NATO zvažuje nasazení vojáků na Slovensku

NATO podle serveru Sky News uvažuje o vytvoření bojových jednotek s tisícem členů kromě Slovenska i v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.

Korčok zdůraznil, že o rozmístění jednotek na Slovensku zatím nebylo rozhodnuto, zatím jde jenom o úvahy, píše slovenský deník Pravda.

„Není to požadavek NATO, je to něco, čím aliance reaguje na vzniklou situaci. Takové struktury jsou v Pobaltí, v Polsku a jsou tam v reakci na to, co se stalo v roce 2014 (anexe Krymu, pozn. red.), kdy jsme mysleli, že nedojde k žádné takové eskalaci,“ vysvětloval podle slovenského Denníku N ministr zahraničí.

„Jsme součástí obranné aliance a tato obranná aliance není na papíře, k tomu musíme mít i nějaké vojenské struktury,“ řekl Korčok.

Názory na rusko-ukrajinský konflikt se ale různí i v rámci slovenské vládní koalice. Například ministr hospodářství Richard Sulík před časem prohlásil, že „Krym je ruský a sankce nemají smysl“.

Bývalý ministr financí a donedávna Sulíkův poradce Ivan Mikloš naopak vládu vyzval, aby napodobila Česko a poslala Ukrajině výzbroj. „Česko, které není bezprostředním sousedem Ukrajiny, jim posílá zbraně. Určitě bychom jim zbraně, které nutně potřebují, měli poslat, aby se mohli účinně bránit. Měli bychom se připravit na to, že kdyby došlo k obsazení Ukrajiny, mohli by tu mít základny ukrajinští poslanci. To považuji za základní věc,“ řekl exministr deníku SME.

Právě ve středu se přitom na Hodžově náměstí v Bratislavě uskutečnila protiamerická demonstrace, kterou svolala opoziční strana Směr na protest proti bezpečnostní dohodě s USA, proti které se už několik týdnů na Slovensku zvedá odpor. „Ne válce, Slované, spojme se, Čaputová chce válku s Ruskem,“ volali stoupenci někdejšího premiéra Roberta Fica.

Na akci byli i zástupci dalších opozičních stran: „Přeji si, aby byla opět sestavena vláda, která bude umět říci Američanům ne,“ prohlásil předseda tradičně proruské a v současné době mimoparlamentní Slovenské národní strany Andrej Danko.

„Myslím, že Slovensko má s Aliancí jediný problém, a to je veřejné mínění. Vždy ale bylo platným spojencem,“ řekl Seznam Zprávám analytik Milan Nič, který působí jako expert na střední Evropu v Německé radě pro zahraniční politiku.

Slovenská debata se podle něj až dosud příliš na krizi kolem Ukrajiny nesoustředila. „Paradoxem této krize je, že některé země na východním křídle NATO se současným děním necítí být ohrožené,“ podotýká analytik s tím, že posílení vojenské přítomnosti NATO budou zřejmě požadovat hlavně pobaltské státy, Polsko a Rumunsko. Slovensko vidí větší nebezpečí z případné imigrační krize než ze samotného napadnutí svého území.

Rusko u hranic s Ukrajinou soustředilo desítky tisíc vojáků. Kyjev i Západ se obává, že Moskva chystá invazi, což ale Rusko popírá. Vojenskou přítomnost v pohraničí Kreml zdůvodňuje cvičením. Podle dřívějšího vyjádření slovenského ministra obrany Jaroslava Nadě by i menší ruský útok na Ukrajinu vyvolal nápor vlny uprchlíků na slovensko-ukrajinskou hranici.

NATO v pondělí uvedlo, že uvádí své síly do pohotovosti a posiluje východoevropské spojence dalšími loděmi a stíhačkami, což Rusko odsoudilo jako západní „hysterii“. Ve středu například NATO informovalo o přistání šesti amerických stíhaček na letecké základně Ämari v Estonsku. Stroje F-15 posílí misi NATO zajišťující protivzdušnou obranu Pobaltí, uvedlo velitelství letectva NATO.

Dánské stíhačky zase míří do Litvy, aby se přidaly k dalším aliančním silám. Pobaltské státy nemají vlastní stíhačky a jejich vzdušný prostor střeží aliance. Rusko naopak vysílá do Běloruska stíhačky Su-35, ruskou obdobu amerických F-15. Ruské stíhačky se z běloruských základen mají zapojit do bojových hlídek v rámci společné protivzdušné obrany Ruska a Běloruska.