Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Bučení, pískání a výkřiky „Vypadni!“ Zhruba stovka příznivců krajně pravicové strany Svobodné Sasko nedávno znepříjemnila mítink německého spolkového kancléře Olafa Scholze v Sasku.
Politik sociálně demokratické strany (SPD) byl v Drážďanech odstartovat kampaň pro volby do saského zemského sněmu. Ty se uskuteční za necelých šest týdnů paralelně s volbami do sněmu v Durynsku. Po nich budou následovat volby i v Braniborsku. Všechno jsou to země bývalého Východního Německa.
Kancléř bez sebekritiky
Scholz se nenechal protestem rozptýlit a demonstrantům zamával. Z pódia pak hovořil o spravedlivých mzdách a zajištěných důchodech a hájil politiku své vlády vůči ruské agresi na Ukrajině.
„Už z důvodu odpovědnosti za naši vlastní historii může být pozice Německa jen jedna: na straně Ukrajiny,“ zopakoval svůj názor minulou sobotu.
I když s „fanklubem“ v Drážďanech si kancléř sebevědomě poradil, celostátně jeho pozice tak pevná není. V červnu to ukázaly výsledky voleb do Evropského parlamentu, ve kterých SPD pohořela a se 14 % zaznamenala nejhorší volební výsledek od konce války.
Na konci června Scholz v parlamentu při projevu o německé politice v EU a v NATO mluvil nakonec spíš o domácích tématech. Projev ladil optimisticky a místy zněl až bojovně, psala ARD a dodala, že „ani po špatných výsledcích SPD v evropských volbách nebyla znát kancléřova sebekritika“.
Místo analýz neúspěchu totiž vládní koalice řešila bolestivé hledání kompromisu na rozpočtu pro příští rok.
Německý rozpočet
Návrh počítá s dodržením dluhové brzdy a zároveň s balíčkem na povzbuzení ekonomiky. Ten mimo jiné znamená slib snížení byrokratické zátěže pro firmy.
Kontroverze panují hlavně kvůli nižšímu růstů výdajů na obranu. Mají vzrůst o 1,3 miliardy eur na 53,25 miliard, v přepočtu 1,33 bilionu korun. Ministr obrany Boris Pistorius z SPD přitom očekával růst obranného rozpočtu o šest miliard eur.
Důvodů k optimismu přitom strana moc nemá. Že skepse panuje i uvnitř partaje, totiž potvrzuje aktuální průzkum mezi tisícovkou straníků. Mezi 8. a 12. červencem ho provedla agentura Forsa pro médium RND.
Anketa ukazuje, že podle 51 % straníků je SPD ve vážné krizi. Na 46 % jich má za to, že pokles preferencí a špatné volební výsledky jsou jen dočasné.
Dobré hodnocení mezi straníky nemá ani sám kancléř. Spokojených jich je s jeho prací 55 %. Pětina dotázaných také viní předsedu spolkové vlády a jeho slabé vedení ze špatného výsledku v eurovolbách.
| Co je podle straníků důvodem slabého výsledku SPD v eurovolbách? | |
|---|---|
| všeobecná nespokojenost se spolkovou vládou | 34 % |
| nedostatečná známost práce SPD | 23 % |
| slabé vedení Olafa Scholze | 19 % |
| spory v koalici | 14 % |
| obecně špatná nálada | 11 % |
| celkový posun společnosti doprava | 8 % |
| špatné stranické vedení | 7 % |
| špatná migrační politika | 7 % |
| koaliční FDP a její předseda Lindner | 6 % |
| média | 6 % |
| Průzkum proběhl mezi 1001 členy SPD ve dnech 8. až 12. 7. 2024, mohli vybrat více odpovědí | |
Pro Scholze nevyznívá dobře ani výhled pro volby do Bundestagu, které se budou konat nejpozději příští rok na podzim. Pro jeho opětovnou kandidaturu je jen třetina dotázaných straníků. Stejnou podporu má přitom ministr obrany Boris Pistorius.
Pesimističtí jsou straníci i ohledně příštích voleb. Dvě třetiny nevěří, že by SPD mohla vyhrát, pokud by šlo o souboj s CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem.
Průzkumy pro volby do Spolkového sněmu teď řadí sociální demokraty dokonce až na třetí místo za křesťanské demokraty (CDU/CSU) a Alternativu pro Německo (AfD).
Navzdory těmto vyhlídkám Scholz ve středu oznámil, že se chce ucházet o znovuzvolení. „Jsme pevně rozhodnuti jít společně do dalších voleb a ty volby vyhrát,“ řekl kancléř. Jeho strana zatím ale oficiálního kandidáta neurčila.
Dvoje zemské volby zkraje září
Nejbližším testem budou zmíněné volby do zemských parlamentů v Sasku a Durynsku a později v Braniborsku. Ve spolkové zemi, která přímo sousedí s Českem, měla SPD vždy složitou pozici, ale tentokrát má kancléřova strana vyhlídky přímo mizerné.
V současnosti je v Sasku členem koalice s CDU a Zelenými. Ve volebních průzkumech se ale SPD pohybuje jen mezi pěti a sedmi procenty a má tak důvod k obávám, že by se do zemského sněmu vůbec nemusela dostat.
Tématem regionálních voleb na východě Německa je přitom i zahraniční politika – ačkoli ji zemské vlády nemají na starost. Podle serveru Deutsche Welle (DW) každý druhý Němec na východě kritizuje německou podporu Ukrajině. Právě tu přitom Scholz v Drážďanech hájil.
„Jde o zemské volby, o to, co chceme tady v Sasku dělat,“ zdůrazňovala na mítinku v Drážďanech lídryně kandidátky SPD Petra Köppingová a upozorňovala, že se zahraniční politika nedělá v Drážďanech, ale v Berlíně.
Kampaň ve spolkových zemích zahájila i krajně pravicová AfD, na kterou se i vzhledem k dobrému výsledku v evropských volbách upíná pozornost.
V Sasku si AfD klade za cíl získat 40 % hlasů. Všechny strany přitom vyloučily, že by s ní po volbách vstoupily do koalice.
„AfD shazuje masku“
K moci by se AfD ráda poprvé dostala i v Durynsku, kde je jedním z hlavních témat voleb migrace. „My Durynci bychom chtěli vyzvat Sasy k soutěži o první místo jako nejneatraktivnější země pro nelegální přistěhovalectví v Německu,“ prohlásil při zahájení kampaně Björn Höcke.
Durynskou pobočku AfD, které Höcke předsedá, považuje tamní zemská kontrarozvědka za stranu s prokazatelně extremistickými snahami. O AfD se zajímají tajné služby i v ostatních německých spolkových zemích.
Samotného Höckeho nedávno soud odsoudil k vysoké pokutě 16 900 eur (424 000 korun) za použití zakázaného hesla „Vše pro Německo“, které používaly úderné oddíly SA nacistické strany NSDAP.
Před AfD teď v té souvislosti varoval historik a ředitel památníku koncentračního tábora Buchenwald Jens-Christian Wagner. Podle něj durynská AfD v čele s Höckem stále častěji používá odkazy na nacismus a „shazuje tím svou masku“.
