Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Německo nyní po pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada mohou a i budou muset opustit tisíce Syřanů, kterých se do Německa před občanskou válkou v jejich vlasti uchýlil zhruba milion. V pondělí to s odvoláním na právní experty napsal německý deník Bild.
Zároveň německý migrační a azylový úřad přestal s okamžitou platností rozhodovat o žádostech Syřanů o azyl. S odvoláním na sdělení ministerstva vnitra o tom informoval magazín Der Spiegel. Mluvčí ministerstva na vládní tiskové konferenci uvedla, že situace po svržení režimu prezidenta Bašára Asada v Sýrii je příliš nepřehledná.
Podle ministerstva vnitra by každé případné rozhodnutí „stálo na hliněných nohách“. Dočasné opatření se týká 47 270 žádostí o azyl, o kterých nebylo zatím rozhodnuto.
Podle mluvčí ministerstva vnitra současný vývoj nemá na status lidí, kteří už mají azyl nebo doplňkovou ochranu v Německu, žádný vliv. K rozhodnutí o odebrání doplňkové ochrany je podle dnešního prohlášení mluvčí ministerstva vnitra třeba „trvalá změna poměrů“ v dané zemi, což zatím není případ Sýrie.
Velká část Syřanů v Německu získala takzvanou doplňkovou ochranu. Tu německý azylový zákon přiznává těm, kterým hrozí, že se stanou obětí násilí při ozbrojeném konfliktu. Když občanská válka skončí, skončí i doplňková ochrana, takže uprchlíci musejí odcestovat, případně je může Německo deportovat.
„Pokud pomine důvod k útěku, musejí odcestovat i ti lidé, kterým byla žádost o azyl uznána,“ uvedl ústavní právník z univerzity v Oldenburgu Volker Boehme-Neßler. Povinnost vycestovat by se tedy týkala těch, kteří získali politický azyl, neboť je Asadův režim pronásledoval. Vztahovat by se to podle Bildu mohlo i na válečné běžence.
Hesenský ministr vnitra Roman Poseck Bildu řekl, že tento německý region má velký zájem na návratu Syřanů do vlasti. „Ať už dobrovolně, nebo v rámci deportací,“ řekl. Poznamenal také, že v případě lidí se záznamy v trestním rejstříku nelze připustit žádné kompromisy. „Naše bezpečnost musí mít nejvyšší prioritu,“ dodal.
O deportacích Syřanů, kteří se v Německu dopouštějí trestné činnosti, ještě před zhroucením Asadova režimu opakovaně hovořil spolkový kancléř Olaf Scholz. Na začátku června v projevu k poslancům Spolkového sněmu řekl, že radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, proto je nutné je deportovat i do států, jako je Afghánistán a Sýrie.
Návrat běženců do Sýrie očekává také expert Křesťanskodemokratické unie (CDU) na zahraniční otázky Peter Beyer. „Pokud se do Sýrie vrátí lidskost a stabilita, nebude už existovat žádný uznatelný důvod zůstávat v Německu,“ řekl. Je podle něj důležité, aby vítězové syrského konfliktu svou moc nezneužili k odvetám.
Expertka na islám Susanne Schröterová z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem naopak varuje, že by mohla vzniknout nová uprchlická vlna. A to právě kvůli možnému útlaku menšin a dalších skupin od vítězných rebelů. V této souvislosti zmínila náboženskou menšinu alávitů, což je odnož šíitského islámu, ke které se hlásí také Asad.
Schröterová ale také nevidí důvod, který by bránil návratu stávajících běženců. „Rebelové jsou především islamisté. Že by pod jejich vlivem vznikl demokratický stát západního střihu, považuji za nepravděpodobné. Pro možné repatriace běženců z Německa to ale nemusí znamenat překážku, neboť velká část uprchlíků se sama hlásí k fundamentalistickému islámu,“ řekla.
Po začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 se Německo stalo jednou z hlavních destinací pro syrské uprchlíky.
Zastavit všechna azylová řízení se Syřany a situaci po pádu režimu prezidenta Bašára Asada znovu vyhodnotit chce i Rakousko. S odvoláním na vládní zdroje o tom ve středu informoval deník Kronen Zeitung.
Ve zhruba devítimilionovém Rakousku nyní žije asi 100 tisíc Syřanů, kteří z velké části do země uprchli před občanskou válkou ve vlasti.
„Zatímco bývalý diktátor Asad utekl do Ruska, kde dostal azyl z humanitárních důvodů, jeho krajanům už Rakousko takové právo přiznat nechce,“ píše list. Azylová řízení chce alpská republika pozastavit až do odvolání.
V letošním roce o ochranu v Rakousku požádalo 12 500 Syřanů a úřady nyní posuzují několik tisíc azylových žádostí.
Rakouský magazín Profil v létě napsal, že počet Syřanů v zemi překročil hranici 100 tisíc, ačkoli to oficiální statistiky ještě nezohlednily. Ty vycházejí ze starších dat a uvádějí o několik tisíc Syřanů méně.
