„Máme nejstarší CT v zemi.“ Slovenská lékařka o důvodech hromadného protestu

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Slovenská vláda a lékařské odbory se v pátek dohodly na růstu platů (více zde). Na poslední chvíli by se tak mohlo povést odvrátit krizi slovenského zdravotnictví, kdy hrozilo, že od 1. ledna z nemocnic odejdou tisíce lékařů. Vláda jim dosud hrozila vězením, pokud nenastoupí do práce. Bála se ohrožení pacientů a zhroucení systému (podrobně zde).

Jednou z lékařek, která podala výpověď, je Miriam Baníková. Ve zdravotnictví pracuje 17 let, momentálně v nemocnici v desetitisícové Myjavě kousek od českých hranic.

Anestezioložka a algezioložka patří ke 13 ze 40 lékařů z této nemocnice, kteří se odhodlali k výpovědi. „V téhle situaci nebudeme schopni poskytovat ani akutní lékařskou péči,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Na celém Slovensku výpověď podala více než polovina z šesti tisíc lékařů, další tisíc odmítl vykonávat přesčasy, a nemocnice by tak musely hledat náhradu na noční a víkendové služby. Požadují od vlády zlepšení situace ve zdravotnictví a dodržení dohody o růstu platů.

„Když přivezete do nemocnice, kde je běžně pět lůžek, pacienty z velké fakultní nemocnice, která se položila, narazíte i na takový problém, že nemáte pro pacienty ložní prádlo,“ říká Miriam Baníková. V rozhovoru popisuje i vysoký počet přesčasů, který musí lékaři odsloužit, i to, jak jsou nemocnice podfinancované.

Hledala jste si už nějakou jinou práci?

Zatím si ji nehledám, protože doufám, že se nějakým způsobem dohodneme s ministerstvem. Kdybych nakonec zůstala doma, nějakou dobu bych si popravdě potřebovala oddychnout a pak uvidíme, jaká bude situace.

Co je vlastně motivem protestu lékařských odborů?

Situace ve slovenském zdravotnictví už přestala být únosná. Rádi bychom našim pacientům poskytovali zdravotní péči na evropské a světové úrovni v souladu s nejnovějšími poznatky, ale to ve slovenském zdravotnictví není možné. Naše nemocnice nemá od pojišťovny adekvátně placenou zdravotní péči. To, co dostáváme od pojišťovny, nepokrývá ani naše režijní náklady.

Vysvětlím to na jednoduchém příkladu – jsem také součástí nemocniční ambulance, kde za vyšetření pacienta dostáváme asi 16 eur za hodinu (v přepočtu 402 korun). Z toho musíme zaplatit lékaře a sestru, nájem a vybavení pro vyšetření.

Když se v nemocnici dělá endoprotéza, tedy náhrada kyčelního kloubu, tak částka od pojišťovny nepokrývá ani náklady na použitý materiál. Nemluvě o tom, že pacient potřebuje anestezii, potřebný je chirurg, sestra a v nemocnici je zhruba deset dní. A tohle není uhrazené a pak vznikají nemocnicím dluhy.

Rádi bychom se rozvíjeli, medicína jde velmi dopředu. Abychom se mohli rozvíjet, musíme sledovat trendy, což také stojí peníze. Pokud potřebujeme modernější vybavení, musíme ho mít za co koupit.

Chybí vaší nemocnici nějaké vybavení, které potřebujete?

Co se týče přístrojového vybavení, jsme na tom relativně dobře, i když například náš přístroj na CT (výpočetní tomografie) je asi nejstarší na Slovensku. Se sonem a dalším vybavením jsme na tom relativně dobře. Investiční dluh máme ve stavu budov, například v prostorách, kde jsou hospitalizováni pacienti. Na oddělení, které by normálně mělo kapacitu 30 pacientů, kvůli tomu můžeme hospitalizovat jen polovinu z nich.

Běžně máme na pokoji čtyři lůžka, ale je nemyslitelné, aby tam teď byli čtyři pacienti, protože by neměli zajištěné soukromí ani základní lidskou důstojnost.

Druhá věc je, že nemáme ani dostatek personálu. Změnu jsme zaznamenali v roce 2022 po memorandu s vládou, kdy se zavedl „platový automat“ (postupný růst platů, pozn. red.). Do systému se pomalu začaly vracet sestry a za poslední dva roky k nám přišlo osm nových lékařů absolventů.

Jak to řešíte, když vám přivezou víc pacientů, než je ta zmíněná poloviční kapacita? Rozdělíte pak pokoje plachtami, abyste zachovali soukromí?

Pokud se to dá, oddělujeme pacienty paravány, ale to se pak nedá poskytovat ta ošetřovatelská péče. Když je jich víc, snažíme se spolupracovat s jinými nemocnicemi, směřovat pacienty jinam, ale to znamená, že nemocnice přichází o peníze za ukončené hospitalizace.

