Nácky na Měsíc, znělo v Sasku. „Mlčící většina“ Němců se ozývá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od našeho zvláštního zpravodaje ze Saska/

„Byla jsem v šoku, zbledla jsem. Byla jsem prostě konsternovaná,“ popisuje pětadvacetiletá Ellie svoji reakci na nedávné zprávy o tajné schůzce německé krajně pravicové scény. Příjmení uvést nechtěla.

Při tajné schůzce ve vile u Postupimi se na konci roku podle investigace platformy Correctiv řešila takzvaná remigrace, idea nucených deportací migrantů i Němců s přistěhovaleckými kořeny. Účastníci byli spojení i se sílící opoziční stranou Alternativa pro Německo (AfD), proti které současné protesty míří.

„Co to sakra má být? Pořád hledám ta správná slova. To je prostě tak špatně. Je to neskutečné, je to opak mé představy o zemi, ve které chci žít. Poučili jsme se ze druhé světové války a měli bychom to mít na paměti,“ dodává muzejnice Ellie.

Stojíme na náměstí před radnicí v podkrušnohorské Saské Kamenici (Chemnitz). Je krátce před začátkem další demonstrace proti extrémní pravici, které se už více než týden konají v mnoha německých městech.

Ve čtvrtmilionovém saském městě jde o třetí plánovaný protest během jednoho týdne. „Tentokrát je to až večer po práci, takže jsem mohla vyrazit,“ říká Ellie ke své účasti na středeční manifestaci.

Na demonstrace prý Ellie obvykle nechodí a několikrát opakuje, že nepodporuje nikoho radikálního – ani pravici, ani levici. To Martina, vysokého sedmadvacátníka, který se do Saské Kamenice přestěhoval teprve před čtyřmi měsíci z Hamburku, by Ellie měla za radikála.

Ostatně se sám hlásí k radikální levici. Na náměstí s kamarády drží velký banner „Pro nácky tu není místo“. „Jsem tu, abych se postavil za lidská práva a proti krajní pravici,“ říká učitel němčiny pro cizince, který má s protesty bohaté zkušenosti. Ani Martin nechce uvést příjmení.

V Saské Kamenici, ale vlastně v celé spolkové zemi, je podle Martina krajní pravice velkým problémem. Ostatně město má zkušenost z roku 2018, kdy došlo k násilným pouličním střetům poté, co německého tesaře s kubánskými kořeny zavraždil kurdský přistěhovalec.

Martinův pocit potvrzuje i aktuální průzkum Sachsen-Monitor, podle nějž vzrostla v Sasku míra antisemitismu. Na 16 procent respondentů například souhlasilo s tvrzením, že „židé jsou něčím zvláštní a mají specifické vlastnosti a mezi nás se příliš nehodí“.

Podle aktuálního průzkumu rostou v Sasku i předsudky vůči dalším menšinám. O obavě z nárůstu homofobie mluví i Sven, který už hodinu před začátkem demonstrace čekal před radnicí s velkou duhovou vlajkou.

„Jsem queer. Když volby vyhraje AfD, nebudu se na ulicích cítit bezpečně. Setkal jsem se s homofobií, a bojím se, že pokud uspěje krajní pravice, situace se výrazně zhorší,“ vysvětluje svoji motivaci.

Jednadvacetiletý záchranář Sven, který do Saské Kamenice dorazil z městečka v Krušných horách, dodává, že jde už o jeho zhruba stý protest. Má za to, že od roku 2018, kdy městem otřásly zmíněné střety mezi krajní pravicí a levicí, se situace nezlepšila.

Ve středu večer v centru Saské Kamenice demonstrovalo podle policejního odhadu na 2100 lidí. Šlo o druhý protest během tří dní. Na nedělní demonstraci přišlo 12 tisíc lidí. V celém Německu jen o víkendu protestovalo asi 900 tisíc lidí.

Na transparentech se ve středu opakovala antifašistická hesla, další byla namířená proti rasismu a proti AfD. Některé nápisy volaly jen po zastavení strany, další je rovnou označovaly za nacisty, které je potřeba „poslat na Měsíc“.

Z pódia zaznělo poselství Renate Arisové, jedné z posledních saských přeživších holocaustu. „Dnes jsou to cizinci, zítra lidé se zdravotním postižením. A v určitém okamžiku se znovu budou přeměřovat lebky? Každý se v určitou chvíli může dostat na seznam,“ rezonovalo plným náměstím.

