Naše volby jsou zápasem o právní stát, říká odposlouchávaný senátor

/Od zvláštního zpravodaje v Polsku/

„Poslouchá náš rozhovor ještě někdo třetí?“ ptám se senátora polské opoziční Občanské platformy Krzysztofa Brejzy a ukazuju na jeho mobil, který leží na stole vedle něj. „Nevylučuju to,“ odpovídá. Bavíme se v restauraci v centru Bydhošti, kde Brejza kandiduje v nedělních volbách na poslance.

Před dvěma týdny zveřejnil snímky škod, které loni v prosinci způsobila exploze darovaného ukrajinského granátometu v kanceláři šéfa polské policie Jarosława Szymczyka. Byl z toho skandál, ale Szymczyk výzvy k rezignaci ustál. „Mám informace, že teď hledají informátora, jenž mi ty fotografie poskytl, takže odposlech vyloučit nemůžu,“ varuje politik.

S odposlechem už má Brejza bohaté zkušenosti. Podle zprávy kanadské analytické organizace Citizen Lab měl totiž v mobilu špionážní software Pegasus.

Vyspělý sledovací program úřadoval v telefonu politika od dubna do října 2019. Tehdejší poslanec byl v té době šéfem volebního štábu opoziční Občanské koalice.

Brejza také platí za jednoho z nejaktivnějších zákonodárců a sám zveřejňuje detaily kauz a podezření týkajících se vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta v Polsku vládne od roku 2015 a v nedělních volbách se bude snažit o třetí vítězství v řadě.

„Mám síť informátorů, takže si myslím, že proti mně použili spyware nejen kvůli vedení volebního štábu opozice, ale i kvůli mé opoziční činnosti,“ míní senátor. Útoků na telefon bylo podle analýzy Citizen Lab až 33, a došlo k nim i v průběhu volební kampaně 2019.

Tehdejší poslanec v té době dostával na telefon zprávy, které vypadaly jako adresované od lidí ze štábu opozice. Byly v nich odkazy tvářící se jako politické analýzy. Jenže šlo o podvod a phishingový útok, při kterém se do Brejzova telefonu dostal Pegasus.

Důvodem takového postupu protikorupční policie CBA, která od izraelských vývojářů koupila licenci na Pegasus, mělo být vyšetřování údajného nelegálního financování kampaně Platformy.

Proti Brejzovi ale nikdy nebyla vznesena žádná obvinění a nebyl vyslýchán ani jako svědek.

„Novináři odhalují další skandální detaily, ale prokuratura v té věci už druhý rok nekoná. Dva roky vystupuju ve vyšetřování jako poškozený, ale žádné závěry nejsou. Vyšlo ovšem najevo, že mi do telefonu nahráli jeden gigabyte dat, ukradli mi data a změnili mi obsah telefonu,“ říká Brejza.

Dodává, že disk s obsahem jeho telefonu z prvního útoku Pegasem ve spisu prokuratury praskl. „Ten je důležitý kvůli tomu, že by umožnil zjistit, co mi v dalších týdnech agenti nahráli do telefonu,“ podotýká senátor.

Ze Senátu se teď chce Brejza vrátit do Sejmu. Kandiduje na třetím místě v Bydhošti. V parlamentu se chce věnovat nápravě stavu právního státu. Doufá, že po volbách to „nezávislá prokuratura banditům a mafiánům, kteří stáli za aférou Pegasus, spočítá“.

Cíl nápravy právního státu v Polsku má i Adam Bodnar. V letech 2015 až 2021 byl ombudsmanem a sváděl s vládnoucí stranou PiS boj o kontroverzní změny v soudnictví a dalších oblastech politiky. Teď ve Varšavě kandiduje za Občanskou koalici do Senátu, který Poláci volí zároveň s novými poslanci. Ale většinovým jednokolovým systémem „první na pásce“.

