Na polských hranicích se dál umírá. Přibyl žiletkový drát i slib lidskosti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Konečně se nám je podařilo najít. Neodpovídali na naše volání, protože spali. Jejich telefony zničily polské bezpečnostní složky. Jeden z chlapců měl na sobě úplně promočené oblečení a dýchal velmi pomalu. (…) Za chvíli konečně vydal zvuk. Byl ve velmi špatném stavu. Kromě toho, že byl podchlazený, měl i vykloubené koleno – nemohl chodit. Jeho bratři ujišťovali, že ho dál povedou. Ukázalo se, že chlapcům bylo 15, 16 a 18 let.“

Scéna jako by byla vystřižená ze snímku Hranice, nového filmu Agnieszky Holland. Jde však o popis skutečné situace, kterým připomíná polská organizace Egala, že v lesích na polsko-běloruských hranicích dál trvá humanitární a migrační krize.

„Dali jsme jim oblečení na převlečení, jídlo a vodu. Hranici se bratři pokusili překročit už několikrát. Na rukou měli zjizvené rány od ostnatého drátu,“ stojí dál v příběhu zveřejněném minulý pátek.

O víkendu přišly z hranic další zprávy. V bezzásahové zóně Bělověžského národního parku našli přírodovědci tělo Syřana ve věku 20 až 25 let. Jde o 55. zdokumentovanou oběť na hranicích Polska a Běloruska. Mrtvých je však pravděpodobně víc.

Polská média také píšou o postřeleném dvaadvacetiletém migrantovi ze Sýrie, kterého v pátek asi osm kilometrů od hranice trefil do zad polský voják. Muž podstoupil šestihodinovou operaci .

Vyšetřovatel Radosław Wiszenko z prokuratury Bělostok-Sever tvrdí, že šlo o nešťastnou náhodu. „Šlo o následek nešťastné nehody, voják zakopl,“ citoval ho deník Gazeta Wyborcza. Podle zraněného muže výstřelu do zad předcházel jeden výkřik a hned poté palba.

Podle sdělení armády muže zasáhla odražená střela vypálená při výstražných výstřelech.

Pohraničníci zároveň informovali o incidentu, při kterém na hlídku u hranic měla pomocí praků z běloruské strany zaútočit skupina 10 migrantů. Zveřejnili také snímky vysklených oken služebního automobilu.

Pohraničníci pravidelně informují o počtech pokusů nelegálně překročit hranici s Běloruskem. V úterý 7. listopadu jich bylo na 120.

Komplikovaná situace na polské východní hranici bude jedním z prvních problémů, se kterými se bude muset vypořádávat nová polská vláda.

Čtvrtý týden po parlamentních volbách se ve Varšavě pomalu formuje koalice opozičních stran v čele s Donaldem Tuskem. Tuskově vládě bude předcházet pokus současného premiéra Mateusze Morawieckého, který ovšem velmi pravděpodobně skončí nezdarem.

Nástup Tuskovy vlády se pak předpokládá pravděpodobně v polovině prosince. Co lze od vznikající nové vládní koalice očekávat?

„Všechny strany z řad demokratické opozice během kampaně shodně tvrdily, že plot na hranicích s Běloruskem musí zůstat alespoň do té doby, co v Bělorusku vládne Alexandr Lukašenko,“ napsal Seznam Zprávám novinář rádia TOK FM Jakub Medek, jenž se situací na hranicích dlouhodobě zabývá.

Medek upozorňuje, že opozice zároveň mluvila o výrazném navýšení pohraničníků a také návratu právního státu do pohraničí. Že polský přístup s novou vládou čeká změna, naznačují i nedávná slova aspiranta na premiéra Donalda Tuska.

„V Polsku v lesích nemohou umírat lidé, ženy s dětmi,“ prohlásil opoziční lídr na konci října při své povolební návštěvě Bruselu. „Vždycky jsem opakoval, že je to možné. Že je možné zacházet s lidmi, jak se patří – lidsky, humanitárně – a zároveň, že hranice zůstane neprostupná a že se nebudou dít krutosti,“ avizoval Tusk.

Na východní hranici EU totiž od roku 2021 trvá humanitární krize, při které už v hlubokých lesích a bažinách zemřely při pokusu o nelegální překročení hranic desítky lidí. Rok před ruským útokem na Ukrajinu se za organizace běloruského a zřejmě i ruského režimu otevřela migrační trasa přes Moskvu a Minsk.

Nápor lidí, kteří za svou cestu za životem v Evropě zaplatili převaděčům tisíce dolarů, byl (a dál je) nástrojem hybridní války s cílem destabilizovat situaci v baltských státech a v Polsku. Pro režimy jde i o zdroj příjmů, protože podle rádia RMF FM si migranti v Minsku a dalších velkých polských městech při čekání na přechod hranice pronajímají garsonky.

Podle toho také polská národně-konzervativní vláda reagovala: pohraničníci praktikují tzv. push backy, kdy migranty opakovaně vrací z polského území do Běloruska. Jde však o praktiku v rozporu s mezinárodním právem, protože se při ní ignoruje právo lidí požádat o mezinárodní ochranu. To už ve vícero případech potvrdily polské soudy.

Z běloruského území zase zpět do Polska migranty násilím vytlačují ozbrojené složky Lukašenkova režimu. Lotyšští pohraničníci na konci října zveřejnili záběry, na kterých na běloruské straně těsně u lotyšského hraničního plotu dochází k manipulaci se dvěma těly, zřejmě mrtvých migrantů.

