Poslanci v Německu schválili lidem výrazné úlevy

Pojem „Hartz“ je v Německu už dvě desetiletí spojený s politicky odvážnou sérií reforem, které vláda bývalého kancléře Gerharda Schrödera nasadila proti vysoké nezaměstnanosti. Pro změny se zažil název podle šéfa odborné komise Petera Hartze, někdejšího personálního šéfa koncernu Volkswagen.

Prakticky šlo o zpřísnění podmínek pro přiznávání podpor s cílem rozhýbat pracovní trh. Mnozí členové německé sociální demokracie (SPD), která byla tehdy u vlády, však reformy vnímali dost kriticky. Podobná úsporná agenda z jejich pohledu mnohem více pasovala k pravicové než k jejich levicové vládě.

Nyní, když má SPD znovu post spolkového kancléře a je nejsilnější stranou v tříčlenné koaliční vládě, přišla vhodná doba pro jakýsi reparát. Energetická krize a rostoucí ceny přiměly vládu Olafa Scholze (stejně jako ostatní vlády v Evropě), aby zareagovala a občanům ulevila.

Ve čtvrtek prosadila vládní většina ve Spolkovém sněmu klíčový bod ze svého balíčku sociálních opatření, tzv. občanský příjem (Bürgergeld), jenž má nahradit čtvrtou fázi někdejších reforem (Hartz IV).

Schválená předloha počítá s tím, že nezaměstnaní od příštího roku nebudou pod takovým tlakem jako dosud, kdy jim hrozí odebrání části dávek, pokud dlouhodobě nespolupracují s úřadem práce, nebo musejí prokazovat, že nevlastní velký majetek. Nyní by se v prvních šesti měsících podpory označovaných jako „důvěrná doba“ měly dávky krátit jen výjimečně.

Vedle základního příjmu, který se má zvýšit z dosavadních 449 eur na 502 eur na měsíc, by měli nezaměstnaní mít nárok také na dodatečné měsíční přídavky na další vzdělávání. Místo cíle nalézt nezaměstnanému co nejrychleji nějakou práci by se měl upřednostňovat trvalý pracovní poměr s pomocí zvýšené kvalifikace.

Na rozdíl od nynějška by se také lidé nemuseli během prvních dvou let na podpoře zbavovat majetku nebo se stěhovat do menšího bytu. A i po této „karenční době“ by lidem zůstal nárok na vlastnění větších nemovitostí nebo bytů.

Německá vláda tak míří opačným směrem než ta česká. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden řekl, že chce snížit podporu v nezaměstnanosti, která je podle něj štědrá.

Plány německé vládní koalice, kterou kromě SPD tvoří také zelení a liberálové (FDP), však pravděpodobně narazí v horní parlamentní komoře, Spolkové radě, kde má prostřednictvím zástupců jednotlivých spolkových zemí blokovací většinu konzervativní frakce CDU/CSU. Ta namítá, že vládní návrh podkopává motivaci pro hledání práce a zafunguje jako „pozvánka“ do štědrého státního sociálního systému.

Další dva schválené vládní návrhy, které mají domácnostem ulehčit po nárůstu cen, by naopak měly ve Spolkové radě hladce projít. Jde hlavně o zvýšení základní nezdanitelné částky příjmu, která pro příští rok stoupne z dosavadních 10 327 eur na 10 908 eur (zhruba 270 tisíc korun). V roce 2024 by měla nezdanitelná částka znovu narůst.

Podle spolkového ministra financí Christian Lindnera by tak mělo nižší daně platit 48 milionů Němců.

Koalice zároveň prosadila zvýšení měsíčního přídavku na dítě na 250 eur (6100 Kč), který platí pro všechny rodiny bez ohledu na výši příjmů. V současnosti dostávají rodiny na první dvě děti po 219 eurech (5350 Kč).

Schválení občanského příjmu ve Spolkovém sněmu předcházela bouřlivá debata. „Stále odmítáte jakoukoli debatu o zásadních chybách vašeho zákona,“ vyčetl vládě místopředseda nejsilnější opoziční frakce Hermann Gröhe z CDU.

Podle ministra práce Hubertuse Heila (SPD) existuje šance, že se ohledně podpory v nezaměstnanosti podaří dospět ke kompromisu v rámci zrychleného dohadovacího jednání společného výboru obou parlamentních komor, který se v podobných případech schází.

„Ale musí to být připraveno nejpozději do konce listopadu, aby občanský příjem mohl začít platit od 1. ledna,“ zdůraznil ministr po hlasování.

Aktualizace 16:30: Doplněny informace o schválení daňových úlev a vyšších dětských přídavků.