Na pódiu vystoupil i primátor města ze sociálnědemokratické SPD Sven Schulze.

„Jedna věc musí být všem jasná: svoboda projevu končí tam, kde začíná porušování důstojnosti člověka. Tam, kde se podněcuje nenávist vůči ostatním, kde jsou lidé znevažováni nebo označováni za méněcenné. Tedy se překračují hranice naší svobodné a demokratické ústavy! A tomu se musíme jako společnost rozhodně postavit! A přesně proto tu dnes jsme,“ řekl za potlesku primátor čtvrtmilionového města.

Středeční protest organizovala aliance občanských spolků pod heslem „Saská Kamenice pro lidskost“. Na demonstraci dopředu zval i největší odborový svaz v zemi DGB. Vidět tu byly i odborářské prapory.

„Protesty konečně přivádějí mlčící většinu společnosti do ulic, a to je dobře. Společně ukazujeme celému Německu, že jsme většina,“ napsal Seznam Zprávám předák saské odnože DGB Markus Schlimbach.

Neustálou tvrdou kritiku spolkové vlády, tedy koalice SPD, liberálů z FDP a Zelených, považuje Schlimbach za „kontraproduktivní“. „Naším cílem je rozmanitá společnost, která se zasazuje o silnou demokracii. Vyzýváme politiky, aby se vrátili k praktické politice,“ dodává odborář.

Podle bavorského poslance Spolkového sněmu Petra Bystroně z AfD je za demonstracemi proti jeho straně právě spolková vláda a manévr „jejích“ organizací, který má zakrýt propad podpory vládní koalice.

„Demonstrace jsou organizovány levicovými a levicově extremistickými organizacemi napojenými na SPD a Zelené, které se živí podporou migrantů, LGBT (lidí), či klimatických nesmyslů na úkor daňových poplatníků a mají strach, že jim ty penězovody utneme, jakmile budeme u moci,“ napsal Bystroň redakci.

Kritizovanou schůzku v Postupimi, jejíž odhalení vyvolalo sérii demonstrací proti AfD, Bystroň označil za setkání s charakterem „zahradní slavnosti“. „Jde o setkání podnikatelů, konzervativních publicistů, umělců a politiků CDU a AfD v krásném prostředí v Postupimi,“ napsal poslanec Bundestagu.

Téma teď podle něj využívá levice k diskreditaci AfD „za pomoci lží“. „Bojí se, že ztratí kontrolu nad společenskou diskuzí nad důležitými tématy, jako například migrace,“ doplnil poslanec, jenž se narodil v Olomouci a do Německa s rodinou emigroval v roce 1987.

Přední postava bavorské AfD, která platí za sympatizanta identitárního hnutí a netají se svými kontakty v Rusku a Bělorusku, také věří, se strana brzy dostane k moci. Dobrou šanci jí dávají i aktuální průzkumy pro podzimní volby do zemských sněmů v Braniborsku, Durynsku a právě Sasku.

Podle aktuálního průzkumu by teď AfD v Sasku získala 35 procent hlasů. Až za ní by skončila křesťanskodemokratická CDU, která vládne ve spolkové zemi v koalici se Zelenými a SPD.

„To je přesně ten důvod, proč levičáci tak šílí. Jsou to jejich poslední křeče,“ dodává k číslům z průzkumů poslanec AfD Bystroň.

Saskou AfD loni v prosinci tamní zemský úřad pro ochranu ústavy označil za „pravicově extremistickou“. Strana už věc napadla u soudu.

Z výsledků zářijových saských zemských voleb mají obavu demonstranti, se kterými Seznam Zprávy v Saské Kamenici mluvily. „Doufám, že AfD nezíská absolutní většinu v zemském sněmu a volby nevyhraje,“ řekl učitel němčiny Martin, jenž doufá v silný výsledek Levice.

Muzejnice Ellie zatím neví, koho bude volit, ovšem se stavem německé politiky prý obecně spokojená není. „Každá strana má lepší a horší momenty, ale pro Sasko asi platí, že pokud nevolíte AfD, je to v pohodě,“ uvažuje.

Nakonec dodává, že bude volit takticky, aby co nejvíc snížila šance AfD na výhru.