Článek
Má to být summit „vzkříšení“.
V úterý odpoledne se na zámku u Budapešti koná schůzka šéfů vlád Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Visegrádští premiéři se sejdou poprvé od února 2024.
Impulzem je změna vlády v Maďarsku.
Pro Polsko totiž odpadla „překážka Orbán“, tedy politika někdejšího maďarského premiéra Viktora Orbána vůči Ukrajině a Rusku.
Seznam Zprávy přinášejí další díl nového formátu VéČtyřka, v němž spolu chatují novináři ze zemí Visegrádské skupiny: Maďarska, Česka, Slovenska a Polska.
VéČtyřka
VéČtyřka Seznam Zpráv. Nechali jsme spolu ve společném online chatu mluvit novináře ze zemí V4, bez politiků, bez diplomatických frází. O tom, co se v regionu skutečně děje, jak to vidí optikou z Varšavy, Bratislavy, Budapešti i Prahy a co by nemělo uniknout pozornosti regionu.
Do debaty se zapojili:
- Lukáš Onderčanin, deník SME (Slovensko)
- Tomasz Waleński, server Wirtualna Polska (Polsko)
- Lili Takács, server 444.hu (Maďarsko)
- Filip Harzer, Seznam Zprávy (Česko), editor chatu
Debatujeme bez politiků, bez oficiálních prohlášení, zato přímo z terénu. Tentokrát o tom, co od „maďarského restartu“ V4 očekávat.
Mezi Robertem Ficem a Péterem Magyarem došlo k přestřelkám už před maďarskými volbami.
Magyar dokonce tvrdil, že Orbán nechal v roce 2022 pro Fica na hranicích přistavit auto pro případ jeho útěku. Tehdy hrozilo Ficovi vazební stíhání, nakonec ho ale parlament nevydal.
Další spor vedou politici o zmíněné Benešovy dekrety. Magyar dokonce ve volební kampani vyzval k vyhoštění slovenského velvyslance. Fico zase zákonem o „zákazu zpochybňování poválečné historie“ reagoval na vnitropolitickou debatu o dekretech. Dávno mrtvé právní předpisy totiž slovenské úřady dál používají pro vyvlastňování maďarského majetku na Slovensku.
Oživení Visegrádské skupiny sliboval v kampani i Péter Magyar. Po volbách rychle urovnal maďarské vztahy s Polskem. Záhy po jmenování premiérem vyrazil do Varšavy, Gdaňsku i Krakova.
Sám má přitom s V4 velké plány. Na svých cestách po Evropě opakuje, že chce Visegrád rozšířit. Zmiňuje Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, země západního Balkánu a také skandinávské státy. Nedávno v Berlíně dodal jako adepta na vstup do V4 i Německo.
Jak má taková široká platforma vypadat, není jasné. Podobných regionálních platforem už existuje celá řada, například Trojmoří, Bukurešťská devítka, Slavkovský formát a Středoevropská pětka. A hlavně: Evropská unie.
Zatímco v Maďarsku, ale i v Česku a na Slovensku přitahuje téma Visegrádské skupiny pozornost, v Polsku stojí na okraji zájmu. Tamní politika teď žije spory Varšavy s Kyjevem a aférou ve zdravotnictví.
Maďarský premiér Péter Magyar v úterý dopoledne v projevu v parlamentu připustil, že mezi státy střední Evropy existují historické křivdy, spory i silné národní zájmy. Přesto podle něj spolupráce nikdy nestála na úplné shodě, ale na společné zkušenosti a geografické blízkosti.
V projevu, který nazval „Budoucnost střední Evropy“, citoval esej Milana Kundery Unesený Západ a mluvil o společném osudu zemí regionu.
Summit V4 v Gödöllő u Budapešti označil premiér za příležitost obnovit politickou důvěru mezi zeměmi V4. Pár hodin před summitem mluvil o společných energetických projektech, severojižních dopravních koridorech, spolupráci univerzit ve výzkumu a inovacích i o posílení konkurenceschopnosti regionu.
Visegrádskou spolupráci podle něj přivedla na dno politika bývalé vlády Viktora Orbána. V projevu citoval i polského premiéra Donalda Tuska a jeho nedávný výrok: „Visegrádská čtyřka je zpět.“
