Článek
Od zvláštního zpravodaje ve Varšavě.
Jako v „českém filmu“, kde nikdo neví nic. S trochou nadsázky by se tímto polským příslovím dal asi nejsnáze popsat výsledek obnovených jednání o polském hnědouhelném dole Turów.
O česko-polském sporu, který zatížil vzájemné vztahy nejvíc za poslední desítky let, jednaly v úterý ve Varšavě až do večera ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (nez. za KDU-ČSL) a Anna Moskwová.
Rozhovor političek mezi čtyřma očima se neplánovaně protáhl na pět hodin a nakonec nedošlo ani na jednání delegací – tu českou tvořil kromě náměstků také hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK). Jednání jen za účasti ministryň si vyžádala Moskwová. O Turówu spolu političky jednaly poprvé.
Česko-polské rozhovory začaly loni v létě a skončily nezdarem krátce před českými parlamentními volbami. Obě strany se neshodly na posledních bodech návrhu mezivládní dohody, která by měla spor ukončit. Rozšíření těžby v Turówě předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů o ztrátě podzemních vod, prašnosti a hluku. Česko se kvůli tomu loni v únoru obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie.
Polská ministryně má dohodu za hotovou
Šéfka polského ministerstva Moskwová označila úterní rozhovory za „velmi plodné a konstruktivní“. „Ve vztahu k dřívějším ujednáním vidíme velký rozdíl v přístupu vlády pana premiéra Petra Fialy,“ řekla konzervativní politička na brífinku bez povolených dotazů novinářů. Ministryně prý návrh smlouvy prošly bod po bodu a dohodly se na „konečném ujednání“.
„Z naší strany jsou dohody ukončené,“ dodala Moskwová s tím, že Hubáčková musí věc projednat „na své straně na vyšší úrovni“.
Polský hnědouhelný důl Turów. V pozadí stejnojmenná elektrárna.
Ministryně Hubáčková na brífinku uvedla, že se z úterního jednání nepořídil zápis a že rozhovor na základě požadavku Moskwové považuje za důvěrný. Jednání označila za „velmi otevřené a realistické“, ale co se týče závěrů schůzky, mluvila v poněkud odlišném tónu než její polská kolegyně.
Některé věci jsou dál otevřené, tvrdí Hubáčková
Na dotazy českých médií Hubáčková už po brífinku odpověděla, že zůstává na „českých pozicích předložených 30. září“. To mimo jiné znamená požadavek 45 milionů eur jako odškodnění od Polska za negativní vliv těžby na české životní prostředí a také závazky monitoringu těžby a jejích dopadů.
„Z toho, že jsme nepřišli s oznámením dohody, vyplývá, že zůstávají některé věci otevřené,“ dodala k výsledkům jednání Hubáčková. Podrobnější být nechtěla, uvedla ale, že z polské strany zazněly nové návrhy. Česká strana nové požadavky neměla.
Obě ministryně budou o věci telefonicky hovořit ještě po středečním jednání české vlády. Zatím ale není jasné, jestli se bude Fialův kabinet věcí zabývat, Praha totiž musí počkat na oficiální souhrn nových polských návrhů.
Kritika dohody z Česka
Návrh česko-polské dohody, který byl na stole loni na podzim, kritizují některé české ekologické organizace a část obyvatel dotčených obcí na Liberecku. „Dohoda upravuje požadavek dalšího neklesání hladin v jiné podzemní vrstvě, která neslouží k zásobování pitnou vodou a kterou podle dostupných dat v tuto chvíli odtéká pouze malá část z celkového odtoku vody z českého území,“ stojí v prohlášení platformy Společně pro vodu, sdružující na dvacet organizací. Dohoda ve stávajícím znění podle platformy českou vodu neochrání a jedná se prakticky o souhlas s vysušením vlastního území výměnou za finance na vodovody.
