Německo hlídá veškeré hranice. Naštvalo některé sousedy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kontroly Německo už delší dobu provádí na hranicích s Českem, Rakouskem, Švýcarskem a Polskem. Nově se rozšiřují i na Francii, Lucembursko, Belgii, Nizozemsko a Dánsko. Spolková vláda to oznámila už minulý týden, v praxi začala opatření platit v pondělí.

Rozhodnutí přišlo po sérii smrtících útoků nožem, z nichž byli podezřelí žadatelé o azyl, a po historickém úspěchu krajně pravicové a protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) ve dvou zemských volbách na východě země.

Ministryně vnitra Nancy Faeserová podle britského deníku The Guardian prohlásila, že hraniční kontroly omezí migraci a „ochrání před akutním nebezpečím, které představuje islamistický terorismus a závažná trestná činnost“.

Schengenský prostor, který zahrnuje 25 zemí EU a čtyři další státy včetně Švýcarska a Norska, povoluje dočasné kontroly jen ve výjimečných případech. Jejich smyslem je zabránit konkrétním hrozbám pro vnitřní bezpečnost či veřejný pořádek.

V současné době je na vybraných hranicích zavádí osm členů s odvoláním na zvýšené teroristické hrozby nebo tlak na azylové kapacity.

Německý krok tak kritizoval například polský premiér Donald Tusk. Kontroly jsou podle něj „z pohledu Polska nepřijatelné“, požadoval od Berlína větší pomoc při ochraně vnějších hranic EU namísto přísnějších vnitřních kontrol.

Samo Polsko čelí tlaku na svojí hranici s Běloruskem. Migrační krize tam trvá od roku 2021, kdy se na běloruské straně hranice nahromadily tisíce lidí, kteří se často násilím a za přispění běloruských pohraničníků snaží dostat na polské území.

Varšava v současné chvíli navrhla konzultace se všemi členskými státy EU sousedícími s Německem. Měly by probrat rozhodnutí, které je podle Tuska důsledkem německé vnitropolitické situace a mohlo by fakticky ve velkém měřítku pozastavit platnost Schengenské dohody.

Se svým polským protějškem souhlasí i řecký premiér Kyriakos Mitsotakis. Minulý čtvrtek prohlásil, že by nebylo správné „přejít k logice ad hoc výjimek ze Schengenské dohody s hraničními kontrolami, které poškodí jeden ze základních výdobytků EU“.

Jiní evropští politici naopak rozhodnutí Berlína vítají. Geert Wilders z nizozemské vládní Strany pro svobodu (PVV) mluvil o „skvělém nápadu“ a zeptal se, kdy bude Nizozemsko následovat německého příkladu. Maďarský premiér Viktor Orbán na platformu X napsal: „Vítejte v klubu“.

Marine Le Penová z francouzského Národního sdružení uvedla, že její strana v nedávných volbách navrhovala „dvojí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vnější a vnitřní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ hraniční systém“ a bylo jí řečeno, že to není možné. „Teď to dělá Německo,“ řekla. „Kdy bude Francie následovat?“

Server Deutsche Welle ale spočítal, že od roku 2006 bylo v schengenských státech oznámeno celkem 441 kontrolních opatření, přičemž na prvním místě je právě Francie.

Od islamistických teroristických útoků v letech 2015 a 2016 si tamní vláda vyhradila právo trvale kontrolovat všechny pozemní hranice. Tyto kontroly byly opakovaně prodlužovány s měnícím se odůvodněním, jako je hrozba terorismu, migrační tlak, ruská špionáž nebo významné sportovní události.

Německý kancléř Olaf Scholz, jehož rozdělená trojkoalice rok před spolkovými volbami v průzkumech zaostává za AfD a opozičními středopravicovými křesťanskými demokraty (CDU), rozhodnutí svého kabinetu obhajuje.

Několik dní před dalšími sledovanými zemskými volbami v Braniborsku, v nichž se očekává vítězství AfD, Scholz řekl v parlamentu, že tento krok je nezbytný. „Vláda v něm bude pokračovat, i když to začíná být u našich sousedů obtížné,“ ujistil zákonodárce.

Ministerstvo vnitra minulý týden trvalo na tom, že opatření, která mají trvat prvních šest měsíců, budou v souladu se stávajícími hraničními kontrolami –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jinými slovy půjde o namátkové kontroly na místě nebo o kontroly zaměřené na konkrétní vozidla na základě policejních informací.

Berlín se mezitím zavázal, že bude své kroky úzce koordinovat se svými sousedy. Dopad na každodenní život v příhraničních regionech má být co nejmenší.

Zástupci odvětví nákladní dopravy uvedli, že podle jejich názoru by zpřísnění kontrol nemělo vést k nadměrným zácpám a následným hospodářským ztrátám, naopak sdružení přeshraničních pracovníků uvedla, že budou situaci pozorně sledovat.

Jedna z německých policejních odborových organizací si stěžovala, že policie nemá dostatek personálu k důsledným kontrolám na vedlejších silnicích. Síly jsou podle ní již nyní přetížené a k výkonu kontrolních povinností je zapotřebí dalších 5000 policistů. Vedení spolkové policie však nesouhlasí a německé ministerstvo vnitra trvá na tom, že má k dispozici dostatek sil.

Podle bavorského zemského ministra vnitra Joachima Herrmanna se kontroly mezi jižním Německem a Rakouskem omezí například na vizuální a namátkové kontroly na dálnicích. To znamená, že ne všichni cestující budou muset skutečně předložit své pasy.

Policisté mají pouze máváním zastavovat vozidla, která se budou jevit jako podezřelá. Kontroly na hlavních silnicích jsou podle Hermanna také možné, i když ne nepřetržitě.