„Nejtemnější časy se vrací.“ Němci chtějí po útoku zpřísnit ochranu politiků

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Saská policie v pondělí identifikovala další tři mladíky podezřelé z pátečního útoku na europoslance Matthiase Eckeho. Jeden se vyšetřovatelům přihlásil už o víkendu. Podle policie jsou všichni čtyři ve věku 17 až 18 let a jde o německé občany. Stejní lidé jsou podezřelí i z útoku na pomocníka kampaně Zelených.

Čtveřice sociálnědemokratického politika zbila v pátek, když v Drážďanech vylepoval propagační plakáty před červnovými volbami do Evropského parlamentu.

Ecke utrpěl zlomeninu lícní kosti a oční jamky a také podlitiny na obličeji, v nemocnici musel podstoupit operaci. Podle pondělního prohlášení jeho strany se mu ale „vzhledem k okolnostem“ daří dobře.

Odpoledne politik zveřejnil na sociální síti Instagram svou fotku z nemocnice, zotavovat se prý bude ještě několik dní. Ecke se cítí ohromen projevenou solidaritou. „Ale nejde jen o mě. Jde o každého, kdo se vášnivě angažuje v politice. Nikdo by se v demokracii neměl bát vylepovat plakáty, postavit se k informačnímu stánku nebo říct svůj názor,“ dodal.

Útok Německo šokoval. Odsoudili ho politici od Levice přes SPD, CDU až po AfD a v neděli se v Drážďanech i Berlíně sešly tisíce lidí na demonstraci, kde dali najevo nesouhlas s pravicovým extremismem a násilím.

Německá média s odkazem na svědky tvrdí, že útočníci vypadali, jako by patřili ke krajně pravicové scéně. Řada politiků proto mluví o hrozbě pro demokracii a dává incident do souvislosti s ostrými až nenávistnými výroky radikálních stran, včetně Alternativy pro Německo (AfD).

Bavorský premiér a předseda opoziční CSU Markus Söder v pondělí dokonce prohlásil, že „AfD všechny podněcuje“. Mluvil zvlášť o využívání internetu k radikalizaci mladých lidí.

V rozhovoru pro televize RTL a ntv přirovnal současnou situaci v Německu k posledním fázím tzv. Výmarské republiky, jak se označuje období německých dějin před nástupem nacistů a Adolfa Hitlera. I tehdy „nacistické, …, ale i komunistické skupiny bily demokraty, potlačovaly je“, aby vytvořily pocit nejistoty a „prezentovaly se jako spasitelé“.

Krajní pravici kritizovala také spolupředsedkyně vládní sociální demokracie (SPD) Saskia Eskenová. „Ti lidé, kteří vyhrožovali, že proti nám uspořádají hon, že vyčistí tuto zemi, že ji vykydají, nesou svůj díl zodpovědnosti za společenské klima, ve kterém jsou takové činy možné,“ pronesla na nedělní demonstraci.

Ostře se vyjádřil i saský premiér Michael Kretschmer z CDU. „Připomíná nám to nejtemnější časy této země – a stojíme proti tomu společně,“ řekl v rozhovoru pro veřejnoprávní stanici ARD. Pochvaloval si solidaritu, která byla patrná na víkendových demonstracích.

Kretschmer zároveň vyzval k přísnějšímu trestání útoků na politiky. „Nemůže to zůstat bez odezvy,“ zdůraznil s tím, že podobné incidenty se objevují i v dalších německých regionech. „Pokud už nemůžete hájit svůj názor, pokud už nemůžete vést férovou volební kampaň, co to pak je? To už není demokracie,“ dodal křesťanskodemokratický politik.

Spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová z SPD na úterý svolala mimořádnou schůzku. Spolkoví i zemští politici se na ní mají poradit o možnostech, jak ochránit politiky a demokracii před rostoucím násilím.

„Potřebujeme viditelnější policejní přítomnost v terénu, abychom ochránili demokraty u předvolebních stánků a během kampaně,“ vysvětlila politička pro deník Rheinische Post.

Saský ministr vnitra Armin Schuster (CDU) už oznámil, že politické strany by kampaň měly lépe koordinovat s úřady, aby lidé, co se na ni podílí, byli lépe chráněni. Díky této spolupráci chce vytipovat mítinky a další události, které mohou být pro útočníky lákavé.

„Určitě nedokážeme ochránit každého účastníka kampaně, to prostě početně není možné. Ale budeme se ještě více snažit chytře pokrýt prostor,“ řekl Schuster deníku Süddeutsche Zeitung.

Ministr se domnívá, že současná situace nesnese srovnání s Výmarskou republikou, kde proti sobě bojovaly jasně organizované skupiny, protože v současné době je většina útoků spontánních. O to je ale podle něj pro policii složitější takové „latentní hrozby“ postihnout.

Jeho resortní protějšek a stranický kolega z nejlidnatější spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul ale nepovažuje posílení ochrany ohrožených osob na veřejnosti za nutné.

„Společnost, v níž se politici pohybují s policisty, kde není možné postavit informační stánky a kde si člověk už netroufne oslovit lidi na ulici – to nesmí nastat,“ citovala jeho slova v rádiu WDR2 agentura ČTK. Reul doporučuje změnit chování společnosti, začít je třeba už u dětí.

Kromě červnových voleb do Evropského parlamentu letos Německo čeká také série zemských (Sasko, Durynsko a Braniborsko) a komunálních voleb. Podle šéfa Německé asociace měst a obcí Andrého Bergheggera tak nedávná série útoků proti politikům vedoucím kampaň vyvolává u kandidátů znepokojení.

Útok na Eckeho totiž v poslední době není zdaleka jediný svého druhu, byť je nejviditelnější a nejvážnější.

Například ve čtvrtek byli v Essenu na západě země napadeni dva zelení politici. O víkendu pak v Drážďanech dvě ženy a jeden muž napadli také stánek AfD. Saské ministerstvo vnitra od začátku roku eviduje hned 112 politicky motivovaných zločinů v souvislosti s volbami. Saská SPD dokonce mluvila o nejagresivnější volební kampani za desítky let.

AfD si i přes skandály z poslední doby v průzkumech na spolkové úrovni udržuje druhé místo. Podle pravidelně aktualizovaného volebního modelu serveru RND, který bere v potaz šetření od různých agentur, by jí odevzdalo hlas 17,4 procenta voličů, zvítězila by opoziční unie CDU/CSU s 30,4 procenta.

V Sasku si krajně pravicová strana udržuje prvenství, což platí i o dalších spolkových zemích bývalé NDR, kde se letos budou volit zemské parlamenty.