Krvavý útok Němcům připomněl, že musí konat. Napadení nožem je stále víc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Útok nožem v západoněmeckém městě Solingen znovu upozornil na zákony upravující nošení nožů na veřejnosti. A také na to, že počty případů násilí páchaného noži v posledních letech prudce rostou. Po páteční tragédii tak zřejmě ještě vzroste tlak na spolkovou vládu, aby tento problém potlačila.

V současnosti je v Německu povoleno nosit na veřejnosti nože o délce čepele až 12 centimetrů. Ministryně vnitra Nancy Faeserová již dva týdny před útokem v Solingenu vyzvala k omezení používání těchto zbraní na veřejných prostranstvích. Navrhla, aby bylo povoleno nosit pouze nože s čepelí o délce 6 centimetrů.

„Chceme všeobecný zákaz nebezpečných vystřelovacích nožů a brzy předložíme příslušné změny zákonů o zbraních,“ uvedla sociálnědemokratická politička pro veřejnoprávní televizi ARD.

Policejní statistiky ukazují meziroční nárůst případů vážných napadení s použitím nože o 9,7 procenta, za rok 2023 evidují 8951 případů. Spolková policie uvedla, že jen počet útoků nožem na nádražích a v jejich blízkosti se v loňském roce zvýšil na 777 a v první polovině letošního roku jich bylo zaznamenáno 430.

Stanice Deutsche Welle (DW) však upozorňuje na skutečnost, že statistiky nemusí být zcela vypovídající, jelikož Německo je shromažďuje teprve od roku 2021. Vývoj z několika posledních let tak ještě neznamená trend.

„Policie navíc zahrnuje jak provedené útoky nožem, tak i vyhrožování nožem, takže jde o velmi vágní kategorii,“ řekl DW Dirk Baier, německý kriminolog z Ústavu pro delikvenci a prevenci kriminality ve švýcarském Curychu.

Přesto ale politici ujišťují, že si uvědomují potřebu konat. „Je mi jasné, že naše bezpečnostní služby musí mít více pravomocí, aby mohly takové pachatele včas odhalit, zejména v digitálním prostoru,“ řekl v sobotu místopředseda parlamentního klubu SPD Dirk Wiese deníku Rheinische Post.

Problém vidí nejen v odhalování potenciálních pachatelů, ale i ve zbraňové politice. „Musíme také konečně dosáhnout pokroku v oblasti zákazu nošení nožů,“ dodal.

Šestnáct německých spolkových zemí již dlouho požaduje přísnější opatření na federální úrovni, která by řešila nárůst počtu trestných činů spáchaných nožem.

Snahy o omezení vedené zejména sociálními demokraty a podpořené zelenými podle ARD dosud brzdila zejména liberální FDP, nejmenší strana spolkové koalice. Ministr spravedlnosti Marco Buschmann z této strany teď naznačil změnu. „Ve spolkové vládě teď projednáme, jak můžeme dále pokročit v boji proti tomuto typu kriminality páchané nožem,“ řekl v sobotu ministr.

Podle britského deníku The Guardian byl v zemi již zakázán nákup nebo držení některých čepelových zbraní, včetně nožů typu motýlek. Kdo neuposlechne, může skončit až na tři roky ve vězení, případně musí zaplatit pokutu.

Odborníci jsou však skeptičtí, zda zákon něco změní. Lars Wendland, předseda německých policejních odborů, návrh Faeserové v zásadě uvítal, ale tvrdí, že policie potřebuje k efektivní práci víc než jen zákonnou změnu.

„K čemu je zpřísnění zákona, když ho nemůžeme vymáhat?“ prohlásil Wendland. A Baier dodává: „Lidé, kteří nosí nebezpečné nože, to budou dělat i nadále, ať už jsou legální, nebo ne.“

Souhlasí s nimi například i poslanec opoziční křesťansko-demokratické CDU zastupující ve Spolkovém sněmu přímo Solingen. „Už máme zákazy. Samozřejmě, že to zločince neodradí,“ prohlásil Jürgen Hardt ve vysílání stanice Deutschlandfunk. Navrhl, aby se zákaz vztahoval jen na lidi, kteří byli v minulosti zapleteni do násilné kriminality.

V čem by však spolkový zákon měl pomoci zajisté, je sjednocení právní úpravy, jelikož v současné době má každá spolková země mírně odlišná pravidla ohledně držení zbraní.

Populistická opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) pak vidí problém ještě úplně jinde - v migrační politice. „Máme explodující kriminalitu cizinců, kriminalitu mládeže, násilí migrantů, protože máme otevřené hranice,“ prohlásila v červenci v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ZDF spolupředsedkyně strany Alice Weidelová.

Podobné spojování migrace a útoků nožem otevřelo květnové zabití policisty v Mannheimu afghánským uprchlíkem. Pravděpodobně šlo o islamisticky motivovaný útok.

Odborníci však mezi násilnou trestnou činností a přistěhovaleckým původem souvislost nevidí. „Ačkoli jsou v policejních statistikách trestných činů spáchaných nožem neúměrně zastoupeni neněmečtí občané, není to samo o sobě příliš užitečný poznatek,“ tvrdí Baier.

„Musíme mluvit méně o zemi, ze které pocházejí, ale o okolnostech jejich života - v jakém prostředí vyrůstají, mezi jakými přáteli se pohybují, že si myslí, že je důležité nosit nože, jaké je jejich vzdělání. Musíme se podívat na jejich sociální poměry, ne se zaseknout na národnosti,“ dodává.

Vlnu diskuzí o problémech spojených s migrací lze zřejmě očekávat i v souvislosti s pátečním útokem v Solingenu. Svědci uvedli, že pachatel měl arabské vzezření. Policie ale zatím odmítla identitu útočníka komentovat s tím, že má různé verze.