Článek
Dva dny před činem poslal zprávu na Linku důvěry. Psal v ní o strachu z toho, že „musí zemřít“. Linka se s ním pak pokusila spojit, ale nevěděli, kdo zprávu poslal.
To je jeden z detailů, které v týdnu zveřejnila slovenská speciální prokuratura o pachateli teroristického útoku v Bratislavě z poloviny října 2022. Po zhruba roce a čtvrt teď vyšetřování uzavřela.
„Obzvlášť závažný teroristický útok“
Devatenáctiletý Juraj K. tehdy cíleně zaútočil na známý LGBT+ podnik Tepláreň v Zámocké ulici, kde se scházeli LGBT+ lidé, tedy gayové, lesby, bisexuálové, trans lidi a další queer lidé a jejich přátelé. Na místě zastřelil Juraje Vankuliče a Matúše Horvátha.
„Ne, nelituji toho ani těch dvou gayů, jen tolik chci říct,“ citoval vedoucí speciální prokurátor Daniel Lipšic ze zprávy, kterou pachatel poslal po činu kamarádovi. Pár hodin po střelbě si pachatel sám vzal život.
Lipšic objasnil, že útok byl motivovaný nenávistí k menšinám, politikům, novinářům i policistům, a že se pachatel inspiroval teroristickými útoky v zahraničí. V manifestu Juraje K. se potvrdily i neonacistické prvky.
Čin, který prokuratura klasifikovala jako „obzvlášť závažný teroristický útok“, vyvolal ve slovenské společnosti šok a solidární reakci. Ta však zejména na politické úrovni nevydržela dlouho a loni před volbami čelili LGBT+ lidé znovu otevřené nenávistné rétorice o „havěti“.
LGBT+ lidé na Slovensku
Seznam Zprávy krátce po útoku popsaly obavy LGBT+ lidí na Slovensku. „Jak mám po tomhle činu chytit svoji partnerku za ruku a jít s ní po městě a cítit se bezpečně? Máme na to vlastně právo?“ ptala se tehdy třiadvacetiletá studentka Andrea M.
Útok LGBT+ lidi a jejich rodiny silně ovlivnil. „I předtím panoval strach o LGBT děti, ale ten mateřský pud se najednou probral. Co kdyby tam seděly naše děti?,“ svěřila se loni před volbami Renata Zaklaiová, matka trans syna.
Sdružení, ve kterém se angažuje, před volbami adresovali všem rodičům všech dětí veřejnou prosbu, aby nedovolili politikům a představitelům církve „ponižovat a ohrožovat jakékoli dítě“.
Naděje na zlepšení situace po volbách se nenaplnily. V poslední době o tom svědčí zejména výroky a kroky nové ministryně kultury Martiny Šimkovičové.
„Návrat k normálnosti“
Politička, která je ve vládě Roberta Fica nominantkou nacionalistické Slovenské národní strany, totiž vyhlásila „válku“ nevládním organizacím, které sdružují LGBT+ lidi nebo podporují jejich práva.
Šimkovičová podle svých slov odmítá „progresivní normalizaci“ a chce „návrat k normálnosti“, a ne „vnucování pochmurného stylu chování“.
„LGBTI+ neziskovky už od ministerstva kultury nedostanou ani cent,“ uvedla nedávno ve videu. Nedovolí prý, aby organizace „parazitovaly na penězích z rezortu kultury“.
Ministryni konkrétně vadí košický workshop o dragu, tedy formě uměleckého vyjádření, při kterém umělec pomocí výrazného kostýmu a líčení karikuje rysy a stereotypy spojené s opačným pohlavím. Drag je spjatý hlavně s queer scénou a tanečními kluby.
Podle majitele napadeného baru Tepláreň Romana Samotného ministryně dlouhodobě „šíří bludy a překrucuje informace“.
