jaká je to hrozná nespravedlnost. Ten pán byl tak statečný a obětoval svůj život, aby ti pomohl. Je mi to líto i kvůli němu. Myslím na tvoje rodiče a přeju jim hodně síly.“
Dopis s kresbami jedenáctileté Charlotte leží v zamračeném únorovém dni na lavičce v parku v centru západoněmeckého Aschaffenburgu. Adresovaný je oběti útoku, který se právě na tomhle místě stal koncem ledna.
„Ale nejsme proti cizincům obecně!“
O život přišel kromě dvouletého Jannise i jednačtyřicetiletý Kai-Uwe D. Náhodný kolemjdoucí se snažil ochránit děti ze školky, které při jejich procházce napadl osmadvacetiletý muž, vtrhl mezi útočníka a nejzranitelnější oběti. Při jejich obraně položil Kai-Uwe D. život.
S vážnými zraněními skončil v nemocnici i dvaasedmdesátiletý senior a zraněna byla i učitelka mateřské školy a dvouletá dívenka se syrskými kořeny.
V parku Schöntal útočil kuchyňským nožem Inámulláh Umarzaj, odmítnutý afghánský žadatel o azyl. Dvouletého Jannise zběsile osmkrát pobodal do krku a ramene. Chlapečka s přistěhovaleckými kořeny rodina pohřbila v Maroku. Jeho vraha nakonec přemohli policisté na železniční trase vzdálené asi 850 metrů od místa útoku. Informace o pohybu Umarzaje hlásili policii odvážní svědci.
Oběti útoku v parku, jen pár kroků od živého centra sedmdesátitisícového Aschaffenburgu, dál připomíná záplava stovek svíček, květin a dojemných vzkazů.
Svíčku tu minulý pátek odpoledne zapálila i zahradnice Katharina se svou matkou. „Jsme tu, protože chceme vyjádřit soustrast, je to strašný čin,“ říká mi Němka a hned dodává: „Ale nejsme proti cizincům obecně!“
Migrace ve volební kampani
Případ krátce před německými parlamentními volbami zahýbal politikou. Kampani od té doby podobně jako v roce 2017 dominuje téma migrace a bezpečnosti. Křesťanští demokraté z koalice CDU/CSU ve Spolkovém sněmu v reakci navrhli nezávaznou rezoluci, jež vyzývala vládu sociálních demokratů (SPD) a Zelených ke zpřísnění migrační a azylové politiky.
Pro text hlasovala i Alternativa pro Německo (AfD), což v liberálních městech vyvolalo demonstrace proti spolupráci s krajní pravicí.
Debatu o migraci před předčasnými parlamentními volbami znovu posílil útok z Mnichova z 13. února. „Potřebujeme okamžitý obrat v tématu migrace: hraniční kontroly, zastavení migrace, vyhoštění všech, kdo musí opustit zemi, a zločinců,“ prohlásila lídryně AfD Alice Weidelová.
Série útoků v Německu
- V květnu 2024 v Mannheimu pobodal Afghánec pět lidí a zabil zasahujícího policistu. Dle obžaloby muž sympatizoval s teroristickou organizací Islámský stát.
- 14. června 2024 sedmadvacetiletý Afghánec pobodal a zranil tři fotbalové příznivce v německém městě Wolmirstedt severně od Magdeburku. Policie útočníka zastřelila.
- 23. srpna 2024 ubodal neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie tři lidi na městských slavnostech v západoněmeckém Solingenu. Do země přišel mladík na konci prosince 2022.
- Loni před Vánoci (20. 12.) najel do návštěvníků na vánočních trzích lékař ze Saúdské Arábie, který žil v Německu od roku 2006. Zabil devítiletého chlapce a pět žen ve věku od 45 do 75 let. Kromě mrtvých si čin vyžádal téměř 300 zraněných. Přesný motiv jeho činu je stále nejasný.
- 22. ledna 2025 při útoku v Aschaffenburgu odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu zabil dvouleté dítě a 41letého muže, který přispěchal na pomoc.
- 13. února 2025 v Mnichově najel odmítnutý žadatel o azyl z Afghánistánu do průvodu odborářů a zranil na čtyři desítky lidí. V nemocnici pak zraněním podlehla dvouletá holčička a její matka. Státní zastupitelství vychází z islamistického motivu.
Spolkový kancléř Olaf Scholz vůči útočníkovi avizoval tvrdý postup. „Tento pachatel nemůže očekávat žádnou shovívavost. Musí být potrestán a musí opustit zemi,“ prohlásil sociálnědemokratický lídr.
„Každý se v naší zemi musí znovu cítit bezpečně. V Německu se musí něco změnit,“ uvedl Friedrich Merz (CDU), Scholzův protikandidát a pravděpodobný příští kancléř. „Bezpečnost lidí v Německu pro nás bude na prvním místě. Právo a pořádek budeme důsledně prosazovat,“ dodal.
Katharina se nebojí, Sonja ano
O politických reakcích na útoky se dál bavím v parku v Aschaffenburgu se zahradnicí Katharinou. „To není správná cesta. Politici tohle využívají v kampani. Němci taky páchají trestnou činnost, ale ve zprávách se to neobjeví,“ přemýšlí.
„Bojím se výsledku voleb, asi nepřinesou nic dobrého,“ dodává s tím, že zatím přesně neví, koho bude volit. K volbám půjde jistě, ale ještě se rozhoduje, jestli dá hlas Zeleným, sociálním demokratům nebo Levici. Dodává ještě, že se v Aschaffenburgu i po lednové události cítí bezpečně a nebojí se.
