Článek
Řidiči ve velkých rakouských městech si pomalu zvykají, že se v pondělí ráno nemusí dostat včas do práce. Zvláště ve Vídni, ale dnes už také ve Štýrském Hradci a Linci se může stát, že hlavní dopravní tepnu zablokují obvykle mladí lidé, kteří chtějí upozornit na nebezpečí klimatické změny a přilepí si jednu ruku k vozovce.
Za třemi „klimalepiči“ (německy Klimakleber) ze skupiny Poslední generace se v Linci postavili ještě dva kolegové, kteří plakáty vyzývali vládu, ať sníží povolenou rychlost na dálnicích na 100 kilometrů za hodinu.
„Rychlostí 130 kilometrů se ženeme do klimatického pekla,“ vysvětluje přilepená aktivistka Jelena Safová novinářům z deníku Heute. Vedle omezení rychlosti logicky požaduje také další vládní zásahy, které sníží spotřebu fosilních paliv a tím zbrzdí globální oteplování. Podle Safové jde klimatická změna tak rychle, „že za pár let nastanou také v Evropě, také zde v Rakousku, hladomory, sucha, války“.
Po hodině se policistům podaří Jelenu a její kolegy odlepit, odnést a uvolnit provoz. Čeká je pokuta v řádu 150 eur, a pokud nezaplatí, pár týdnů vězení.
Nová naděje pro planetu?
Po 30 letech patové situace je na světě nová dohoda o klimatu, která myslí na vyplácení náhrad škody způsobené globálním oteplováním rozvojovým zemím. Není však dotažená a zůstává nejasné, jak bude fond financován.
Rakousko je jednou z deseti zemí, kde se akce lepičů prosadily na titulní strany médií. Jedním z důvodů úspěchu byl incident při říjnové blokádě křižovatky Praterstern ve Vídni, kde jeden z rozčilených řidičů sebral protestujícím plakát a blonďaté studentce Mirjam ho omlátil o obličej.
Pak už bylo všem jasné, že lepiče nejde označit za nebezpečné „klimachaoty“ nebo „klimarowdies“, protože agresivní jsou spíše řidiči. Něco tedy může být na jejich heslu „Nejsme vyzbrojeni ničím jiným než přísně prověřenými vědeckými poznatky“.
Rakušané souhlasí s cíli, ne s prostředky boje
Rakouská veřejnost si díky tomu musela všimnout, že o nadcházející klimatické katastrofě nemluví jen radikálové na ulicích, ale i světoví vůdci v čele s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem.
„Záplavy, sucha, vlny veder, extrémní bouře a lesní požáry se zhoršují a lámou rekordy s alarmující frekvencí. Vlny veder v Evropě. Kolosální záplavy v Pákistánu. Dlouhotrvající a silná sucha v Číně, v Africkém rohu a ve Spojených státech. Tyto katastrofy jsou cenou za lidskou závislost na fosilních palivech,“ apeloval tajemník Guterres před klimatickou konferencí, která o víkendu skončila v egyptském Šarm aš-Šajchu.
Podrobná zpráva rakouského týdeníku Profil odhaduje, že se hnutí klimalepičů v Rakousku opírá o dvacet aktivistů pevného jádra s třemi charismatickými vůdci. Vedle chemičky Caroline Thurnerové (52 let) a bývalého učitele Davida Sonnenbauma (34) k nim patří mikrobioložka Martha Krumpecková (31), která přinesla potřebné know-how z Berlína.
Přesto získali radikální ekologové prozatím jen omezenou podporu, jak ukazuje průzkum Unique Research. Cíle Poslední generace sice oceňuje 36 procent Rakušanů, ovšem pouze devět procent souhlasí s blokádami.
Data o klimatu:
Desetinu úmrtí na světě má ročně na svědomí extrémní počasí. Znečištění vzduchu připraví o život více lidí než obezita, dopravní nehody, HIV a vraždy dohromady. Přehlížení problému bude tato čísla v budoucnu navyšovat.
Námitky netají dokonce většina levicových intelektuálů a ekologů v čele s Annou Schillingovou (21), vůdkyní rakouské odnože hnutí Fridays for Future. Protesty podle ní nezasáhnou odpovědné politiky, ale obyčejné lidi, kteří za nic nemohou.
Také komentátor Philip Pramer míní, že Poslední generace bojuje za správnou věc špatnými prostředky, které nemůže většina občanů sdílet. „Pouze široké, mainstreamové hnutí může získat moc rozhodnout o budoucnosti planety – a tím také ukrást show přilepeným aktivistům,“ uvedl v deníku Der Standard.
Jak moc se bude oteplovat
Rozdíly mezi tajemníkem Guterresem, aktivistkou Schillingovou a jejími kolegy z Poslední generace lze vysvětlit nuancemi různých předpovědí, jak se bude oteplovat. Debata se točí okolo čtyř předpovědí vypracovaných v roce 2014.
Největší publicitu získal katastrofický scénář s názvem RCP8.5, podle kterého se koncem století oteplí ve srovnání s obdobím 1986–2005 až o pět stupňů. Poblíž rovníku nebude možné přežít, proto například podle Světového ekonomického fóra opustí už v roce 2050 své domovy 1,2 miliardy lidí.
Z pohledu Poslední generace se o naplnění scénáře rozhoduje už dnes. Stačí, když během tří let dosáhne oteplení proti úrovni minulého století 1,5 stupně Celsia, a pak už pro zeměkouli nebude záchrany. Pokud se dnes ovšem rozhoduje o tom, jestli všichni zemřeme, potom jsou podle hodnocení odborníka na extremismus Petera Neumanna pro týdeník Profil „skoro všechny prostředky legitimní“.
Scénáře oteplování do roku 2100
| Růst průměrné teploty (ve °C) | Vzestup mořské hladiny (v m) | |
|---|---|---|
| RCP2.6 | 0,3 – 1,7 | 0,26 – 0,55 |
| RCP4.5 | 1,1 – 2,6 | 0,32 – 0,63 |
| RCP6 | 1,4 – 3,1 | 0,33 – 0,63 |
| RCP8.5 | 2,6 – 4,8 | 0,45 – 0,82 |
Zdroj: Pátá hodnoticí zpráva IPCC. Poznámka: Projekce teplot a hladin oceánů ve srovnání s průměrem let 1986–2005
Proti tomu Guterres běží na delší vzdálenost a vize podle scénáře RCP8.5 využívá spíše jako rétorický nástroj, aby státy přesvědčil k omezení fosilních paliv. Samotný Sekretariát OSN pro klimatickou změnu (UNFCCC) před dvěma měsíci předpověděl „s pravděpodobností 66 procent“, že se v tomto století oteplí o 2,1 až 3,3 stupně. Tím se blíží scénáři RCP4.5, který sice také varuje před potížemi, katastrofy však nepředpovídá.
Logicky existuje i menšina vědců, kteří očekávají ještě mírnější průběh. „Svět se v tomto období vyvíjí někde mezi scénářem RCP4.5 a ještě slabší klimatickou změnou,“ citoval například německý deník Die Welt klimatology Zeke Hausfathera a Justina Ritchieho z amerického Breakthrough Institute.
