„Měl řadu nepřátel, hlavně mezi klérem.“ Papež Polákům zkrátil kampaň

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Můj muž samozřejmě můj petiční arch podepsal, no, a potom zemřel,“ vypráví polská prezidentská kandidátka Joanna Senyszyn na videu, jehož úryvek už týdny krouží po polském TikToku a dalších sociálních sítích. „Ale rozhodně ne kvůli tomu,“ dodává za smíchu nedávno ovdovělá levicová politička.

Jejím poznávacím znamením se staly velké červené korále vyrovnané ve třech řadách a také její snadno rozpoznatelný hlas. Díky svéráznosti si nedávno „ukradla“ pozornost v první televizní debatě prezidentských kandidátů.

A ačkoli průzkumy Joannu Senyszyn kvůli nízké podpoře ani měsíc před prvním kolem voleb nezaznamenávají, po výstupech v celostátních médiích se stala doslova královnou politických memů a vtípků. Sama je sdílí na svých sítích.

„Ty memy se mi hrozně líbí, hlavně jeden s Katy Perry. Chce se teď se mnou fotit hodně mladých lidí a já jim dávám mé podepsané knihy o právech zvířat a o právech a diskriminaci LGBT+ lidí,“ prohlásila minulý týden v pořadu, ve kterém zároveň ujišťovala, že její prezidentská kandidatura není vtip, ale vážně míněný krok. Dodává, že kandiduje, aby „sama měla koho volit“.

Šestasedmdesátiletá profesorka ekonomie a bývalá poslankyně a europoslankyně je v Polsku známá otevřeným prosazováním sekularismu, práv žen a LGBT+ lidí. A dlouhodobě nekompromisně kritizuje i tamní katolickou církev.

„Myslím, že jsem jednou z nemnoha přátel katolické církve v Polsku. Upozorňuji na chyby, ukazuju cestu k nápravě – to dělají lidé, kterým na instituci záleží,“ řekla nedávno Joanna Senyszyn s odkazem na církevní krytí pachatelů sexuálního zneužívání dětí.

V debatách si utahuje i ze známého gesta „papeže Poláka“ Jana Pavla II. a se široce roztaženými pažemi v gestu objetí avizuje, že bude „matkou, která miluje všechny děti“. Nebojí se ani barvitých prohlášení, čímž se mezi „prezidentskými rivaly“ vymyká i co se týče reakcí na poslední zprávu z Vatikánu.

„Papež František se během svého dvanáctiletého pontifikátu pokoušel o revoluci v katolické církvi, ale měl příliš mnoho nepřátel – zejména mezi polským klérem. (…) Katolická církev v Polsku si svou marginalizaci způsobuje sama – nejen obranou pedofilů v sutanách,“ napsala v pondělí Senyszyn.

Ostatní polští politici se omezili na výrazy uznání a soustrasti. „Papež František nás vždy učil především solidaritě a empatii – a to jsou věci, bez nichž si lze jen těžko představit nejen víru, ale i politiku. Protože politika bez hodnot, bez solidarity, bez empatie se často stává prázdnou ideologií – a právě to nás učí naše každodenní činnost,“ řekl na svém úterním mítinku favorit prvního kola voleb, varšavský primátor Rafał Trzaskowski z vládnoucí Občanské platformy.

Soustrast vyjádřil i lídr nejsilnější opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński. „S velkým zármutkem jsem přijal zprávu o úmrtí papeže Františka. Jeho velká láska ke slabým, potřebným a utlačovaným ať zůstane trvalým dědictvím církve. Ať odpočívá v pokoji,“ napsal lídr konzervativců na síti X.

Sám vztah Kaczyńského strany k papeži Františkovi je však složitější. Navzdory deklarované katolické orientaci a provázanosti s katolickou církví jde v případě PiS o specifický polský katolicismus. Ten se s Františkem rozcházel v postojích k ekologii a klimatické změně, otevřenosti vůči migrantům a uprchlíkům, jeho kritice nacionalismu a populismu nebo mírnější rétorice vůči LGBT+ lidem.

Zatímco papež Jan Pavel II. zůstává v Polsku uctívanou ikonou, Františka konzervativci za jeho pontifikátu spíše ignorovali či dokonce kritizovali.

Europoslanec PiS Dominik Tarczyński, který i v rámci strany platí za katolického radikála, v pondělí označil za „naději“ možné zvolení guinejského kardinála Roberta Saraha. Jde o konzervativce, který odmítá potraty, eutanazii a stejnopohlavní svazky, které označuje za „kulturní kolonizaci“ Západu. Téma genderu dal na roveň islámského extremismu a přirovnal je k „apokalyptickým hrozbám“ pro rodinu a civilizaci.

Výmluvné je i mlčení dalšího prezidentského kandidáta Sławomira Mentzena. Politik populistické krajní pravice, jenž se často odkazuje na „katolické kulturní dědictví“ a staví na kritice sekularismu a liberalismu, na odchod papeže veřejně nereagoval. Františka v minulosti opakovaně označil za „jihoamerického komunistu“.

Mítinky v prezidentské kampani pokračují dál, ovšem podle deníku Rzeczpospolita se teď politické střety v zemi na chvíli zklidní a nebudou se konat ani prezidentské debaty. Mediální pozornost si totiž do velké míry uzurpuje dění ve Vatikánu a polská média v aplikacích posílají notifikace například i na texty se snímky vystaveného papežova těla.

Po Velikonocích jde tak o další faktické zkrácení ostré fáze kampaně, ze které si navíc ukousne i takzvaná „majůvka“, tedy svátky na začátku května. První kolo voleb se přitom bude konat už v neděli 18. května, což naznačuje, že na finální mobilizaci zbydou volebním štábům necelé dva týdny.

Rzeczpospolita upozorňuje, že při rychlém vývoji mezinárodní situace a napínavé volby nového papeže zbude kandidátům jen málo prostoru na to, aby mohli nastolovat vlastní témata a řídit se připravenou strategií. To nakonec může výsledky voleb ovlivnit.

Druhé kolo voleb, do kterého by teď podle průzkumů postoupil Trzaskowski a kandidát opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Karol Nawrocki, se bude konat 1. června. V prezidentských volbách jde současné vládě Donalda Tuska o hodně – bez obsazení prezidentského postu svým kandidátem totiž slibovaným společenským reformám bude dál hrozit silné prezidentské veto.

Tím až do začátku srpna disponuje končící konzervativní prezident Andrzej Duda, který bude Polsko zastupovat i na sobotním Františkově pohřbu, kam s poslaneckou delegací poletí i předseda polské sněmovny a prezidentský kandidát Szymon Hołownia.

Na sobotu také prezident vyhlásil v zemi státní smutek. Kvůli úmrtí římského biskupa se změní i datum společného jednání obou komor polského parlamentu, které si mělo připomenout tisíc let od korunovace Boleslava Chrabrého.