„Máme se teď odstřelit? Počkáme.“ Po slintavce zůstávají prázdné farmy

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od spolupracovnice na Slovensku a v Maďarsku/

„Včera (v neděli) hned po potvrzení nákazy přišly vakcíny, aby se zabránilo dalšímu šíření. Celou noc jsme s nimi pracovali,“ říká mi žena v Plaveckém Štvrtku na západě Slovenska, asi 50 kilometrů od českých hranic.

Pracuje na farmě FirstFarms, které patří dosud největší chov, kde se potvrdila nákaza slintavkou a kulhavkou. Žena sedí s kolegou na terase u malé budovy s betonovým plotem nedaleko farmy. Až na ni se veřejnost nedostane, obec tam zakázala vjezd. Asi tři sta metrů od farmy stojí červená závora.

Navzdory očkování nejpozději ve středu začnou v Plaveckém Štvrtku celý chov likvidovat. Utratí víc krav než ve všech dalších ohniscích slintavky na Slovensku dohromady. Chovají tam přes tři tisíce dojnic, běžně vyváží tři cisterny mléka denně.

Bývalý šéf státních veterinářů Jozef Bíreš vysvětluje, že je to jediný způsob, jak se dnes slintavka efektivně řeší a jak se zajišťuje, aby nepřibývala další ohniska. „Žádná léčba, žádné tinktury. I očkování jen snižuje infekční nálož, není to lék. V Evropě i u nás je zakázané očkování nebo léčba slintavky. Je sedm sérotypů a když se netrefíte s vakcínou, tak očkování nepomůže.“

Přísnější opatření platí i v celém Plaveckém Štvrtku. Od pondělí se dá do obce přijet jen dvěma vjezdy. Oba hlídá skupina, ve které je policista, voják, hasič či zástupce finanční správy.

Každé auto přijíždí i odjíždí přes takzvaný dezinfekční žlab, v případě Plaveckého Štvrtka připomíná poměrně mělkou prohlubeň lemovanou modrým plastovým hadrem, do níž z hasičského auta přitéká voda a dezinfekční prostředek. Auta žlabem projíždějí přes šedou molitanovou pěnu po jednom, a tak se může vytvořit i menší kolona, pokud jich projede více.

Starosta Radoslav Benkovič nechal vjezdy zavřít hned, když ho majitel farmy informoval o podezření na nákazu. „Byl jsem na cestách, mobil jsem kontroloval sporadicky. Dozvěděl jsem se, že se vyskytlo podezření u jednoho zvířete s tím, že se odebraly vzorky na testy a výsledek bude známý v 17 hodin. Mezi 17. a 18. přišla zpráva, že se nákaza potvrdila,“ vzpomíná politik a pochvaluje si spolupráci s vedením farmy.

Přísnější opatření kvůli tomuto výskytu zavedlo i Česko. V neděli začaly kontroly na hraničním přechodu Břeclav-Brodské i sousedním Lanžhot-Kúty.

Už o víkendu se o nákaze dozvěděli i zaměstnanci FirstFarms v Plaveckém Štvrtku. „Dostali jsme informační mail,“ říká jeden z nich. „Makalo se od chvíle, co se to vyskytlo v Maďarsku, všechno bylo zabezpečené, ale přesto se celý chov utratí,“ pokračuje pracovník s více než dvacetiletou praxí v mlékárenském průmyslu.

Stejně jako další zaměstnanci se teď bojí o budoucnost: „Zůstává nám naděje, že nás přesunou na jiná pracoviště firmy.“ FirstFarms má i chov jalovic a telat, kam se zatím nákaza nerozšířila a lidé doufají, že by mohli pracovat tam.

V regionu jde zatím o jediný potvrzený případ slintavky a kulhavky. Slovenský ministr zemědělství Richard Takáč předpokládá, že virus se na farmu na Záhoří dostal kvůli kontaktu s nakaženým dobytkem v maďarském Levélu před několika týdny. Tam nemoc oficiálně potvrdili teprve před několika dny. Místa jsou od sebe vzdálená 60 kilometrů a inkubační doba viru je sedm až 14 dní. Vše se ale ještě bude vyšetřovat.

To v místě první potvrzené nákazy v regionu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ maďarské pohraniční obci Kisbajcs –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ už po příjezdu na první pohled není jasné, že jste ve vesnici, kde museli vybít farmu se 1400 zvířaty. Žádné dezinfekční brány tam nejsou a větší kontroly nejsou ani na hraničním přechodu mezi Slovenskem a Maďarskem.

Že jde o farmu na konci vesnice, poznám podle nápisu na bráně Járvanyveszelý, tedy oznámení o infekčním onemocnění. Za bránou stojí farmář Attila, posledních 50 let pracuje právě tady. Jeho prací bylo starat se o zvířata, dnes čistí farmu, na které se právě likviduje zbývající krmivo, které už se nesmí použít.

