Článek
„Už nemusím nikoho přesvědčovat, šlo to snadněji, než jsem čekal,“ prohlásil polský premiér Donald Tusk sebejistě při příchodu na čtvrteční jednání Evropské rady. „Už jsem se sešel se všemi nejdůležitějšími hráči a toho, čeho jsem chtěl dosáhnout, jsem dosáhl. Především pochopení,“ dodal.
A ono pochopení nakonec potvrdila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Tusk na summitu v Bruselu předjednával s unijními lídry svůj nejnovější nápad na pozastavení práva na žádost o azyl. Ten zdůvodňuje ochranou Polska, NATO i EU před hybridní válkou.
„Je to akce organizovaná paramilitárně a mnohem častěji se setkáváme s organizovanými skupinami ze Sýrie nebo Íránu, které se školí nejen k nelegálnímu překročení hranice, ale také k jednání, které musíme v NATO vnímat jako nebezpečné,“ vysvětloval tento týden Tusk své pohnutky.
Avizovaný krok by zřejmě znamenal, že by se migranti, ale například ani političtí či váleční uprchlíci, kteří překročí bělorusko-polskou hranici, nemohli v Polsku ucházet o mezinárodní ochranu.
Krize na hranicích
Polsko už od roku 2021 čelí na hranici s Běloruskem náporu Minskem a Moskvou organizované nelegální migrace. V zemi to vyvolalo politické pnutí a na hranicích humanitární krizi s desítkami obětí.
Lidé, často z Afriky a Blízkého východu, po nelegálním překročení polské hranice obvykle pokračují dál na západ. Německo chce však uspíšit proceduru jejich návratu do země, přes kterou do EU vstoupili, čili do Polska, což je v souladu s evropskými pravidly.
Denně teď polští pohraničníci hlásí desítky pokusů o nelegální překročení hranice z běloruské strany. V minulosti to byly i vyšší stovky.
Za vlády strany Právo a spravedlnost (PiS) vznikla vysoká hraniční bariéra, dlouhodobě je omezený vstup do hraničního pásma a podél linie jsou tisíce vojáků. Tuskova vláda letos na jaře oznámila projekt „Štít východ“, který má opevnit hranici před invazí vojsk.
Takové právo na žádost o ochranu přitom vyplývá z mezinárodních smluv a také z polské ústavy.
V Polsku by šlo o bezprecedentní krok – k ničemu takovému nepřistoupila za osm let své vlády ani národně sociální vláda pod taktovkou Jarosława Kaczyńského. Přitom právě jeho strana Právo a spravedlnost (PiS) dlouhodobě rétoricky stavěla na odporu proti migraci a legalizovala tzv. push backy, tedy okamžité otáčení lidí na hranicích.
Tuska dokonce za jeho „obrat“ pochválila na sítích Alternativa pro Německo (AfD) za realizaci „jejich politiky“. Voliči Občanské platformy jsou přitom politice AfD na hony vzdálení.
Co tedy Tuska k takovému kroku vedlo?
Summit EU a migrace
Unijní lídři ve čtvrtek Polsku a dalším zemím, přes které se do EU snaží posílat migranty režimy v Minsku a Moskvě v rámci hybridní války proti Západu, kývli na omezení práva na azyl.
„Rusko a Bělorusko ani další země nesmějí zneužívat naše hodnoty, včetně práva na azyl,“ stojí v závěrech s dovětkem, že „mimořádné situace si žádají přiměřená opatření“. Právě tato věta má vycházet vstříc Tuskově plánu na omezení práva na žádost o azyl.
„Máme jasno v tom, že pokud jsou taková řešení dočasná a proporcionální, což jsme viděli v případě Finska a baltských zemí, pohybují se v právním rámci,“ řekla pak o plánu polské vlády šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Svůj plán oznámil Tusk minulý týden na akci Občanské platformy. „Jedním z prvků migrační strategie bude dočasné územně vymezené pozastavení práva na azyl. Budu v Evropě usilovat o uznání tohoto rozhodnutí,“ prohlásil.
„Získat kontrolu“
V rozhovoru pro deník Gazeta Wyborcza pak dodal, že přes východní hranici přicházejí lidé z Afghánistánu, Íránu, Iráku, Somálska a Sýrie a že po jejich příchodu do země je Polsko nemá v případě odmítnutí azylu „kam vrátit“.
„Situace na východní hranici je mimořádná, což už jistě nikdo nepotřebuje vysvětlovat. Nemáme tam co do činění s uprchlíky nebo běženci, kteří se tam ocitli spontánně nebo náhodou, ale s organizovanou a rozsáhlou rusko-běloruskou operací na přepravu tisíců lidí,“ řekl premiér.
Mluvil o „znepokojujících signálech“, o kriminálnících a lidech spojených s teroristickými skupinami.