Samotný pro Denník N uvedl, že LGBT+ projekty budou fungovat dál: „V minulosti jsme už našli řešení a pořád budeme hledat řešení, jak zabezpečit chod našich vzdělávacích a komunitních akcí, protože se ukazuje, že je tahle země otrávená dezinformacemi a potřebuje to jako sůl.“
Anketa, která zmizela
Ministerstvo kultury po slovech Martiny Šimkovičové zveřejnilo na facebooku status, ve kterém lidi vyzvalo, aby se v komentářích vyjádřili k výdajům rezortu kultury. Měli argumentovat za to, zda jsou pro obnovu kulturních památek, nebo podporu „LGBTI+ akcí“.
Na nich se podle ministerstva učí nezletilé děti, jak se „předvádět na sexuální show“.
„Demokracie je charakteristická rovností šancí, proto chceme dát prostor veřejnosti vyjádřit svůj názor,“ psal úřad na facebooku. V komentářích se spustila smršť na podporu LGBT+ organizací a zároveň ostrá kritika političky.
Během čtvrtka byl status na pokyn Šimkovičové smazán kvůli obsahu komentářů. „Spojovat status na sociální síti s holokaustem a fašismem je opravdu za čarou. (…) Za svou prací si stojím,“ uvedla k tomu politička na síti Telegram.
Slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová čelí výzvě k odstoupení.
Ministryně je pod tlakem i kvůli novele, kterou v parlamentu předložila skupina poslanců vládní koalice. Podle ní by neměli ředitelé muzeí a galerií procházet výběrovým řízením, ale bude je na základě svého rozhodnutí jmenovat ministryně, případně hejtmani anebo starostové v závislosti na zřizovateli.
Petice vyzývá k rezignaci
Zákon by také umožnil odvolání ředitelů kulturních institucí bez udání důvodu. Proti novele už vznikla online petice, za kterou stojí umělci, kurátoři a další pracovníci v kultuře. Podpořily ji už desetitisíce lidí.
„Účelové aktivity ministerstva pod vaším vedením jsou nesystematické, destruktivní, netransparentní, vykonávané výlučně z pozice moci, bez odborných kompetencí či reflexe,“ stojí v petici adresované ministryni.
„Navíc se oficiální komunikační kanály ministerstva zneužívají k šíření zavádějícího, diskriminujícího, homofobního a transfobního obsahu,“ píše se dál v petici, která vyzývá Šimkovičovou k okamžité rezignaci.
Šimkovičová na sebe upozornila už loni na konci roku, když ji pobouřil jeden z obrazů vystavených v budově Slovenského rozhlasu. Dílo známého malíře Andreje Dúbravského pojmenované Jedinečný bozk, za ktorý som zaplatil na OnlyFans zachycuje dvě mužské postavy při polibku.
I tento případ vyvolal opačnou reakci, než zřejmě Šimkovičová zamýšlela. Díla mladého malíře se lidé zastávali na sociálních sítích, obrazy si přidávali jako své profilové fotografie a Denník N dokonce vyšel s Dúbravského obrazem na titulní straně.
Dopis Baxovi
Psalo se i o zrušení výstavy s portréty LGBT+ lidí na Bratislavském hradě. Podle fotografky Doroty Holubové jde o cenzuru kvůli tomu, že dala Šimkovičová „tlustou červenou čáru projektům s LGBT+ propagandou“.
Ministerstvo kultury se k věci nevyjádřilo. Slovenské národní muzeum, pod které výstavní prostory na hradě patří, tvrzení o cenzuře odmítlo.
V Česku se Šimkovičové dostalo pozornosti krátce po jejím nástupu do vlády. Za dopis adresovaný českému ministrovi Martinu Baxovi z ODS k výročí vzniku Československa schytala kritiku. Vyčítala se jí stylistika, pravopisné i faktické chyby týkající se například prezidenta T. G. Masaryka.
Na kritiku v komentářích politička reagovala omezením diskuze pod svým příspěvkem. Kritikům pak vzkázala, že jí dodávají energii.
