Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Německo v posledních týdnech řešilo několik případů podezření ze sabotáží nebo ohrožení citlivých subjektů, jejichž stopy by mohly vést do Ruska.
Naposledy v pátek vyhlásila Severoatlantická aliance na základně v Geilenkirchenu u německo-nizozemských hranic druhý nejvyšší stupeň bezpečnosti kvůli informacím od zpravodajských služeb. Takový stav naznačuje možné ohrožení a spojuje se s velkou pravděpodobností nějaké formy teroristické akce proti Alianci.
Berlín také ve čtvrtek zahájil vyšetřování opakovaných letů dronů nad citlivou infrastrukturou kvůli podezření ze špionážní činnosti. Bezpilotní letouny nad průmyslovým areálem v Brunsbüttelu podle tamních médií létaly i v pátek.
Seznam Zprávy připravily přehled toho, co zatím o incidentech v Německu víme a jaké další podezření ze sabotáží země řeší.
Co víme o přeletech dronů nad citlivou infrastrukturou?
Úřady zaznamenaly první přelety dronů nad důležitou průmyslovou zónou v Brunsbüttelu už 8. srpna. Bezpilotní letouny pak zřejmě opakovaně startovaly z civilních lodí v Severním moři, jak uvádí deník Bild.
Přestože úřady neposkytly žádné bližší informace o původu dronů, deník Bild poukázal na ruskou stopu. Konkrétně se nad severoněmeckým městem měly pohybovat ruské bezpilotní letouny Orlan-10, které mohou doletět do vzdálenosti až 600 kilometrů a dosahují rychlosti 100 kilometrů v hodině.
Prakticky stejné informace, byť bez specifikace konkrétního typu dronu, později přinesla i veřejnoprávní stanice ARD.
Sabotáže po Evropě
Před dvěma týdny došlo ve varšavském obchodním centru k požáru. Podle polského premiéra Donalda Tuska „je dost pravděpodobné, že ruské tajné služby s ním měly něco společného“. Do obchodního centra denně zavítalo až deset tisíc lidí, celý areál prakticky vyhořel, píše polská agentura PAP.
Brunsbüttel, který se nachází severozápadně od Hamburku poblíž ústí řeky Labe do Severního moře, je sídlem důležitého terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG). Ten vznikl v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a v souvislosti se snahami Německa zbavit se energetické závislosti na Rusku.
V oblasti sídlí i několik chemických společností a odstavená jaderná elektrárna. Jde také o strategický přístav, který ročně využívají desítky tisíc lodí, jak upozorňuje stanice Deutsche Welle.
Jakou hrozbu přelety dronů představují?
Přelety dronů poukazují podle odborníků zejména na zranitelnost německé infrastruktury. „Nejde jen o snadné zahájení fyzického útoku, ale také zranitelnost ve smyslu špionáže a ukazuje, že je relativně snadné nad citlivou infrastrukturou létat s drony,“ popsal pro veřejnoprávní stanici NDR Henrik Schilling z Institutu pro bezpečnostní politiku na Kielské univerzitě.
Schilling rovněž upozornil, že by to nebyl první případ špehování potenciálně kritické infrastruktury. „Musíte přemýšlet o tom, co by mohlo přijít příště. Drony tam samozřejmě mohou dopravovat i jiné věci než jen kamery. To se může rychle stát nebezpečným.“
Co znamená „poplach“ na základně NATO?
Úroveň varování NATO druhé nejvyšší bezpečnosti s přezdívkou „Charlie“ znamená, že došlo k incidentu nebo existují zpravodajské informace naznačující, že teroristická akce proti organizacím nebo personálu NATO je vysoce pravděpodobná. Nynější hrozba se podle úřadů netýká žádných dalších vojenských základen v Německu.
„Nejde o důvod ke znepokojení, jde o čistě preventivní opatření, jehož cílem je zajistit, že budeme moci pokračovat v našich kriticky důležitých operacích,“ uvedl mluvčí základny.
Německá základna v Geilenkirchenu slouží jako středisko velení a řízení, které umožňuje získávání informací s pomocí výkonného radaru a další elektroniky. Poskytuje možnost dohledu a kontroly vzdušného prostoru.
Za poslední dobu je to v Německu už podruhé, co byla posílena bezpečnost na základně, kde je umístěna flotila pozorovacích letounů NATO. Minulý týden byla vojenská základna v Kolíně nad Rýnem uzavřena kvůli vyšetřování podezření ze sabotáže vody poté, co byla v plotě poblíž skladů pitné vody nalezena díra. Následně se ukázalo, že o sabotáž nešlo.
Letoun včasné výstrahy Boeing E-3 Sentry AWACS na základně v německém Geilenkirchenu.
S jakými dalšími sabotážemi se Německo potýká?
Německo, jeden z největších dodavatelů vojenské pomoci Ukrajině, je kvůli sabotážní činnosti dlouhodobě ve zvýšené pohotovosti. NATO již dříve varovalo před hrozbami ze strany Ruska, které by mohly zahrnovat sabotáže a kybernetické útoky.
Pozdvižení minulý měsíc vyvolalo, když Spojené státy a Německo odhalily údajný ruský plán na vraždu Armina Pappergera, generálního ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall. Právě ten je jedním z předních dodavatelů zbraní Ukrajině. Kreml odmítl, že by vraždu chystal.
Už v dubnu německé úřady také zadržely dva muže podezřelé ze špionáže pro ruskou vojenskou rozvědku GRU.
Rusko, potažmo jeho občané, v posledních měsících podnikají v Evropě různé sabotáže – od žhářských útoků na sklady zbraní i civilní objekty až po vandalismus. Za těmito akcemi stojí podle expertů snaha zastavit přísun zbraní ze Západu na Ukrajinu a otupit veřejnou podporu Kyjevu.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v červnu uvedl, že západní vojenská aliance pozoruje postupně se vyvíjející vzorec. Útoky také označil za důsledek větší aktivity ruských zpravodajských služeb.
