Krize na polských hranicích. Vzniklo nárazníkové pásmo i rasistický spot

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Má 39 sekund a jen obtížně ho lze interpretovat jinak než jako rasistický.

Polská opoziční strana Právo a spravedlnost (PiS) minulý týden vypustila na sociální sítě spot, ve kterém výroky premiéra Donalda Tuska o migračním paktu rámují záběry černochů z různých míst Polska. Nedá se určit, zda jde o polské občany, cizince, turisty nebo migranty.

Jde o fotografie skupin lidí, záběry z akce bezpečnostních složek i krátké video muže skákajícího po střeše auta.

To vše podkresleno dynamickou hudbou a závěrečným vzkazem: „Proč se nesmějete?“, což je narážka na Tuskova slova o „Polsku s úsměvem“, které má symbolizovat jeho politický tábor.

Konkrétní okolnosti se přitom z krátkého spotu vyčíst nedají a jasným cílem je vyvolání rychlých negativních emocí, zejména pocitu nebezpečí a ohrožení.

Vše v kontextu nelegální migrační trasy přes bělorusko-polskou hranici, kterou v rámci hybridní války organizuje režim diktátora Alexandra Lukašenka.

„Tento spot, podobně jako další útoky na migranty, není nic jiného než vědomé šíření xenofobie. Kupčení s nenávistí vůči jiným lidem,“ zkritizoval spot například šéfredaktor deníku Rzeczpospolita Bogusław Chrabota.

Vypuštění spotu z dílny PiS předcházela na sociálních sítích víkendová vlna obsahu namířeného proti cizincům. Odstartoval ji snímek pěti migrantů na autobusové zastávce ve vesnici Czerlonka v Bělověžském pralese asi sedm kilometrů od hranic s Běloruskem.

Na síti X ho zveřejnilo konto webu „Služby v akci“, který píše o zásazích bezpečnostních složek, migraci, kriminalitě a koktejlu clickbaitových emotivních zpráv. Kdo za ním stojí, není jasné.

Mužům server přidělal černý proužek přes oči, což je v Polsku běžný přístup při zveřejňování fotografií zločinců.

Příspěvek tlumočil stížnost tamní starostky a tvrdil, že zastávka je bodem, na kterém nelegálním migrantům pomáhají humanitární organizace vyplňovat žádosti o azyl. Poté se na místě čeká na příjezd přivolaných pohraničníků.

Podle fact-checkingového projektu Demagog.pl šlo o občany Etiopie a Eritrey.

Snímek vyvolal silné emoce, hromadně se sdílel a převzala ho média, která mají blízko k opozičním konzervativcům. Například server Niezależna ho využil u textu s titulkem „Noční můra podleské vesnice. Lidé se bojí vycházet z domu, protože zastávku okupují nelegální migranti“.

Následovaly komentáře politiků krajní pravice a hromadně v podobném stylu i strany PiS. „Začalo to,“ napsalo hned několik tváří strany na síti X. Na jejich profilech pak následoval další podobný obsah.

„To není vtip. Takovou budoucnost nám Poláků připravují (premiér) Donald Tusk, (varšavský primátor) Rafał Trzaskowski a (maršálek Sejmu) Szymon Hołownia. Polské ženy budou čelit obtěžování na polských ulicích. Po setmění se budou Poláci bát vycházet ven. Vzroste kriminalita. Útoky mačetami budou běžné. Začalo to,“ publikoval například Janusz Kowalski, jeden z nejradikálnějších poslanců tábora PiS.

Tweet doplnil fotografií šesti černochů jdoucích po ulici nespecifikovaného polského města.

Další fotografie lidí tmavé pleti –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pořízené bez jejich vědomí náhodně na ulici v různých polských městech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pak začal sdílet poslanec Dariusz Matecki ze strany Suverénní Polsko (zvolený na kandidátce PiS). „Probíhá invaze,“ napsal k tomu politik a vyzval veřejnost, aby mu posílala zprávy o „znepokojivém chování cizinců“.

Pod příspěvky politiků se pak objevilo množství rasistických komentářů (Střílet! Poslat do Afriky!), ale i reakcí kritizujících politiky z podněcování nenávisti na základě rasy nebo etnické příslušnosti.

„To není rasistické video. Pokud je rasistické, tak jsou rasistické i spoty Občanské platformy. Premiér Donald Tusk v nich strašil tím, že předchozí vláda přijala stovky tisíc migrantů z muslimských a afrických států,“ uvedl k věci poradce prezidenta Stanisław Żaryn, který byl za vlád PiS mluvčím tajných služeb.