Výsledek úterního jednání v noci zkritizovala koaliční pirátská poslankyně Klára Kocmanová. „Ministryně Anna Hubáčková se z jednání o Turówě vrací s prázdnou. V mezičase se důlní rypadla blíží k českým hranicím a voda od nás mizí. Je mi to líto, vláda musí přitvrdit. Nenecháme se přece vydírat, právo je jasně na straně lidí, ne na straně těžaře se špatným povolením,“ napsala politička na Twitteru.
Poprvé se jednalo ve Varšavě
Česko-polská jednání se v úterý obnovila po více než dvou měsících. Tentokrát se ale nejednalo v Praze jako doposud, ale ve Varšavě. Mělo jít o projev vstřícnosti české strany – ve středu to bylo totiž poprvé, co čeští vyjednavači vyrazili kvůli Turówu za těmi polskými. Zřejmá byla před jednáním snaha o to, aby Praha nebyla prezentována jako odpůrce dohody, ale jako partner, který je otevřený kompromisu.
Jedním dechem ale z české strany před dalším kolem jednání zazněla poznámka o určité nedůvěře k polským vyjednavačům z důvodu stavu právního státu v zemi a nedodržování předběžného opatření Soudního dvora EU.
Soud sice loni v květnu Polsku nařídil pozastavení těžby, ale v dole Turów v polském cípu mezi českým a německým územím se těží dál. Varšava soudní opatření ignoruje a tamní vláda rozhodla o tom, že nebude platit ani pokutu ve výši půl milionu eur denně, kterou jí za nedodržování opatření unijní soud vyměřil. Od září jde už o více než 60 milionů eur, v přepočtu přes 1,5 miliardy korun.
Pokuta má směřovat do unijního rozpočtu. Vzhledem k tomu, že ji Polsko nemá v úmyslu uhradit ani po opakovaných výzvách Evropské komise, chystá se EU částku strhnout z fondů určených Polsku.
Moskwová „eso“ nevytáhla
V polských médiích se také ve dnech před varšavským jednáním objevily informace o nových postojích polské strany založené na nejmenovaných zdrojích blízkých vyjednávacímu týmu. Například Deník Gazeta Prawna minulý týden napsal, že Varšava je ochotna zaplatit Česku na odškodném za ztrátu podzemní vody ne 45 milionů eur, ale jen 25. V přepočtu místo asi 1,1 miliardy korun jen 607 milionů.
V pondělí se pak na serveru Business Insider objevila zpráva o „polském esu v rukávu“, kterým má být situace kolem českého dolu ČSM u hranic s Polskem. Hlubinný uhelný důl ČSM údajně pokračuje v těžbě bez přeshraničních konzultací a bez zohlednění připomínek polské strany.
České ministerstvo životního prostředí na dotaz Seznam Zpráv odpovědělo, že je vše v souladu s českými i evropskými právními předpisy. „Veškeré práce na dole ČSM probíhají v rozsahu, kapacitě a umístění, které byly předmětem mezinárodního posouzení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a to včetně konzultací, kterých se polská strana aktivně účastnila,“ napsal redakci mluvčí ministerstva životního prostředí Ondřej Charvát. Těžba v dole má navíc skončit letos nebo nejpozději na začátku příštího roku.
Podle Business Insideru má případ ČSM podkopat důvěryhodnost české vlády před Soudním dvorem Evropské unie, který se sporem o Turów zabývá, a přimět ji k rychlému podpisu dohody s Polskem. Ministryně Hubáčková takovou verzi odmítla a před letem do Varšavy novinářům řekla, že věc s Turówem nesouvisí.
„Paní ministryně (Anna Moskwová, pozn. red.) mi řekla, že tímto směrem vůbec nikdy neuvažovali a nebyl to jejich podnět,“ dodala pak Hubáčková k tématu dolu ČSM už po jednání ve Varšavě. Z polské strany nezazněla ani argumentace tématem arbitráže.