Horní komora je, co se týče pravomocí, výrazně slabší než Sejm. Poslední čtyři roky ale ukázaly, že legislativní mašinerii dokáže mírně zpomalit – v Senátu totiž měla od roku 2019 většinu opozice. Důležitou postavou s ústavními pravomocemi pro ni byl „její“ předseda Senátu Tomasz Grodzki.

S Adamem Bodnarem spolu mluvíme v pondělí brzy ráno před varšavskou stanicí metra Słodowiec. Se spolupracovníky tu rozdává letáčky a samolepky.

Hned vedle agituje Jan Strzeżek, kandidát do Sejmu za koalici Třetí cesta, jejíž jádro tvoří lidovci. Dříve byl mluvčím strany Porozumění Jarosława Gowina, která byla v koalici s PiS. „Jakápak konkurence? My si tu vůbec nepřekážíme, doplňujeme se,“ říká Streżek, který teď varuje před dalším vládnutím Kaczyńského.

„Nejdůležitější je pro mě náprava právního státu,“ říká Bodnar o svých prioritách. „Dalšími jsou dodržování lidských práv a návrat normálního chodu veřejných institucí.“

Bodnar v kampani řeší i témata „polonie“ čili polských krajanů v zahraničí. Do varšavského senátního obvodu č. 44 se totiž započítávají hlasy voličů ze zahraničí. A těch bude letos obrovské množství.

Registrovalo se jich přes 600 tisíc, tedy o 70 procent víc než před čtyřmi lety. Kvůli vysokému zájmu panují obavy, že komise v zahraničí nestihnou spočítat hlasy během čtyřiadvacetihodinového limitu.

Kandidatura ve Varšavě, navíc s hlasy liberálnějších mobilizovaných voličů ze zahraničí, by měla dostat známého exombudsmana do parlamentu bez problémů.

Ke vstupu do aktivní politiky se akademik Bodnar rozhodl kvůli tomu, že letošní volby považuje za historický, fundamentální střet. „Záleží na nich to, zda budeme demokratický stát, nebo zda se vydáme cestou autoritářského státu. Proto jsem měl nutkání se angažovat,“ vykládá.

Při kontaktní kampani u metra se s námi dává do řeči hned několik seniorek. Jedna je z jeho rodných Gryfic na severozápadě Polska. „Ztotožňuju se se vším, co pan profesor představuje, mrzí mě, že už není ombudsmanem,“ říká seniorka Iwona.

Za vlády PiS se jí prý žije „strašně“. „Cítím se ponížená, připravená o občanská práva od A do Z. Chci, aby vyhrál kdokoli, jen ne PiS,“ dodává.

Bodnar přiznává, že se v kampani setkává i s lhostejností a zájmem o úplně jiná témata, než je právní stát. „Můžu vám dát můj letáček?“ ptá se kolemjdoucích. Ti zrovna odmítají.

Odpoledne má bývalý ombudsman schůzku s členy pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která monitoruje férovost voleb. Ta je v Polsku s otazníkem.

Vládnoucí strana PiS totiž k volební agitaci využívá zpravodajství státní televize, kterou už roky kontroluje a na jejíž obsah má silný politický vliv. Opozici zpravodajství prezentuje výlučně negativně, jako nepřátele Polska a zrádce ve službách Němců nebo Rusů.

„Budu s pozorovateli mluvit právě o roli veřejnoprávních médií, hluboké polarizaci, a klíčové je pro mě téma financování kampaně na referendum, které zorganizovala vláda souběžně s volbami,“ dodává Bodnar.

Poslední průzkumy před volebním moratoriem dávají prvenství vládnoucí straně PiS se ziskem mezi 31 až 36 procenty. Koalice Jarosława Kaczyńského se ale může ocitnout bez šance na většinu v Sejmu.

Například průzkum agentury Kantar přisoudil třem opozičním uskupením ve sněmovně pohodlnou většinu 250 z 460 mandátů. Klíčovou roli zřejmě bude mít zhruba deset procent dosud nerozhodnutých voličů.

Nové zákonodárce si polští voliči vyberou v neděli. Volební místnosti se zavírají ve 21 hodin.