Článek
„Vážené občanky, vážení občané,
toto prohlášení je jedno z nejtěžších, jaké jsem v životě učinila a pravděpodobně také učiním.
Mám za sebou čtyři profesionálně i lidsky nejtěžší roky svého života a čeká mě pátý, který pravděpodobně nebude o nic lehčí.
Všichni víme, že poslední čtyři roky byly spojeny s mnoha krizemi, covidem, válkou na Ukrajině, energetickou krizí, rekordní inflací. Vykonávala jsem mandát se čtyřmi vládami za čtyři roky a na podzim jmenuji pátou.
Velmi si vážím důvěry vás všech, a věřte mi, že si tento závazek důvěry plně uvědomuji. Nezklamat ji však znamená dělat tuto práci s plným nasazením a silami. Jinak by se mohlo stát, že bude prezidentský post sloužit mně, ne já jemu a zemi.
Před oznámením tohoto svého rozhodnutí jsem musela odhadnout své síly na dalších potenciálních šest let. A po velmi poctivém zvažování dnes vím, že by těch sil na další mandát nebylo dost.
Poslední rok Čaputové
O rozhodnutí slovenské prezidentky nekandidovat se psalo od minulého týdne. I tak je to pro řadu voličů překvapení. Podrobně rozbíráme okolnosti, důvody i dopady rozhodnutí Zuzany Čaputové:
Dokončím tudíž poslední rok svého mandátu a moje služba v této funkci bude naplněna. Dále se už o druhé volební období nebudu ucházet.
To, co jsem vám před čtyřmi lety slíbila, tedy dokončení svého mandátu, splním. I nadále se budu snažit být pilířem klidu, slušnosti, věcnosti a ústavnosti. Mrzí mě přitom, pokud zklamu ty, kteří očekávali i mou opětovnou kandidaturu.
Osud Slovenska však samozřejmě nezávisí na jednom člověku. Moudří a empatičtí lidé s dostatkem energie vést Slovensko kandidovali v komunálních volbách, kandidují v parlamentních volbách, a není důvod, proč by to tak nemělo být i ve volbách prezidentských.
Samozřejmě, že pár slov tohoto prohlášení nemůže zahrnout všechny niterné důvody mého rozhodnutí, mezi které patří i ohled na mou rodinu. Přesto prosím o vaše pochopení a důvěru v to, že jsem rozhodnutí zvažovala velmi poctivě a že důvody pro něj jsou skutečně silné.
Neberte, prosím, mé rozhodnutí nekandidovat za důkaz toho, že se slušností se nedá uspět. Dají se s ní vyhrát volby, vykonávat mandát a zůstat přitom nejdůvěryhodnějším politikem. Slušnou a hodnotovou politiku porazí jen to, když jí přestaneme věřit. Já v ni stále věřím. Moje rozhodnutí je osobní, protože otázka dostatku sil významně ovlivňuje kvalitu veřejné služby.
Svým rozhodnutím nekandidovat se nevzdávám ideálů ani důvěry v hodnoty, kterým jsem podřizovala celý svůj dosavadní profesionální i osobní život. Demokracii a spravedlnosti na Slovensku jsem se snažila pomáhat před prezidentským mandátem, během něj a budu tak činit i po něm.
Nadále budu vykonávat svou práci s lidskostí a empatií, protože je to práce pro lidi. I když právě lidskost platíte vysokou cenu svou zranitelností.
Jsem ráda, že se během uplynulých čtyř let podařilo mnoho dobrého, a věřím, že i v posledním roce mého mandátu vykonám se svým týmem mnoho užitečného pro Slovensko.“