Na Slovensku jsou běžné sbírky v nemocnicích na toaletní papír a ložní prádlo. V Košicích přispěla veřejnost na rekonstrukci oddělení prostřednictvím sbírky na portálu Donio. Jak bojujete s nedostatky u vás?

Šli jsme do výpovědí, aby se systém konečně změnil. Doktor (Peter) Visolajský (předseda lékařských odborů, pozn. red.) říká, že na Slovensku se oddělení zavírají tak, že se vyhlásí, že se maluje. U nás například lůžkové rehabilitační oddělení po covidu-19 prostě zůstalo zavřené, protože na něj nemáme personál. Sestry během covidu odešly a provoz se nedaří kvůli nedostatku nelékařského personálu, tedy ošetřovatelů, sanitářů, ale i uklízeček.

Můžete srovnat dnešní situaci s rokem 2011, kdy lékaři během stávky několik dní nepřišli do práce?

Tehdy jsem byla na atestační přípravě. V naší nemocnici moc podaných výpovědí nebylo, pomáhali jsme větším nemocnicím v okolí.

Jsme malinká nemocnice. Když přivezete do nemocnice, kde je běžně pět lůžek, pacienty z velké fakultní nemocnice, která se položila, narazíte i na takový problém, že nemáte pro pacienty ložní prádlo. Nemáte peřiny, zdravotnický materiál. Je to možná velmi triviální, ale ve slovenských nemocnicích řešíme i toto.

Dalším problémem, o kterém lékaři mluví, je množství přesčasů, které mají. Pro představu, jak vypadá váš pracovní měsíc?

Popíšu vám tento týden. V pondělí jsem byla v práci s tím, že jsem sloužila už v neděli, byla jsem na ambulanci, odsloužila jsem 24hodinovou směnu a pak jsem pokračovala na ambulanci a odcházela ve tři hodiny odpoledne. Takže jsem byla v práci 32 hodin.

Může člověk pracovat tolik hodin?

Ty služby jsou takové, že nemusíte být 32 hodin nonstop na nohou, nejednáte nonstop s pacienty po celých 32 hodin. Máte čas se trochu zotavit, dát si nohy nahoru nebo si dát kávu. Jindy zase chodíme od výjezdu na výjezd nebo od pacienta k pacientovi. A pak je to velmi obtížné.

Práce na plný úvazek se obvykle počítá se 40 odpracovanými hodinami týdně. Kolik hodin běžně pracujete vy?

Mnohem více. Jsou měsíce, kdy je to 270 hodin.

Pracujete následující měsíc méně, nebo jste odměňováni jiným způsobem?

Ne. Proto také když vidíte na výplatní pásce tři čtyři tisíce eur, které si lékař vydělá… Ano, vydělá, ale s takovými příšernými přesčasy. Já nemám osobní život. U mně to funguje, protože moje okolí to toleruje, rodina mě musí táhnout.

Na to chtějí poukázat kolegové, kteří se stáhli z přesčasů. Že tolik lékařů má odpracováno víc, než je povoleno podle zákoníku práce, a že nemocnice fungují jen proto, že my jsme ochotni to dělat.

Máte všichni na oddělení takové přesčasy?

Na oddělení je nás víceméně sedm, z toho někteří na poloviční úvazek. Každý z nás má asi pět až šest služeb, abychom pokryli 30 dní v měsíci. Navíc kromě služby na anesteziologickém oddělení máme pod sebou i zdravotnickou záchrannou službu.

Jak se liší přesčasová služba od běžného dne?

Běžně to funguje tak, že přijdete ráno v sedm hodin do práce, odpracujete standardních osm hodin nějaké pracovní činnosti, ať už na operačním sále, na oddělení, nebo v ambulanci, a pak všichni vaši kolegové odejdou a v práci zůstane jeden člověk, který se stará o anestezii v nemocnici až do dalšího rána, kdy kolegové zase přijdou. Pokud to jde, pustí domů kolegu, který pracoval v noci. Pokud to nejde, pracuje dál.

Přicházejí do takového systému mladší lékaři? A neodcházejí, když zjistí, jak to funguje?

Musím říct, že jsme trochu masochisté. Jinak se to nedá dělat. Jsme vděční za každého nového kolegu, protože to znamená, že můžeme trávit méně času v nemocnici, můžeme se více věnovat našim rodinám.

Od memoranda v roce 2022 nám opravdu přibyli noví kolegové a ulevilo se nám, co se týče pracovní zátěže. Noví kolegové neslouží hned. Chvíli trvá, než se zaučí.

Pokud se ministerstvo s odbory nedohodne, bude muset vedení nemocnice řešit poskytování zdravotní péče bez vás. Snažili se vám výpověď rozmluvit?

Naše ředitelka nás relativně chápe. Na začátku jsme si vyjasnili svá stanoviska a ona to respektuje. Samozřejmě se snaží zajistit, aby nemocnice fungovala i po 1. lednu, to je její práce.