Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jen těžko si lze představit, že by například nad polským nebem létaly německé stíhačky a airbus s nápisem Luftwaffe a zároveň ještě týž týden tamní prezident vyrazil na cestu do sousední spolkové země, navíc v den výročí nacistické okupace.
V Česku se taková situace odehrála během čtyř dní. V úterý – na výročí vstupu Česka do NATO – proletěly nad Prahou české stíhačky JAS-39 Gripen společně se dvěma bojovými letouny Eurofighter Typhoon a dopravním Airbusem A-400MS Atlas z Německa.
A v pátek vyrazil prezident Petr Pavel na cestu do Drážďan, která má potvrdit blízkost Česka a Svobodného státu Sasko.
Podle Pražského hradu to symbolizuje kvalitu česko-německých vztahů a boří zažité mýty. I když zrovna datum 15. března, tedy den 85. výročí vpádu hitlerovských vojsk na české území, je podle informací Seznam Zpráv náhoda – prostě to tak časově vyšlo.
„Tomuto datu neupírám symboliku, kterou má, je však důležité zúročit historické zkušenosti. Vzhledem k času už toto datum nemá tak emotivní náboj a jsme rádi, že jsme se přes to dokázali přenést a společně pracovat pro lepší budoucnost,“ řekl podle ČTK už v Drážděn prezident Pavel.
Naposledy tam byl Klaus
Český prezident je na návštěvě Saska po dlouhých 12 letech. Naposledy tam byl rok před koncem svého mandátu Václav Klaus.
Pavel v drážďanské Lipsiusbau zahájí výstavu o Svatovítském pokladu a navštíví saskou továrnu na čipy a polovodiče. Tamnímu velkému evropskému clusteru pro mikroelektronický průmysl se přezdívá Silicon Saxony, zaměstnává na 43 tisíc lidí a pro Česko je vzhledem k blízkosti zajímavou příležitostí.
Prezident už v poledne jednal se saským zemským premiérem Michaelem Kretschmerem z CDU, který vládne v koalici se sociálními demokraty (SPD) a Zelenými. A je znám svými výroky vstřícnými k Rusku. Německá média na ně upozorňují pravidelně.
Předseda saské zemské vlády Michael Kretschmer.
Prezident Pavel na tiskové konferenci v Drážďanech podle ČTK uvedl, že se s Kretschmerem shodli, že agresorovi nelze ustupovat a Ukrajinu je třeba v obraně před ruskou invazí podporovat.
Kretschmer v pátek podle ČTK ocenil českou podporu Ukrajině, v této souvislosti zmínil vedoucí českou roli v obstarávání dělostřelecké munice. Ocenil také vztahy s Českem. Důkazem důvěry je podle něj Pavlova návštěva právě v den 85. výročí okupace.
Saský volební rok
Křesťanskodemokratický politik je v úřadu od roku 2017 a letos v září ho čeká obhajoba ve volbách do zemského sněmu. Německá média přitom o výhledu politické situace po saských volbách píší jako o mimořádně nepřehledném.
Podle posledního březnového průzkumu, který zveřejnil deník Sächsische Zeitung, by teď Alternativa pro Německo (AfD) i CDU získaly shodně 31 procent. Až daleko za nimi jsou se sedmi procenty Zelení a SPD. Do zemského sněmu by se teď nedostali liberálové z FDP ani Levice.
Protesty proti AfD
Seznam Zprávy v lednu vyrazily do Saska na reportáž z jedné ze série demonstrací proti krajní pravici. Protesty odstartovala schůzka krajní pravice v Postupimi, na které se probíral nápad na nucené deportace cizinců i Němců s přistěhovaleckými kořeny.
Jednou z divočejších variant saského povolebního vývoje je, že by se čtveřice menších stran nepřehoupla přes potřebnou pětiprocentní hranici a do zemského sněmu by se nedostala. Populistická a krajně pravicová AfD by pak mohla mít v regionálním parlamentu většinu.
Pochopení pro konzervativce Kretschmera tak vyjádřil i spolkový ministr hospodářství Robert Habeck ze Zelených, kterého prý jinak proruské výroky saského premiéra „velmi často rozčilují“.