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko na to reagoval tvrzením, že jde o manipulaci a že právě sousední státy nesou odpovědnost za mrtvé na hranici a těla aranžují na běloruském území.

Na polské straně hranice také rozhodnutím vlády rychle vznikla i téměř 200 kilometrů dlouhá šestimetrová bariéra z ocelových lamel s žiletkovým drátem navrchu a s elektronickým zabezpečením.

Ani bariéra ale migraci nezastavila. List Gazeta Wyborcza s odkazem na interní dokumenty pohraniční stráže napsal, že jen za letošek překonalo bariéru 30 tisíc lidí. Na 13 tisíc z nich se dostalo přes Polsko do cílového Německa. Oficiální čísla hovoří o 22 500 pokusech o nelegální překročení hranic.

Na konci října kvůli tomu začala pohraniční stráž umisťovat podél hranice dodatečnou překážku.

„V současnosti se podél technické komunikace ve vzdálenosti asi 15 metrů od hraniční bariéry instaluje další překážka z vrstev kotoučového žiletkového drátu. Sahá zhruba do výšky hlavy dospělého muže,“ řekl Seznam Zprávám Bartek Rumieńczyk z komunikačního týmu Skupiny Hranice (Grupa Granica). Ta od začátku humanitární krize lidem na hranicích pomáhá.

„Když se lidem povede překonat polskou bariéru, skončí v další pasti mezi bariérou a další novou překážkou a budou se snažit ten žiletkový drát překonat co nejrychleji, s čímž je spojené riziko dalších zranění,“ dodává Rumieńczyk. Upozorňuje, že lidé se obávají zadržení, násilí a opětovného vrácení do Běloruska, kde jim hrozí další fyzické násilí.

Skupina Hranice na sítích zveřejnila i syrové fotografie řezných a tržných ran způsobených žiletkovým drátem.

Téma bezpečnosti na východní polské hranici silně rezonovalo během srpna a září při předvolební kampani. Vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) tehdy výrazně navýšila počet vojáků v pohraničním pásmu.

„Teď jich tam je víc než 10 tisíc. Díky tomu počet migrantů, kteří se dodávají do Polska, výrazně klesl,“ napsal Seznam Zprávám novinář rádia TOK FM Jakub Medek.

Upozornil zároveň, že v Podlaském regionu u hranic s Běloruskem není na takové nasazení vojáků připravená infrastruktura, a že „předvolební demonstrace“ nebude trvat věčně. „Vojáci odsud z větší části zmizí,“ míní Medek.

Bartek Rumieńczyk ze skupiny Hranice podotýká, že se situace na hranicích může velmi rychle měnit a že důvody leckdy nejsou jasné. „V posledních pár dnech se najednou znovu objevuje více lidí a naši lidé mají opět hodně práce a chodí do lesa několikrát denně. Zatím nevíme, proč to tak je, ale migrační trasy prostě mají svá vlastní pravidla,“ vysvětluje.

Během letoška skupina Hranice pomohla už asi třem tisícům lidí, což odpovídá počtu za celý loňský rok.

Jakou změnu pro situaci na hranicích bude znamenat rýsující se změna vlády, Rumieńczyk zatím přesně neví. „Očekáváme, že na hranicích skončí tzv. push backy, které porušují mezinárodní humanitární právo, že se bude s lidmi zacházet s důstojností a že se budou přijímat žádosti o mezinárodní ochranu,“ vyjmenovává lidskoprávní aktivista.

Zdůrazňuje, že pokud lidé právo na azyl nebo pobyt v EU nezískají, jejich deportace by neměly končit v Bělorusku jakožto zemi, kde jim hrozí nebezpečí. „Máme odtamtud zprávy o bití, znásilňování, okrádání a zneužívání,“ doplňuje Rumieńczyk.

Z politiků formující se nové polské vládní koalice se po volbách konkrétněji než Donald Tusk vyjádřil nový senátor Maciej Żywno zvolený za hnutí Polsko 2050 na kandidátce koalice Třetí cesta.

Politik z Podlaského vojvodství hovoří podobně jako Rumieńczyk. Je podle něj nutné „okamžitě ukončit nelegální push backy“. S tím souvisí i právo na normální azylovou proceduru a v případě odmítnutí žádosti i deportace do země původu.

Důležitý je podle Żywna i konec „kriminalizace pomoci“ lidem v lesích ze strany humanitárních dobrovolníků. Ti totiž za pomoc vyčerpaným, zraněným či nemocným lidem čelí riziku stíhání a postihu.

„Nevládním organizacím a aktivistům musí být umožněn vstup k (polsko-běloruským) hranicím. Jsou tam samozřejmě už dlouho, ale musí se to udělat legálně, bez jejich stíhání a zastrašování. Za plné spolupráce a s akceptováním jejich záchranných aktivit,“ řekl nově zvolený senátor v rozhovoru pro server Oko.press.

Nová vláda by podle něj měla okamžitě začít tlačit na Lukašenkův režim, aby uzavřel běloruskou migrační cestu. Żywno upozorňuje, že jsou dál otevřené některé hraniční přechody s Běloruskem v Polsku a v Litvě.

Souběžně s nátlakem na diktátora by si podle politika mělo Polsko zadat informační kampaň v zemích, odkud do Evropy migranti míří, která je bude od složité cesty odstrašovat – například upozorněním na reálnou možnost deportace.