Článek
„Zločiny spáchané německými okupanty na polském obyvatelstvu během druhé světové války do značné míry odpovídají definici genocidy stanovené v Úmluvě OSN o zabránění a trestání tohoto zločinu,“ píše se v komentáři německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung.
List dodává, že nacionální socialismus nahlížel na Poláky jako na „nevzdělané otroky“ a polskou elitu systematicky pronásledoval a vraždil. Navzdory tomu musí Berlín podle komentátora Reinharda Vesera „kategoricky odmítnout (polský) požadavek na reparace“.
Kromě právních důvodů autor vidí i morální. „Muselo by platit několik generací Němců, kteří se narodili po válce a nenesou na ní žádnou osobní vinu. A je to politické šílenství,“ uzavírá Veser.
Trojnásobek německého rozpočtu
Jde o jednu z reakcí německého tisku na polský požadavek válečných reparací. Svou zprávu o válečných škodách způsobených nacistickou třetí říší představili polští vládní představitelé ve čtvrtek, v den 83. výročí začátku druhé světové války.
Polská zpráva o reparacích
Dlouhou cestu k polské zprávě o válečných škodách, politických okolnostech i výrocích na adresu Německa popisujeme podrobně v textu zde:
Zpráva komise poslance vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Arkadiusze Mularczyka vznikala pět let a vyčíslila škody na infrastruktuře, ekonomice, budovách i lidských životech na cenu dnešních 6,2 bilionu zlotých. V přepočtu jde o 32,2 bilionu korun, v eurech o 1,3 bilionu.
Deník FAZ upozorňuje, že částka je trojnásobkem spolkového rozpočtu na rok 2022.
Předseda strany PiS Jarosław Kaczyński ve čtvrtek avizoval, že takovou částku teď bude Polsko požadovat po dnešním Německu jako válečné reparace. Žádný konkrétní krok ale dosud vláda nepodnikla.
„Věc je uzavřená“
Berlín v posledních letech opakuje, že má věc za již dávno uzavřenou. Vyřešila ji podle něj polská deklarace z roku 1953, ve které se Polsko reparací vzdalo.
Mluvčí spolkového ministerstva zahraničí ve čtvrtek v Berlíně řekl, že stanovisko německé vlády se po čtvrtku nemění. „Věc je uzavřená. Polsko se už dávno, v roce 1953, zřeklo dalších reparací a mnohokrát toto zřeknutí potvrdilo. To je základ v současnosti platného evropského systému. Německo nese politickou i morální odpovědnost za druhou světovou válku,“ uvedl mluvčí.
Podobně jako komentář v listu FAZ vyznívá i reakce v deníku Stuttgarter Zeitung. Ten píše, že to, co Wehrmacht i SS v Polsku spáchaly, zůstane pro Německo hanbou, ale teror se nedá spočítat v eurech. Deník píše, že debata o reparacích skončila už dávno a že současná polská národně-konzervativní vláda chce tématem mobilizovat své voliče.
„Komu pomáhají takové výpočty? Vzbuzují jen iluzorní očekávání, zatěžují vztahy dvou zemí EU, které jsou odkázány na dobré vzájemné porozumění, a vrážejí do Evropské unie další klín. Z takového potenciálního konfliktu se může radovat jen jeden člověk. Tím je válečný štváč Putin,“ píše list.
Zničené centrum Varšavy na poválečném snímku.
Ostřeji reagoval v komentáři bulvární list Bild. Po kancléři Olafu Scholzovi z SPD chce, aby vytrval ve svém odmítavém postoji, o kterém mluvil ve Varšavě loni v prosinci.
Scholz tehdy řekl, že „neexistuje právní základ pro požadavek reparací, obzvlášť proto, že se Polsko třikrát nároků vzdalo: v roce 1953 v londýnské dohodě o regulaci zahraničních dluhů Německa, v roce 1970 v polsko-německé dohodě a v roce 1990 ve Smlouvě o konečném uspořádání ve vztahu k Německu“.
Vláda ve Varšavě ovšem tvrdí, že prohlášení polské vlády z roku 1953 o zřeknutí se reparací bylo v rozporu s ústavou a bylo učiněno pouze na nátlak Sovětského svazu.
Scholz loni zmínil také to, že od svého vstupu do EU obdrželo Polsko obrovské prostředky z unijních fondů.
„Faktem je, že naprostá většina Poláků už nás Němce nevidí jako pachatele, ale jako sousedy, jako partnery. Lídr PiS Jarosław Kaczyński však záměrně podněcuje protiněmecké nálady, aby jeho strana vyhrála volby v roce 2023. Ohrožuje citlivé přátelství mezi Varšavou a Berlínem, podporuje nenávist a pomstu,“ píše Bild.
Text v deníku Die Welt rozebírá i další argumenty proti reparacím. Ty prý historicky nikdy „nepřinesly nic dobrého“ a jen plodí novou zášť. Jako příklad list uvádí reparace po prusko-francouzské válce v letech 1870-71 a po první světové válce.
Složité by to bylo i vzhledem k historické změně hranic, kdy Německo postoupilo po válce území na východě a Polsko se oproti předválečným hranicím „posunulo“ výrazně na západ.
Téma válečných reparací se objevuje v polské politice nepravidelně v posledních asi šesti letech a vždy jej nastoluje vládnoucí strana PiS, přičemž opozice je vůči požadavkům buď skeptická, nebo je odmítá. Čtvrteční zpráva je zatím jediným hmatatelným posunem.
