Kulisy pádu slovenské vlády. Jak Matovič „procitl“ v podatelně

Když v roce 2018 předával premiér Robert Fico svou demisi prezidentovi Andreji Kiskovi, usmíval se a hlavu státu poněkud překvapivě vyzval, „ať je klidný“, protože on „nikam neodchází“.

Tehdy to slovenská média komentovala jako projev arogance a neuctivosti. Teď, zdá se, se hranice posunuly znovu o kousek dál a připomínají frašku na Pražském hradě z roku 2017, kdy prezident Miloš Zeman odkazoval premiéra Bohuslava Sobotku do patřičných mezí holí.

V hlavní roli je nyní slovenský expremiér a ministr financí Igor Matovič, šéf vládnoucího hnutí OLaNO.

Trojkoaliční menšinová vláda Eduarda Hegera ve čtvrtek večer padla, když jí poslanci vyjádřili nedůvěru.

Koalice hlasování nejdřív přeložila z úterý na čtvrtek a na poslední chvíli se ho pokoušela zvrátit nabídkou demise ministra Matoviče. Ten byl totiž hlavním důvodem, proč bývalý koaliční partner – strana Svoboda a solidarita – hlasování o nedůvěře vyvolal.

Hlasovat o nedůvěře se mělo původně ve čtvrtek v 17 hodin, kdy se poslanci i vláda sešli v parlamentu. V sále byl i Matovič. Klub OLaNO si poté vzal pauzu na další jednání, po které následovala ještě další hodinová přestávka na úplně poslední jednání.

Tehdy už byl Matovič ne na hradním návrší, kde sídlí parlament, ale v podhradí, konkrétně v podatelně prezidentského paláce. Tam podepsal svou rezignaci – jako úlitbu, jež měla zachránit vládu.

Poslanci SaS v té době byli podle deníku Sme přesvědčení, že došlo k dohodě a že vládu nepoloží, a po jednání s premiérem Hegerem se vrátili do jednacího sálu parlamentu.

„Na poslední chvíli jsme byli připravení vyjít vstříc,“ uvedl předseda SaS Richard Sulík. Nakonec však poslanci SaS sál opět opustili. Dostali totiž zprávu o incidentu v prezidentském paláci, který Sulík označil za „nehorázný“.

Ministr Matovič svou demisi do prezidentského paláce skutečně donesl, a dokonce ji v podatelně podepsal. Nakonec si ale rezignaci na místě rozmyslel a prezidentskému kancléři ji vzal či vytrhnul z ruky.

Tento obrat SaS považovala za „poslední kapku“ a pro pád vlády nakonec skutečně hlasovala.

Incident v paláci byl natolik nestandardní, že donutil prezidentskou kancelář neobvykle otevřeně věc veřejně komentovat.

„Před zaměstnanci kanceláře svoji demisi podepsal, nakonec si však podání své demise v poslední chvíli rozmyslel a podepsaný dokument vytrhnul vedoucímu kanceláře Metodovi Špačkovi z rukou. Demise tak nebyla doručena do kanceláře prezidentky,“ uvedla prezidentka Zuzana Čaputová na facebooku.

Podpis demise proběhl přímo před kancléřem. „Následně, během toho, co jsme pořizovali kopii, abychom mu ji odevzdali, vytrhnul z mých rukou kopii i originál,“ uvedl kancléř Špaček. „Zazněla při tom slova: ‚Víte co, rozmyslel jsem si to,‘“ dodal s tím, že měl ministr telefon u ucha.

Sám Matovič pak ještě večer přišel s jinou verzí událostí. Prý do poslední chvíle v paláci čekal na potvrzení, že SaS proti vládě nebude hlasovat, ale to údajně nepřišlo.

Ministr také tvrdí, že listiny kancléři „nevytrhnul“, ale prostě si je vzal. Svůj krok vysvětlil tím, že ho na poslední chvíli přesvědčil jeden telefonát. „Telefonoval jsem s člověkem, kterého si velmi vážím a který mi řekl, že bojovníci se před mafií nesklánějí,“ uvedl ve čtvrtek večer politik.

Pak se prý „zastyděl a procitl“. Slova prezidentského paláce o „vytrhnutí“ považuje za „zákeřná“.

Matovič nakonec končí i bez vlastní rezignace, parlament totiž vládě vyjádřil nedůvěru, a ta tedy v pátek odpoledne předá demisi prezidentce Čaputové. Právě na hlavě státu teď záleží další vývoj.

Hegerův kabinet pravděpodobně povládne nějakou dobu v demisi, ovšem s ústavně omezenými pravomocemi. Kabinet bez důvěry parlamentu totiž nesmí řešit „zásadní otázky vnitřní, zahraniční, sociální a hospodářské politiky“ a je závislý na souhlasu prezidentky.

Není vyloučené, že se ještě v současném parlamentu zformuje nová vládní většina, není to ale pravděpodobné. Čaputová může jmenovat i svou úřednickou vládu, ta by ovšem téměř s jistotou důvěru poslanců nezískala.

Nejpravděpodobnější možností jsou teď předčasné volby, na kterých se parlament musí shodnout v podobě ústavního zákona zkracující toto volební období. K tomu je potřeba minimálně 90 hlasů ze 150.

Pro předčasné volby je podle předsedy parlamentu Borise Kollára i prezidentka.

Kollár ve čtvrtek večer po schůzce s Čaputovou oznámil, že pokud se poslanci na dřívějších volbách neshodnou, prezidentka jmenuje úřednický kabinet.

K předčasným volbám vyzývá například expremiér a předseda opoziční strany Směr Robert Fico, jenž by rád zásadně změnil prozápadní a prounijní zahraničněpolitickou orientaci země. Podle aktuálních průzkumů by teď jeho strana skončila druhá za Hlasem dalšího expremiéra a Ficova někdejšího spolustraníka Petra Pellegriniho. Do parlamentu by se poprvé dostalo liberální Progresivní Slovensko s 10 procenty.

Za ním následuje krajně pravicová Republika a až těsně za ní je Sulíkova SaS.

Strany současné vládní trojkoalice by dohromady obdržely kolem 17 procent hlasů. V parlamentu by zasedla i krajní pravice, liberálové a konzervativci.