Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Co se děje ve slovenském zdravotnictví?
U odpovědi na tuhle otázku musíme nejprve objasnit, v jak neutěšeném stavu se slovenské zdravotnictví dlouhodobě nachází.
Podle letos zveřejněné studie Healthcare Readiness Index 2023, kterou zveřejnila mezinárodní organizace Globsec, je slovenské zdravotnictví páté nejhorší v Evropě. Za ním je jen Rumunsko, Lotyšsko, Polsko a Bulharsko.
Studie u Slovenska zmínila podfinancování zdravotnictví, nedostatečnou zdravotnickou infrastrukturu a nedostatek lékařů a zdravotnického personálu. Česko se umístilo jen o pět příček nad Slovenskem a meziročně si v žebříčku pohoršilo.
Opakuje se historie?
Tak trochu. Lékaři podali hromadně výpovědi už v roce 2022. Tehdy jich k „těžkému kalibru“ přikročilo na 2100. Tentokrát podalo výpovědi na 3300 lékařů z celkových zhruba šesti tisíc ve slovenském zdravotnictví. Výpovědi podali lékaři na konci října, a výpovědní lhůta tak končí na konci prosince.
V roce 2022 bezprostřední krizi ve zdravotnictví ukončilo společné memorandum zdravotnických odborů s tehdejší vládou Eduarda Hegera. V něm je i závazek růstu platů v roce 2025 o 9,7 procenta. Pro to tehdy hlasovali i někteří dnešní poslanci vládnoucích stran Směr a Hlas.
Vláda Roberta Fica, která nastoupila k moci loni na podzim, teď ale nárůst platů seškrtala v rámci konsolidačních opatření. Místo o 9,7 procenta si mají lékaři polepšit jen o 6,4 procenta.
Odbory to považují za porušení dohody. Zároveň požadují i zlepšení financování nemocnic. Spor se vede i o to, kde má vyrůst nová „národní nemocnice“.
Slovensko už zažilo hromadný odchod lékařů z nemocnic v roce 2011 za vlády premiérky Ivety Radičové. Výpověď tehdy podalo 1200 lékařů. Tehdejší ministr zdravotnictví se s lékaři nedokázal dohodnout a vláda vyhlásila nouzový stav.
Lékaři ho obcházeli pracovní neschopností. Na Slovensko museli přijet na pomoc lékaři z Česka. Nouzový stav nakonec trval dva týdny a situace skončila dohodou vlády s lékaři.
Jak reaguje vláda tentokrát?
Ministr zdravotnictví Kamil Šaško tvrdí, že „v procesu plnění“ je 90 % požadavků odborářů. Navzdory tomu vláda stran Směr, Hlas a Slovenské národní strany v neděli sáhla po „atomovém kufříku“ a expresně schválila novelu zákona o civilní ochraně.
Úprava počítá se zavedením nového typu „mimořádné události“ v případě „kritické nedostupnosti ústavní zdravotní péče“.
S novelou přišel přímo ministr Šaško. Cíl je jasný: zabránit lékařům odejít z nemocnic vyhlášením mimořádné situace.
Novela má projít parlamentem už v úterý, Ficova koalice má ale v Národní radě jen těsnou většinu a odbory apelují na poslance, aby pro návrh ruku nezvedali. Pokud pak úpravu podepíše prezident Peter Pellegrini, mohla by vláda stihnout vyhlásit „situaci“ ještě v prosinci, a to na dva měsíce s možností jednorázového prodloužení.
Pro lékaře by to tak znamenalo z donucení zůstat 120 dní na současném pracovišti, de facto přerušení výpovědi a odklad případného nástupu na nové místo.
Podle ministra Šaška by se vyhlášení mimořádné situace týkalo dvanácti okresů ze 79. O nouzovém stavu prý vláda neuvažovala.
Důležité jsou v novele i sankce, které by lékařům hrozily: za porušení povinnosti má hrozit trest odnětí svobody na jeden rok. Zabránit se má i situaci z roku 2011 - pracovní neschopnost doktorů totiž budou v okresech posuzovat lékaři vybraní okresním úřadem.
Podle předkladatelů neexistuje jiný stejně účinný způsob, „který by méně zasahoval do základních práv a svobod a zároveň vedl k dosažení všech legitimních cílů.“ Těmi jsou ochrana života a zdraví obyvatel.
Na lékaře apeloval v pondělí prezident Peter Pellegrini. „Chci apelovat na všechny lékaře a lékařky a vyzvat je, aby neodcházeli od umírajících, aby nenechávali pacienty samotné v bolestech, aby nenechávali ženy rodit své dětičky bez lékařů, aby prostě plnili svou přísahu, kterou složili,“ uvedla hlava státu spojená se současnou vládou.