„A pak se pokaždé ptám sám sebe: Máš vlastně právo se zlobit? Jak bych vlastně mluvil já, kdybych byl premiérem Saska?“ ptal se Habeck tento týden na společné debatě s Kretschmerem.
Nálady v Sasku
Z loňského průzkumu Sachsen-Monitor 2023 vyplynulo, že by se podle každého třetího Sasa mělo Německo „více podobat diktatuře“. Posunům voličských preferencí, „špatné náladě“ i vzniku nových stran se Seznam Zprávy věnovaly v analýze:
„Osamocený rusofil“
Politickou situaci a specifické nálady ve východní části Německa zohledňuje necelý půlrok před zemskými volbami i Pražský hrad. Kretschmerovo soupeření s AfD, která by byla pro českou diplomacii mnohem horší variantou, má ospravedlnit i rétoriku zemského premiéra.
Kretschmer platí ve svých postojích, vstřícných k putinovskému Rusku, ve stranické linii CDU za „rebela“. Byť saský politik tvrdí, že v rozhovorech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vždy zmiňoval i kritická témata, ve své straně je podle Spiegelu „osamoceným rusofilem“.
A tak zatímco poslanci CDU/CSU ve Spolkovém sněmu tento týden (neúspěšně) podpořili okamžité poskytnutí německých střel s plochou dráhou letu Taurus Ukrajině, Kretschmer vyjádřil pochopení pro kontroverzní slova papeže Františka.
Představitel katolické církve nepřímo vyzval Ukrajinu ke kapitulaci a jednání s Ruskem. „Sdílím jeho výzvu k ‚odvaze vyjednávat,“ reagoval Kretschmer pro RND.
„Evropané by měli usilovat o rozhovory o příměří před americkými volbami,“ řekl dále. Dodal ale důležitou pozici: „Je jasné, že se Ukrajina musí podporovat a že Rusko je v této válce agresorem“.
Saský premiér má bohatou historii vstřícné rétoriky vůči Rusku a opakovaně čelil kritice, že nemá od ruského autoritáře Putina náležitý odstup.
Saský zemský premiér Michael Kretschmer s Vladimirem Putinem v roce 2019 na ekonomickém fóru v Petrohradě.
V létě 2022 prohlásil, že by Německo mělo být prostředníkem v mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Kyjev chtěl přesvědčit, že je třeba „zmrazit“ válku, čímž ukrajinského velvyslance v Německu rozlítil.
Kretschmerovy postoje se projevily už během pandemie koronaviru, kdy odjel jednat do Moskvy o dodávkách ruské vakcíny Sputnik V. Svou spolkovou zemi tehdy označil za „most na Východ“.
Snesla se na něj kritika, jelikož do Ruska odjel v době, kdy v Česku vyšla najevo ruská odpovědnost za exploze v muničních skladech ve Vrběticích. V ulicích ruských měst se také demonstrovalo na podporu vězněného opozičníka Alexeje Navalného.
Během pobytu v Rusku Kretschmer telefonoval s Putinem. V roce 2019 dokonce šéfa Kremlu při jednání v Petrohradě pozval do Drážďan. Vyzýval také ke zrušení protiruských sankcí a už po ruské invazi na Ukrajinu kritizoval unijní plány na embargo na dovoz ruské ropy.
Nezamlouvaly se mu ani dodávky německých tanků na Ukrajinu a loni v prosinci Kyjevu navrhl, aby se „dočasně vzdal“ části svého území.
Letos v únoru pak německá média informovala o Kretschmerových dopisech Putinovi z let 2019 a 2021, tedy z doby před frontální ruskou invazí. Podle Spiegelu jsou jejich obsah a volba výrazů vůči Putinovi lichotivé.
Právě tématu ruské agrese na Ukrajině se chce podle informací Seznam Zpráv věnovat v pátečním rozhovoru s Kretschmerem i prezident Pavel. Invaze a pomoc Ukrajině mají být jedním z bodů, u kterých politici stráví víc času.
Sasko loni v květnu navštívil premiér Petr Fiala z ODS. S Kretschmerem podepsali memorandum o strategických projektech zaměřených mimo jiné na získávání lithia.
