Si Ťin-pching přitvrdil. Němci řeší, co všechno si pro byznys nechat líbit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lidé, kteří pracovali ještě před sametovou revolucí, si nejspíš pamatují, že prakticky každý tehdejší podnik měl svoji základní organizaci Komunistické strany Československa. Tyto partajní buňky byly jakousi prodlouženou rukou „vedoucí úlohy“ KSČ v závodech a měly velké pravomoce, například při obsazování řídicích pozic nebo schvalování výrobních plánů.

Německý list Handelsblatt tento týden upozornil, že s fungováním komunistických stranických organizací se v současnosti musejí smířit velké německé firmy, které postavily závody v Číně.

Podle deníku vliv těchto zaměstnaneckých výborů roste a zasahuje i do vyloženě manažerských kompetencí. Přinejmenším v jedné továrně nejmenovaného německého koncernu, s jehož akciemi se obchoduje na burze, mluví členové strany do rozhodování o obchodních modelech nebo personáliích.

Zvýšený politický tlak na zahraniční investory v Číně je jedním z projevů tvrdšího přístupu režimu prezidenta Si Ťin-pchinga, který si na nedávném stranickém sjezdu upevnil svoji suverénní mocenskou pozici. Velké německé koncerny stojí před otázkou, do jaké míry se mají politickému tlaku podřizovat a zda se více nesoustředit na jiné zahraniční trhy, aby nebyly tolik odkázány na Čínu. Zpravidla ale chtějí ve druhé nejsilnější ekonomice spíš dál expandovat.

„Z naší silné tržní pozice v Číně nehodláme dobrovolně ustupovat,“ uvedl šéf čínské divize Volkswagenu Ralf Brandstätter. Týdeník Spiegel připomněl, že koncern, do něhož patří i původně česká Škoda Auto, má v Číně více než 30 závodů a zaměstnává tam přes 90 tisíc lidí. Zhruba každé třetí auto vyrobené ve skupině se prodá právě v Číně.

V podobném duchu jako Brandstätter se vyjadřují i další němečtí průmyslníci. Když ministr hospodářství Robert Habeck před několika týdny varoval šéfy německých podniků před „naivitou“ ve vztahu k Číně, dočkal se nesouhlasných reakcí, zejména od šéfa Spolkového svazu německého průmyslu (BDI) Siegfrieda Russwurma. Z jeho vyjadřování vyplývá, že německým firmám nevadí tuhý a represivní komunistický režim, ale protekcionismus, kterým čínské vedení upřednostňuje domácí podniky na úkor zahraničních investorů.

V posledních dnech se riziko hospodářské provázanosti s Čínou v Německu hojně probírá ve spojitosti s chystanou páteční návštěvou šéfa spolkové vlády Olafa Scholze v Pekingu.

Někteří komentátoři sociálnědemokratickému kancléři vytýkají, že se nepoučil z chyb svých předchůdců, kteří prosazovali úzkou ekonomickou spolupráci s Ruskem. V důsledku toho se Německo stalo silně závislé na dovozu ruského zemního plynu, což se citelně projevilo během války na Ukrajině.

„Pod Si Ťin-pchingem chce být Čína nadřazena západním demokraciím. Už se prostě nedá podnikat jako dřív. Kancléř však patrně nechce pochopit, jak nebezpečná je zranitelnost Německa vůči vydírání,“ uvedl na Scholzovu adresu list Süddeutsche Zeitung.

Kancléřův vstřícný postoj k Číně přitom nesdílí celá vládní koalice. Ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v úterý Scholze vyzvala, aby dal během návštěvy v Pekingu jasně najevo, že Německo považuje za základ mezinárodní spolupráce férové podmínky hospodářské soutěže, otázku lidských práv a respektování mezinárodního práva.

V uplynulých týdnech se v koalici projevilo také rozdílné vnímání Číny jako bezpečnostního rizika. Z podnětu spolkového kancléře vláda minulý týden souhlasila s majetkovým vstupem čínské rejdařské skupiny Cosco do nákladního terminálu v hamburském přístavu.

Proti prodeji se přitom vyslovila i Evropská komise nebo německé zpravodajské služby. Koaliční Zelení a liberálové (FDP), kteří se Scholzovu návrhu bránili, se nakonec spokojili s řešením, že Číňané dostanou necelý čtvrtinový podíl, zatímco původně měli dostat více než třetinu.

Do Číny spolu se Scholzem poletí dvanáctičlenná skupina kapitánů německého průmyslu, zájem o cestu přitom podle Handelsblattu projevila až stovka podniků. Vedle šéfů koncernů Volkswagen, Bosch nebo BASF se do výběru dostal také zástupce společnosti BioNTech, která vyvinula vakcínu proti onemocnění covid-19 a jejíž snaha o prosazení na čínském trhu dosud narážela na odpor tamních vládních úřadů.

Omezený počet členů doprovodu si zřejmě vyžádala přísná protiepidemická opatření, kterými Peking bojuje proti šíření covidu. Ze stejného důvodu se Scholz zdrží v Číně pouze jeden den.