Jak reagují odbory?
Mluví o nucených pracích. Předseda lékařských odborů Peter Visolajský řekl, že vláda místo řešení problému ve zdravotnictví nasazuje na lékaře.
„Ministr Šaško nám ani neřekl termín další schůzky, ale vláda už vyhlásila nucené práce,“ uvedl Visolajský. „Výpovědi vznikly proto, že vláda Roberta Fica jednostranně a bez dialogu porušila dohodu,“ zdůraznil a dodal, že „bič na lékaře nezabere“.
O podrazech a lžích ze strany ministra a vlády mluví předseda odborů v trnavské nemocnici Dalibor Fedák. „To je skutečně přes čáru, aby v členském státu EU v 21. století vláda vyhrožovala uvězněním lékařů, kteří normálně a podle zákona podali výpovědi,“ citoval ho deník Sme.
Podle Fedáka nejde lékařům primárně o platy – v takových tvrzeních vidí snahu o očerňování pracovníků ve zdravotnictví.
„Naše požadavky vycházejí z toho, že by se vláda měla skutečně, opakuji skutečně, začít zabývat slovenským zdravotnictvím. Požadavky vycházejí z dohod a memorand z let 2011 a 2022, pro které všichni hlasovali. Dokonce i poslanci současné vládní koalice,“ říká odborář.
„Jde nám o spravedlivé a efektivní financování našich nemocnic, aby konečně peníze, které jsou tady pro pacienty, pro občany, nešly do kapes finančníků,“ dodává k důvodům radikálního protestu lékař z Trnavy.
Proč to došlo tak daleko?
Koaliční kabinet Roberta Fica během celého prvního roku vládnutí čelil kritice za neřešení problémů ve zdravotnictví. Během roku rezonovalo hned několik případů.
Například v únoru vzbudil pobouření stav oddělení jednotky intenzivní neonatologie Dětské fakultní nemocnice v Košicích. Jeho primářka Vanda Chovanová v rozhovoru pro Denník N mluvila o tom, že se k inkubátorům dostávají holubi, netopýři nebo hmyz, že profukuje a zatýká pod okny. Stát přitom situaci neřešil.
Věc rozproudila občanská sbírka, ve které se vybralo v přepočtu 8,2 milionu korun. Peníze na rekonstrukci nakonec poslala i vláda.
Další velkou kauzou byl kolaps kardiologické a dětské lékařské péče v nemocnici v Trenčíně, na kterou jsou napojení blízcí spolupracovníci exministryně zdravotnictví Zuzany Dolinkové ze strany Hlas.
Ta nakonec ve funkci na protest proti škrtům ve zdravotnictví v říjnu skončila a nahradil ji zmíněný stranický kolega Kamil Šaško.
Kauzou byla i zpráva prověřující postup státu za pandemie covidu-19 zpracovaná vládním zmocněncem Peterem Kotlárem, který je známou postavou dezinformačního prostředí.
Odpůrce vakcinace navrhl vládě, aby zastavila očkování mRNA vakcínami proti covidu-19. Kotlár tvrdí, že vakcíny mění lidskou DNA. Taková vyjádření odmítli slovenští vědci. Zastání našel Kotlár u premiéra Fica.
O Kotlárově zprávě:
Premiér, jemuž v květnu po atentátu zachránili život lékaři v banskobystrické nemocnici, přitom jinak dává od zdravotnictví ruce pryč. V říjnu totiž uvedl, že zdravotnictví „není premiérské téma“.
Téma však byla pro Fica krize ve zdravotnictví v roce 2022. Tehdy jako opoziční politik tepal do vlády. Jeho strana iniciovala mimořádnou schůzi parlamentu s požadavkem, aby dali poslanci Hegerově kabinetu za úkol najít s lékaři dohodu.
V sobotu Fico už jako premiér lékaře ostře zkritizoval za jejich požadavky a vyjednávací metody. Podle něj si zdravotníci svým jednáním vůči veřejnosti vysloužili negativní reakce.
„Myslím, že lékaři překročili určitou červenou čáru, pokud jde o veřejnost. Ta je pak velmi nervózní z toho pravidelného vydírání, které tady v tuto chvíli vidí,“ řekl premiér ve vysílání Slovenského rozhlasu.
O den později jeho kabinet schválil novelu, která podle lékařských odborů počítá s „nucenou prací“.