Omezení práva na azyl obsahuje třicetistránkový vládní dokument s názvem „Získat kontrolu. Zajistit bezpečnost. Komplexní a odpovědná migrační strategie Polska na roky 2025 až 2030“.
Jak by omezení mohlo vypadat?
Strategie počítá s digitalizací žádostí o azyl. V praxi by to mohlo podle deníku Gazeta Prawna znamenat, že migrant bude moci podat online žádost o ochranu už z území Běloruska, tedy ještě před příchodem do Polska.
V současnosti lidé žádají o azyl po nelegálním přechodu hranic. Po překonání hraniční bariéry čekají na dobrovolníky z humanitárních organizací, kteří jim s žádostí pomáhají. Následně žádost míří k Pohraniční stráži, čímž se teoreticky legalizuje přechod přes hranici.
Polská vláda schválila dokument v úterý 15. října. Datum hraje velkou roli. Bylo to totiž přesně rok od parlamentních voleb, které ukončily vládu PiS. Sama Tuskova vláda se od začátku označuje za „koalici 15. října“ a se symbolikou tohoto data zachází podobně jako Česko se 17. listopadem.
I na základě toho se debatuje o politických pohnutkách Tuska. Podle experta na politickou komunikaci Mirosława Oczkośe šlo premiérovi o nastolení tématu a také o přebití spojení Kaczyńského PiS s ultrakonzervativní stranou Suverénní Polsko.
Jarní prezidentské volby
Může jít také o „první výstřel“ před důležitými prezidentskými volbami, které čekají Polsko příští rok na jaře. Téma tvrdého postoje k migraci typické Tuskovy voliče nenaláká, jde o však o signál konzervativním voličům.
Vládní koalice potřebuje získat post hlavy státu, aby mohla začít prosazovat své reformy. V úřadu je teď konzervativec Andrzej Duda, se kterým je vláda v ostrém sporu.
To se projevilo i tento týden v Sejmu. Duda tam v projevu k roku od parlamentních voleb Tuskův kabinet kritizoval a vládní migrační strategii označil za „fatální omyl“. Podle prezidenta totiž znemožní ochranu pronásledovaných odpůrců režimu Alexandra Lukašenka.
„Nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by se běloruský opozičník pokusil nelegálně překročit hranice ve skupinách organizovaných Lukašenkem. Nezlobte se, pane prezidente, ale nic hloupějšího už jste říct nemohl,“ reagoval na Dudu v parlamentu Tusk.
Nárazníkové pásmo na hranici s Běloruskem
Tuskova vláda se v migrační strategii odkazuje na Finsko, kde letos prošel zákon umožňující za určitých podmínek omezit žádosti o azyl. Zákon navrhla vláda kvůli obavám z migrační vlny z Ruska, kterou podle Helsinek koordinuje Moskva.
Zákon dává pohraničníkům pravomoc vracet žadatele o azyl, kteří se pokoušejí vstoupit do země z Ruska, výjimkou jsou děti a handicapovaní.
Právě „finský přístup“ k citlivým skupinám podle svých slov prosadil do dokumentu „po dlouhém rozhovoru s premiérem“ polský ministr spravedlnosti Adam Bodnar. Někdejší ombudsman platil za éry PiS za obhájce pilířů právního státu i lidských práv a v Tuskově vládě má za úkol nápravu rozvrácených institucí.
Azylový plán ale ostře zkritizovala někdejší Bodnarova ombudsmanská zástupkyně Hanna Machińska. „To, co jsme slyšeli od premiéra Tuska o zrušení práva na azyl, je nepředstavitelné. Ostatně ani strana PiS nepřišla s tak hrozným nápadem pozastavit tohle právo. To je arogance, porušuje to základy, které by pro nás měly být vodítkem,“ uvedla.
Do vládního plánu se ale opřela i řada nevládních organizací, koaliční parlamentní Levice a zejména levicová strana Spolu, která není součástí Tuskovy vlády.
„Rádi bychom premiérovi připomněli, že právo na azyl je lidským právem. Neoprávněné pozastavení tohoto práva, byť dočasné, je něco nepřijatelného a odporuje mimo jiné Ženevské úmluvě nebo Všeobecné deklaraci lidských práv. Každý, kdo utíká před pronásledováním nebo mu hrozí vážná újma v jeho vlastní zemi, má právo požádat o mezinárodní ochranu neboli tzv. azyl,“ napsala k věci lidskoprávní organizace Amnesty International.
Lídr opoziční strany PiS Jarosław Kaczyński v pátek v reakci na vládní strategii navrhl vládě „test skutečných záměrů“. Pokud se prý chce Tusk postavit nebezpečím spojeným s migrací, měl by podpořit návrh PiS na referendum o odmítnutí unijního migračního paktu a relokace migrantů.
