Článek
V jedenácti německých spolkových zemích od rána zasahují asi tři tisíce policistů, uvádí agentura DPA. Důvodem je odhalení plánů na státní převrat, který chystala krajně pravicová teroristická organizace.
„Pro tuhle organizaci zatím nemáme název,“ uvedla mluvčí spolkové prokuratury v Karlsruhe. Skupina je pravděpodobně založena na prostředí konspiračních teorií z prostředí hnutí Reichsbürger (Říšští občané).
To zpochybňuje existenci Spolkové republiky a demokratické a státoprávní struktury a cílí na „podkopání důvěry ve státní instituce a jejich představitele“.
Nastolení Německé říše
Cílem údajných pučistů mělo být podle prokuratury svržení německého politického systému a nastolení státu po vzoru Německé říše z roku 1871. Tehdy byl kancléřem Otto von Bismarck.
„Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd,“ uvedla prokuratura. Sdružení podle vyšetřovatelů chystalo i vpád do parlamentu a svržení představitelů lokálních úřadů.
Na 22 zatčených má být členy zmíněné teroristické organizace, včetně dvou vůdců a jedné Rusky. Další tři zatčení lidé mají být podporovateli. Rusko už odmítlo, že by bylo do plánu jakkoli zapojeno.
Extremismus v Německu
Po letech vyšetřování a soudů v Německu padl verdikt v případu důstojníka, který plánoval atentáty na politiky. „V tom příběhu se koncentrují německá traumata,“ říká zpravodaj ČT Pavel Polák. Více si poslechněte v podcastu 5:59.
Dalších 27 lidí je podezřelých. Razie proběhla mimo jiné v Berlíně, Sasku, Durynsku či Bavorsku a také v Itálii a Rakousku.
Italská policie podle agentury ANSA uvedla, že ve městě Perugia zatkla bývalého příslušníka německých speciálních jednotek, který spolu s dalšími členy skupiny plánoval ozbrojený útok na Spolkový sněm. Podle rakouského deníku Kurier byli v Rakousku v souvislosti s případem zatčeni nejméně dva lidé, jeden z Horních Rakous a druhý z Tyrolska. Další razie se odehrála v Dolních Rakousích.
Patrně tři z podezřelých mají rakouské adresy, z toho dva jsou rodilí Němci, píše rakouský deník Der Standard, byť Spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe hovoří jen o jednom zadrženém v tyrolském Kitzbühelu. Podle listu by mohlo jít o 62letého rodilého Mnichovana. Jinak se v Rakousku vyšetřování údajně soustředí na jeden esoterický spolek v Dolních Rakousích.
Dva obvinění, oba ve věku 63 let, podle informací deníku vedou spirituálně-esoterický spolek nabízející kurzy samoléčitelství prostřednictvím modliteb a rituálů. Podezřelé osoby možná fungovaly jako „prorocký tým“ teroristického uskupení vzhledem k jasnovideckým schopnostem, které zjevně samy sobě připisovaly, píše Der Standard. Úřady podle něj předpokládají, že dotyční obvinění mohli být vzhledem ke svému postavení do plánů skupiny zasvěceni. Pravděpodobně však u nich byly pouze provedeny domovní prohlídky. Muž zadržený v Kitzbühelu je podle Der Standardu podezřelý z podpory „vojenské odnože“ Říšských občanů, protože byl mimo jiné pověřen zajišťováním jejich stravování.
Kdo jsou Říšští občané?
Jednotícím prvkem hnutí je přesvědčení, že dnešní Spolková republika není suverénním státem. Říšští občané mají za to, že Německo dál ovládají cizí mocnosti, a jeho současný právní systém považují za nelegitimní.
Za zlom v přístupu ke hnutí se považuje 19. říjen 2016, kdy příznivec říšských občanů v bavorském Georgensgmündu zastřelil člena policejní jednotky. Policisté muži měli zabavit střelné zbraně.
Od uvedeného roku říšské občany oficiálně monitoruje Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV).
Podle údajů BfV a Spolkového kriminálního úřadu patřilo ke konci roku 2022 k říšským občanům nebo k jiným popíračům státnosti tzv. „samosprávným“ dohromady 23 tisíc lidí (o rok dříve to bylo 21 tisíc lidí). Z toho 1250 lidí tyto úřady považují za aktivní pravicové extremisty, 2300 má sklony k násilí. Kolem 400 příznivců vlastní legálně zbraň, zhruba 1100 byl přitom od roku 2016 odebrán zbrojní průkaz.
Že jsou zbraně u říšských občanů stále problém, svědčí i fakt, že během druhé hromadné razie proti stoupencům Německé říše letos v březnu byl postřelen jeden policista.
Spolkový ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil celostátní razii za „protiteroristickou operaci“. „Demokracie je chráněna: Od rána probíhá velká protiteroristická operace,“ napsal ve středu ráno na svém twitteru politik FDP.
Středeční razie je nejspíš vůbec největší protiteroristický zásah v historii Spolkové republiky.
Šlechtic z Durynska
Podle ARD je ústřední postavou spiknutí Heinrich Reuss, potomek starého knížecího rodu z dnešního Durynska.
Unter den festgenommenen Reichsbürgern laut GBA: Heinrich XIII. Prinz Reuss. pic.twitter.com/4sEWA5ziJ3
— Lennart Pfahler (@LennartPfahler) December 7, 2022
Jednasedmdesátiletý muž už roky veřejně opakuje myšlenky krajně pravicových „Občanů Říše“. V roce 2019 například tvrdil, že Spolková republika Německo není suverénním státem, ale že ji stále ovládají Spojenci, tedy vítězové druhé světové války.
Stát a justici také popisuje jako „firmy“. V případě úspěchu převratu se měl stát Heinrich Reuss regentem. V běžném životě pracuje Reuss jako finanční poradce ve Frankfurtu nad Mohanem a je majitelem loveckého zámečku v Durynsku. Právě tam se členové skupiny měli letos hned několikrát sejít.
Součástí byla i exposlankyně AfD
V plánu měli pučisté vytvoření „stínového kabinetu“ s Reussem v čele. Ministerstvo spravedlnosti měla dostat na starost bývalá poslankyně Alternativy pro Německo (AfD) Birgit Malsacková-Winkemannová, která je také v hledáčku policie a momentálně pracuje jako soudkyně v Berlíně. Vedení AfD plánování puče odsoudilo.
Soudkyně a bývalá poslankyně populistické AfD Birgit Malsacková-Winkemannová.
Mezi podezřelými z plánování převratu jsou také aktivní i bývalí vojáci Bundeswehru se speciálním výcvikem včetně vojáka, který pracoval v logistice elitní jednotky KSK (Kommando Spezialkräfte).
Organizace měla mít i ozbrojenou skupinu s bývalým velitelem parašutistů. Další vojáky a policisty se snažila skupina naverbovat. Teroristé chtěli pravděpodobně zaútočit na Spolkový sněm a trénovali se zbraněmi.
Spojení mají údajní pučisté také s prostředím hnutí Querdenker, tedy „jinak smýšlejících“. To stálo v Německu za protesty proti epidemickým omezením a také očkování proti nemoci covid-19. Radikální popírači pandemie ve velkém na sociálních sítích šířili konspirační teorie.
V prostředí odpůrců pandemie údajní pučisté své myšlenky propagovali.
