Článek
Německá poslankyně Renata Altová v rozhovoru pro Seznam Zprávy komentuje například výměnu české vlády, kterou prý v Berlíně bedlivě sledovali.
Politička slovenského původu líčí, jak musí v Německu pořád často vysvětlovat, že země Visegradské čtyřky se mezi sebou liší, že Česko nelze vnímat stejně jako Maďarsko nebo Polsko. Vyjadřuje se i k tomu, jak se s novou německou vládou změní vztah Berlína k těmto zemím, nebo co vláda Olafa Scholze přinese Evropské unii.
Éra kancléřky Angely Merkelové letos skončila. Jaké bude Německo bez ní, zvyknou si Němci rychle?
Velká změna to bude hlavně pro mladou generaci, protože se už někteří ptali, zda je vůbec možné, aby byl v Německu místo kancléřky kancléř. Mladá generace je překvapená a je napjatá, jak se bude vyvíjet politika za kancléře Olafa Scholze. Pro ně to bude velká změna.
Když si ale vezmeme bilanci poslední velké koalice od roku 2013 do roku 2021, tak to byla politika provázená eurokrizí, migrační krizí a konflikty mezi západní a východní Evropou, hlavně co se týká Polska a Maďarska. Velká koalice po roce 2017 byla navíc takový účelový prvek, a nebyla to vláda, kterou by si obyvatelé přáli. Byla spojená se zákony o ochraně klimatu a konci uhelné energetiky. Dalším tématem byl nedostatek odborných pracovních sil.
To ale nebyla témata, která by Německo posunula dopředu jako rozvinutý stát. Já se zabývám zahraniční politikou a upozorňovala jsem na to, že probíhají globální změny - velký boj mezi USA a Čínou. Proto musíme dávat pozor, hlavně Německo a Francie, aby Evropská unie nezačala zaostávat za celosvětovým vývojem. Německo i Česko teď tudíž mají šanci se svými novými vládami modernizovat, prohloubit bilaterální vztahy a posunout dopředu i EU.
Renata Altová
Narodila se v roce 1965 v západoslovenské Skalici a vystudovala chemii na Slovenské technické univerzitě. V roce 1993 se stala obchodním atašé v Mnichově. Po sňatku s německým občanem získala v roce 2000 německé občanství.
Poslankyní Bundestagu za liberální Svobodnou demokratickou stranu (FDP) je od října 2017. Letos v září byla znovuzvolena na kandidátce v Bádensku-Württembersku, kde bydlí. Předsedá parlamentnímu výboru pro lidská práva.
Německá poslankyně Renata Altová z FDP.
Nová německá vládní koalice je na německé poměry nezvykle trojkoalice, tedy pokud počítáme CDU/CSU v minulých vládách za jeden blok. Dokáže trojkoaliční „semafor“ vydržet celé volební období?
Myslím, že koaliční smlouva je tak dobře dohodnutá, že každý ze tří partnerů má možnost prosadit se v oblastech, které má za prioritu. V Německu je trojkoalice novinkou, je to poprvé, co máme takovouto sestavu. Viděli jsme, že semaforová koalice, tedy koalice SPD, Zelených a FDP, funguje na zemské úrovni v Porýní-Falci už druhé volební období. Když mají všichni partneři možnost prosadit svá hlavní témata, tak to obyvatelé akceptují. Pokud bude spolupráce fungovat dobře, vidím tu šanci, že by mohla semaforová koalice vládnout v této sestavě i další volební období.
Jakým kancléřem podle vás bude Olaf Scholz? On se sám trochu legračně hlásil k tomu, že může být „kancléřkou“ a s Merkelovou má podobné charakterové rysy. Bude tohle hrát pro udržení koalice roli?
Umí zachovat klid, o problémech uvažuje a dobře plní vedoucí roli - to mají s Angelou Merkelovou společné. K udržování harmonie ve vládě je předurčený a už během vyjednávání o koalici dokázal, že umí celý tým vést ke spokojenosti mnohých.
Mám dojem, že povede ještě modernější kabinet než ten, který vedla kancléřka Merkelová. Ve vládě platí parita žen a mužů, což byl první projev Scholze jako moderního muže, pro něhož je důležité zastoupení žen.
Co znamenají vládní změny v Berlíně pro budoucnost Evropské unie?
Pro EU to znamená, že bude Berlín sledovat finanční situaci v EU a že boj proti korupci bude mnohem intenzivnější. Důležitá bude také politika ochrany klimatu, což není v české politice tak intenzivní téma. Německo je v tomto fenomén - myslím, že je to i častými návštěvami Grety Thunbergové. Jde o ochranu životní prostředí, konec těžby uhlí do roku 2030 a vývoj nových energetických zdrojů.
Spolupráce se sousedními státy v rámci EU je velmi důležitá, takže počítám s tím, že bilaterální vztahy s Českou republikou budou hrát velkou úlohu. Závisí to ale také na nové české vládě - jak úzce bude chtít spolupracovat s Německem a jaké hodnoty bude zastávat.
Samozřejmě, že nemůžeme podcenit dopady covidové pandemie, což bude první a nejdůležitější téma v rámci celé EU: Jak dostat pandemii pod kontrolu a jak zachránit evropské hospodářství.
Jak Berlín vnímal výsledky českých parlamentních voleb? Co si nová německá koalice myslí o dění v Praze?