Politiku AfD odmítá i Sonja, která ve vedlejším parku venčí své štěně. Na rozdíl od Kathariny však má velké obavy z bezpečnostní situace v zemi a zmiňuje i čerstvý útok z Mnichova a také lednový z Aschaffenburgu.
„Bydlím tady poblíž místa lednového útoku a necítím se dobře. Bojím se. Chodím méně ven, a když, tak jdu přesně sem, protože se tu teď od útoku dost pohybuje policie. Bez svého psa bych tudy ani nešla,“ líčí Sonja před kašnou se sochou bavorského krále Ludvíka I.
Sonja u kašny se sochou krále Ludvíka I.
Sama je dcerou přistěhovalce ze severní Afriky a narodila se v Německu a zdůrazňuje, že proti imigrantům nic nemá.
„Asi je na mně vidět, že nejsem typická Němka, a ani můj manžel není. Všichni moji přátelé jsou přistěhovalci. Respektujeme lidi, kteří sem přicházejí a učí se jazyk a zapadají do německé kultury. Máme ale problém s nelegálními migranty bez papírů,“ vysvětluje a dostává se i k pocitu nejistoty, který cítí zhruba pátý nebo šestý rok.
Preventivně nechodí na vánoční trhy a na další místa, kde se zdržují davy. „Jsem doma, jdu do práce, pak se psem, dělám své věci, a to je všechno,“ popisuje svůj režim. Setkává se i s přáteli, ale ne na veřejných prostranstvích. „Tam se prostě poslední rok a půl necítím bezpečně,“ svěřuje se šestadvacetiletá tatérka.
Ještě před deseti lety přitom takový problém neměla a vracela se domů i uprostřed noci a nikdy se jí nic nestalo. „Teď se ale bojím a nechci ani, aby byli v noci v centru moji bratři. To, co se stalo v parku, vražda dvouletého dítěte a jednačtyřicetiletého muže, to se může stát nám všem, to ukazují i statistiky,“ tvrdí.
Místo útoku v Aschaffenburgu:
V posledních parlamentních volbách bodovala v severobavorském Aschaffenburgu se 40 procenty regionální CSU, jež je na spolkové úrovni v koalici s CDU Friedricha Merze. Protiimigrační AfD tu volilo necelých 10 procent lidí.
Koho bude volit tatérka Sonja, zatím sama neví. Rozhodne se prý na základě podrobného studia volebních programů. Důležitá je pro ni kromě migrace i ekonomika. „Lidé by měli volit na základě faktů a statistik, ne emocí,“ dodává. Jestli je spíš liberální, sociální nebo konzervativní, ale uvést nechce.
Co říkají statistiky?
Dle loňské zprávy Spolkového kriminálního úřadu (BKA), jež shrnuje rok 2023, v Německu registroval přibližně 3,175 milionu trestných činů. Migranti byli podezřelí v 344 287 případech, což znamená necelých 11 procent. Meziročně to byl nárůst o téměř 27 procent.
Interpretace dat je však dle expertů obtížná a musí se do ní zahrnout i regionální a sociální kontext a například i dopady pandemie covidu-19 nebo ekonomické nejistoty.
Mezi uprchlíky a migranty je zároveň větší podíl mladých mužů, více lidí v nejistých životních situacích a bez sociální integrace, více lidí s osobními zkušenostmi s násilím a psychickým stresem a v některých případech také s představami maskulinity, jež násilí podněcují. Na 90 % násilných trestných činů páchají v Německu muži.
V Německu zároveň roste počet trestných činů s krajně pravicovým pozadím. Dle předběžných dat za rok 2024 je mezi 41 406 trestnými činy spáchanými dosud pravicovými extremisty na 1 443 násilných trestných činů, což je rekord. Počty navíc kvůli zpoždění úředního hlášení ještě porostou.
„Chápu, že jsou teď Němci po všech událostech velmi rozzlobení, ale byla bych nerada, aby si mysleli, že všichni migranti jsou zlí,“ doplňuje Sonja. Od parlamentních voleb, jež se budou konat 23. února, očekává rychlejší a efektivnější řešení deportací migrantů, kteří v Německu neuspěli se žádostí o azyl.
Deportovaný měl být i útočník z Aschaffenburgu. Osmadvacetiletý Inámulláh Umarzaj žil před útokem v azylovém domě. Dle spolkového ministerstva vnitra se dostal do Německa v listopadu 2022 a v březnu 2023 požádal v zemi o azyl. Umarzaj se však nedostavil k pohovoru a v červnu 2023 byla jeho žádost zamítnuta.
Proč byl i v roce 2025 dál v Německu? Úřady během šestiměsíční lhůty nestihly vyřídit procedury jeho převozu do Bulharska, přes něž se dostal nelegálně na území EU. Dle dublinských úmluv za něj tak odpovědnost přebralo Německo.
Dle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna z CSU leží vina u Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky, který informoval cizineckou policii s několikatýdenním zpožděním. Dle serveru Focus ale selhal i odpovědný bavorský imigrační úřad v Dolních Frankách.
Deník Bild píše, že Umarzaj loni v létě napadl sekáčkem ukrajinskou spolubydlící. Policie muže evidovala v souvislosti se třemi násilnými činy, místo vazby ho však umístila na jeden den do psychiatrické léčebny. V prosinci 2024 sám oznámil úřadům, že se chce vrátit do Afghánistánu, do doby odjezdu se mu ale nepodařilo sehnat potřebné doklady.