„Pracujeme tak, že prvních pět dní děláme a pak dalších pět dní ne. Všimli jsme si, že zvířatům jde pěna z úst a na jazyku měla puchýře, a tak už nám to bylo jasné,“ popisuje Attila. Vysvětluje, že podobné příznaky se u hospodářských zvířat často nevyskytují, a tak si nákazu nelze splést.

Všechny chovy ve vzdálenosti tří kilometrů byly podle evropských pravidel usmrceny a další v desetikilometrovém okruhu jsou pod přísným dohledem.

Virus v Maďarsku a na Slovensku je podle expertů Evropské komise stejný a pravděpodobně se rozšířil vzduchem. Experti tak již vyloučili, že by se nákaza do Maďarska přesunula z Německa, kde ji také nedávno zaznamenali.

Po dalších deseti minutách cesty autem se dostáváme do slovenské obce Medveďov. Podle posledního sčítání tam žilo víc dobytku než lidí. Na statcích ve vesnici o 500 lidech chovali několik set krav, jen na největší farmě jich bylo přesně 670.

Farma patří firmě Naše farmy, která vlastní i statek v pár kilometrů vzdáleném Ňarádi, což je vůbec první místo na Slovensku, kde se nákaza potvrdila. I jejich chovy už jsou dnes zlikvidované.

„Začalo se s dezinfekcí nejdřív v Medveďově, pak v Ňarádi. Likvidují se podestýlky, krmivo, všechno. První dezinfekci provádí stát, pak se budou pozemky čistit, to bude trvat několik měsíců. Potom tam přijdou první zvířata, která se budou s odstupem sledovat, a teprve následně tam může přijít chov,“ vysvětluje Maroš Sýkora ze společnosti Naše farmy.

O přesunu podnikání jinam neuvažuje, chtějí vydržet. „Máme se teď odstřelit? Počkáme,“ říká Sýkora odhodlaně. Odhaduje, že obnova chovu potrvá měsíce, návrat k zisku pak nejméně dva roky.

„Z pohledu banky jste přišli o část majetku, nemáte žádný cash flow a banka bude chtít řešit úvěry, které vám poskytla. A vy místo toho potřebujete řešit financování nákupu dalšího stáda,“ přemýšlí Sýkora o budoucnosti.

„Tady už je hotovo,“ říká nám policista, který v pondělí ráno stojí u farmy v Medveďově.

Z velkého chovu krav zůstaly jen prázdné budovy. Kolemjdoucí od nahlížení odrazuje policejní páska přelepená přes bránu.

Přes cestu se ve větru kutálí bílý dezinfekční prach, na druhé straně se prochází slepice. Ty prý nikomu nepatří, tvrdí nám paní Silvia, která si pamatuje, když se slintavka v okolí objevila před padesáti lety.

„Pamatuju si, když krávy u prarodičů běhaly s fialovými tlamami, protože jim dávali tu tinkturu. Vyrůstali jsme kousek za Velkým Mederem, byl tam, ale už není, takový statek Janostelek, tam byla obrovská farma,“ vzpomíná Silvia.

Fialová tinktura, o které mluví, by mohl být roztok jódu. „Před padesáti lety byla úplně jiná situace. Hlavně u soukromníků se slintavka léčila touto tinkturou, protože se u zvířat objevovaly puchýře. To zvíře možná i přežilo. Někde se to dělalo i tak, že když se u jedné krávy objevily puchýře, vzali štětec a potřeli všechny krávy, a takto je imunizovali. Ale to už dnes neexistuje, dnes je domácí léčba zakázaná. Využívá se v Africe, kde se slintavka a kulhavka vyskytuje stále,“ vysvětluje veterinář Jozef Bíreš.

Silvia není jediná, kdo nerozumí tomu, proč se chovy musí vybíjet. V Bratislavě v pátek protestovalo přibližně 200 farmářů před Úřadem vlády. Bylo jim líto poslat na likvidaci zvířata, která roky chovají.

Zastavit likvidaci chovů chtěli i někteří poslanci slovenské koalice. Ministr zemědělství Richard Takáč ale vzkázal, že o postupu rozhoduje krizový štáb a minimálně další dva týdny se nic nebude měnit.

Na způsobu řešení slintavky se evropské státy dohodly už před lety. Farmářům budou vlády a Evropská unie kompenzovat ztráty. „U tisícičlenného stáda mluvíme o ztrátě od sedmi do deseti milionů eur,“ popsal slovenský premiér Robert Fico.

Ke kompenzacím škod měl sloužit i domácí fond na odškodnění následků sucha, povodní a nemocí. Jeho založení slibovalo už více slovenských vlád, ale během posledních dvaceti let ho žádná nezřídila.