Události v Česku se v Německu sledovaly intenzivně. Byla to zajímavá situace, kdy má hnutí ANO v Poslanecké sněmovně více mandátů než vítězná koalice Spolu. Pak tu je nešťastná situace ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana. Takže tu určitou nejistotu ohledně nové vlády Německo sledovalo. V zájmu obou zemí je, aby mělo Česko co nejrychleji stabilizované vládní poměry. Za souseda potřebujeme mít spolehlivého partnera, jehož vláda zastupuje hodnoty EU.
Největší strach máme v Německu vždy z toho, aby se ze všech států visegrádské čtyřky nestaly státy jako jsou Polsko a Maďarsko. Musím v Německu stále velmi často vysvětlovat, že Česko není, co se týče vnitřní situace, jako Polsko nebo Maďarsko. V Německu se totiž bere V4 jako homogenní celek, ale jen málokdo ví, že každý stát má svoje vlastní cíle a vlastní bilaterální zájmy i co se spolupráce s Německem týče. Proto je důležité, abychom v nové české vládě měli spolehlivého partnera v ministrovi zahraničních věcí, se kterým se dokážeme bavit o tématech EU a o unijní soudržnosti.
Renata Altová jako předsedkyně parlamentního výboru pro lidská práva.
Když mluvíte o Polsku a Maďarsku - na unijní úrovni má platit podmínka peníze výměnou za standardy právního státu, kterou obě země napadly u Soudního dvora EU. Varšava pak čelí celé řadě soudních sporů, včetně sporu s Českem o důl Turów, který je také u hranic s Německem. Jaký postoj k oběma zemím bude mít nová německá vláda? Kancléřka Merkelová byla, co se týče právního státu, k oběma zemím zdrženlivá a razantní kroky brzdila. Co bude dělat Olaf Scholz?
To byla podle mě jedna z největších chyb, které Angela Merkelová dělala. Situace, ve které se teď Polsko a Maďarsko nacházejí, nastala postupným vývojem, kdy se obě země vydaly úplně jiným směrem, než kterým směřovaly ještě při vstupu do EU. To, že kancléřka velmi málo kritizovala směřování politiky v Maďarsku a Polsku, nás dovedlo do situace, kde jsme teď. Byla to jedna z největších chyb evropské politiky bývalé vlády. Teď bude velmi těžké tyto vztahy napravovat.
Nová ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková už signalizovala, že Německo má zájem na tom, aby se v těchto zemích bojovalo proti korupci, a že nebudeme akceptovat vývoj, kterým se obě změně ubírají. Právě finanční páky v EU jsou jedinou možností, jak oběma zemím signalizovat, že nebudeme akceptovat oddalování Polska a Maďarska od demokratického systému.
Už jste mluvila o velkém významu klimatické politiky pro Německo, která byla i tématem kampaně před zářijovými volbami. Německo zároveň letos v létě zažilo katastrofu nevídaných rozměrů, když udeřily na západě země povodně. Jak moc to debatu a program nové vlády ovlivnilo?
Samozřejmě, že to mělo vliv, protože to byly velmi silné emoce, silné záběry a zážitky lidí… My máme v poslaneckém klubu kolegu, kterého povodně také postihly. Nedávno mi říkal, že mnoho domácností ještě nemá vytápění, což je pro tamní lidi otřesné. Spousta lidí nadále neví, jestli v zasaženém regionu zůstane bydlet, anebo se bude muset přestěhovat do úplně jiných měst.
Následky ničivé povodně na řece Ahr. Snímek z letošního července.
Obyvatelé mají samozřejmě zájem na tom, abychom dělali co nejvíc pro záchranu klimatu a životního prostředí, ale na druhou stranu je nám všem jasné, že finanční prostředky pro takovou politiku můžeme mít jen tehdy, pokud funguje naše hospodářství. To je pro nás jako stranu FDP důležité, protože my se ohlížíme na živnostníky, podnikatele a na to, aby strojírenský a automobilový průmysl přežil transformaci a restrukturalizaci. Aby byl dostatek pracovních míst, i když se budou zavádět různá opatření pro ochranu klimatu.
V Česku byl Green Deal před volbami strašákem, debatovalo se o zákazu spalovacích motorů a také o německém odchodu od jaderné energetiky a zároveň konci uhlí. Jak je tahle debata vyostřená v Německu?
My máme v koaliční smlouvě uvedené, že se hlásíme k Pařížské klimatické dohodě a také k útlumu spalování uhlí. Jelikož jsou naším koaličním partnerem Zelení, je logické, že právě oni budou mít hlavní zájem zabodovat při ochraně klimatu. V Německu to bude velmi důležitým tématem.
Vy v novém Bundestagu povedete výbor pro lidská práva. Na co se chcete v této funkci v německém parlamentu zaměřit?
Je velmi důležité, abychom jako stát s největším hospodářstvím v EU kritizovali poměry v zemích jako je Hongkong, Rusko, Bělorusko, Súdán, Nigérie, ale i Polsko a Maďarsko. Náš hlas musí být slyšet i v těchto zemích - že vidíme a sledujeme vývoj. Součástí mé práce je i sledovat osudy vězněných opozičníků nebo demonstrantů, novinářů. Psát dopisy a apelovat, zasazovat se o jejich propuštění z vězení, a aby se zacházelo s lidmi tak, jak by se s nimi mělo zacházet v humánní civilizované společnosti.
