Málo přileb a 30 let staré vysílačky. Němci řeší žalostný stav armády

Únorový vpád ruských vojsk na Ukrajinu zapůsobil v Berlíně jako tvrdé procitnutí. Německým politikům rázem došlo, jak slepá byla jejich tradiční důvěřivost vůči Kremlu. Současně si uvědomili, že podceňování ruské agresivity vedlo k dalšímu pochybení – dlouhá léta zanedbávali ozbrojené síly.

Výmluvně to vyjádřil velitel pozemního vojska Alfons Mais, podle kterého invaze zastihla Bundeswehr do značné míry nebojeschopný a s velmi omezenými možnostmi, co se týče příspěvku ke společné obraně NATO.

„Všichni jsme viděli, že to přichází, a nebyli jsme schopni prosadit své argumenty, abychom vyvodili a provedli závěry z anexe Krymu. Nemám z toho dobrý pocit! Jsem naštvaný!“ napsal generál v den ruského útoku na sociální síti LinkedIn.

Kancléř Olaf Scholz přispěchal o tři dny později s ambiciózním závazkem, že se do podfinancovaného a chabě bojeschopného Bundeswehru naleje astronomických 100 miliard eur (tedy zhruba 2,5 bilionu korun). V parlamentní řeči také přislíbil, že Německo dostojí požadavkům NATO a bude na ozbrojené síly přispívat částkami, jež odpovídají dvěma procentům ročního HDP země.

Od Scholzova památného projevu ve Spolkovém sněmu uplynuly už skoro tři měsíce. Smělý plán, který se měl rychle začít naplňovat, je však stále na samém začátku.

Hlavní příčinou je chybějící shoda napříč politickým spektrem. Stamiliardová injekce na novou výzbroj a modernizaci armády se totiž kvůli rozpočtovým pravidlům musí naplnit přes speciální fond. Kvůli jeho zřízení je třeba změnit ústavu, což vyžaduje souhlas dvoutřetinové většiny parlamentu. Tedy nejen hlasy vládních, ale i části opozičních poslanců.

Podle původního scénáře měl vznik fondu tento čtvrtek projednávat Spolkový sněm ve druhém a třetím čtení, celá věc se ale odložila. Zasekly se nejen rozhovory mezi zástupci vlády a opoziční frakcí CDU/CSU, ale i uvnitř tříčlenné vládní koalice.

Podle analýzy týdeníku Spiegel je hlavním bodem sporu otázka, na co mohou být finanční prostředky ve speciálním fondu určeny. Neboli zda má 100 miliard eur plynout výhradně do ozbrojených sil, nebo může jít část prostředků i do oblastí, které souvisejí s národní obranou v širším slova smyslu.

Rozdílné názory panují hlavně mezi opoziční CDU a vládními Zelenými. Křesťanští demokraté požadují, aby se prostředky ze speciálního fondu použily výhradně v rámci armády. Zelení naopak trvají na tzv. rozšířeném konceptu bezpečnosti, který počítá i s výdaji mimo Bundeswehr. Strana také odmítá návrh CDU, aby závazek dvou procent HDP na obranu byl trvalý.

Všechny strany zdůrazňují, že mají zájem na rychlé dohodě, věc by pak mohla být případně schválena v příštím plenárním týdnu v Bundestagu na přelomu května a června.

„Pokud ale CDU na jedné straně a Zelení na druhé straně setrvají na svých pozicích, je těžké si představit, jak by měla vypadat dohoda, se kterou mohou být spokojeni všichni,“ poznamenal Der Spiegel.

Mezitím se objevují nové a nové signály o žalostných poměrech v Bundeswehru.

Tento týden vzbudilo pozornost lamentování zmocněnkyně Spolkového sněmu pro ozbrojené síly Evy Höglové, která označila stav německé armády za skandální. Jedna z nejbohatších zemí světa nedokáže svým vojákům zajistit ani to základní – helmy, ochranné vesty, batohy nebo ochranu proti chladu a mokru, uvedla.

Paradoxní je, že Německo mělo dodat 5000 vojenských helem na Ukrajinu. Podle Höglové šlo pravděpodobně o staré modely. „V každém případě nemáme ve všech částech vojsk dostatek přileb. Naši výsadkáři například nemají přilby, se kterými by mohli skákat,“ řekla zmocněnkyně v televizi ZDF.

Z jejích slov také vyplynulo, že speciální jednotky námořnictva sídlící v severoněmeckém městě Eckernförde už deset let nemají vlastní výcvikový bazén a musejí dojíždět do jiných míst. Armádní přístroje pro noční vidění jsou poruchové a vysílačky staré 30 let. „Nemůžeme komunikovat s jinými národy, když trénujeme, když cvičíme a když se jde do akce, protože naše vysílačky jsou příliš staré,“ řekla Höglová. Na otázku moderátora, kdy bude Bundeswehr skutečně obranyschopný, odpověděla lakonicky – v roce 2031, pokud ovšem politici splní své sliby.

Pověsti německé armády příliš neprospívá ani politická a mediální defenzíva, do které zabředla ministryně obrany Christine Lambrechtová ze sociální demokracie (SPD). V uplynulých týdnech musela opakovaně vysvětlovat, proč vzala do armádního vrtulníku svého syna, když se vydala na služební návštěvu. Pravděpodobně si chtěla ušetřit cestu na společnou dovolenou na ostrov v Severním moři.

Především ale Lambrechtová dlouhodobě čelí výtkám, že na svůj úřad nestačí a není schopná zajistit dodávky zbraní na Ukrajinu.

Nejprve chtěla Ukrajincům poslat pouze lehké vybavení, až pod stupňujícím se tlakem ze zahraničí i z dalších německých stran nakonec vláda souhlasila s dodávkou starších protileteckých obrněných vozů Gepard. Jak ale ve čtvrteční parlamentní debatě připomněl šéf opoziční CDU Friedrich Merz, tito obrněnci jsou jedny z nejsložitějších zbraňových systémů, navíc k nim Německo nemá munici. „Co to tady hrajete za hru s německou veřejností,“ prohlásil Merz na adresu ministryně obrany.