Premiér Donald Tusk označil „kampaň PiS“ za brutální, rasistickou a „velmi příznivou pro putinovský narativ“. Opoziční PiS také zkritizoval za to, že se během osmileté vlády nepostaral o bezpečnost hranic a vyčetl mu, že se během jednoho dne vydalo víc víz pro obyvatele afrických a asijských států, než se za měsíc dostane přes bělorusko-polskou hranici.

„V politickém pekle je zvláštní místo pro ty, kdo nejdřív zapříčiní problémy na hranicích, a později z toho dělají tzv. politické zlato,“ prohlásil. „Lidé nás zvolili mimo jiné proto, aby byla hranice neprostupná a abychom účinně bojovali proti nelegální migraci, ovšem bez použití rasistických argumentů,“ ohradil se předseda vlády.

Sám lídr Občanské koalice Tusk přitom v poslední době v rétorice o tématu nelegální migrace a bezpečnosti přitvrdil. Paralelně s tím, jak se vyostřilo dění na polsko-běloruských hranicích.

Migrační krize na hranicích trvá od léta 2021, v poslední době ale přibylo násilných pokusů překonat šestimetrovou bariéru z ocelových lamel a žiletkového drátu, která se postavila za vlády PiS. Migranti se podkopávají, roztahují ocelové lamely nebo vysokou bariéru přelézávají. Často také házejí kameny nebo předměty na polské pohraničníky.

Podle deníku Gazeta Wyborcza teď migrantů přivážených k hranicím za asistence Lukašenkova a Putinova režimu opět přibylo.

Režimní složky pak lidem, často mladým mužům z Afriky či Blízkého východu, asistují při ničení plotu, případně je nutí hranici zdolat. Ve složitém podmáčeném terénu během let zemřely už desítky lidí a o situaci se píše jako o humanitární krizi.

Nedemokratické režimy v Rusku a Bělorusku začaly nelegální migraci využívat zhruba půl roku před zahájením ruské invaze na Ukrajině jako nástroj hybridní války. Cílem je destabilizace politické situace v zemích na východní hranici Evropské unie. Na hranicích dochází k provokacím.

Tragédií pak byla smrt Mateusze Sitka. Jednadvacetiletého polského vojáka, jenž na konci května patroloval podél hranic s Běloruskem, pobodal nožem migrant při nelegálním přechodu hranice. Sitek se ho snažil zastavit, 6. června na následky zranění zemřel.

V reakci na napjatou situaci zavedla polská vláda v polovině června u hranic s Běloruskem „nárazníkovou zónu“. Jde o pásmo o délce 60 kilometrů a šířce od 200 metrů do dvou kilometrů, pro které platí zákaz vstupu. Média mohou vstoupit na základě povolení.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že během prvního týdne fungování nárazníkové zóny ubylo pokusů o nelegální překročení hranice o třetinu: z 1100 na 750. Přibylo ale zaznamenaných útoků na polské strážce hranic, a to z pěti na 11.

Hranic s Běloruskem se týká i incident, po kterém vojenská policie zadržela a obvinila dva vojáky patrolující na polské hranici kvůli neoprávněnému užití zbraně.

O události z konce března informoval na začátku června server Onet. Text líčil, že v poutech skončili vojáci, kteří střelbou do vzduchu a do země hájili hranici a plot před náporem pašeráků a agresivních migrantů.

S odstupem týdnů vyšlo najevo, že situace na hranici byla složitější, a že vojáci střelbou mimo jiné ohrozili kolegy a zbraně zřejmě použili neoprávněně ve chvíli, kdy žádné agresi nečelili.

Zpolitizovaný incident zadržení vojáků, který před volbami do europarlamentu pobouřil veřejnost, však byl pro premiéra Tuska impulsem k pokynu změnit zákon tak, aby dával pohraničníkům a vojákům větší možnosti použití střelných zbraní.

Původně se v návrhu psalo i o zproštění odpovědnosti za případy, ve kterých vojáci zahájí palbu na migranty, pašeráky a další osoby, které se pokoušejí za použití síly dostat přes hranice s Polskem. Pasáž ale narazila. O konečné verzi bude ještě rozhodovat parlament.

Vyloučené není ani úplné uzavření hranic s Běloruskem, o čemž mluvil v sobotu v televizi TVN ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski. Mluví se i o vytvoření nových „oddílů ochrany hranice“ nebo stavbě druhé linie hraniční bariéry.