Rakouský neonacista a politici AfD. Plán deportací sestřelil šedou eminenci

Zatímco vládní koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů čelí mohutným protestům německých zemědělců proti zrušení dotací na motorovou naftu, politika u sousedů žije ještě dalším tématem.

Nadále neutichá kauza z minulého týdne, která přímo souvisí s opoziční Alternativou pro Německo (AfD).

Investigativní skupina Correctiv odhalila, že krajní pravice loni v listopadu na tajné schůzce řešila plán na deportace milionů lidí s přistěhovaleckým původem, a to i těch s německým občanstvím a za použití násilí. O plánu účastníci hovořili jako o „remigraci“.

Schůzky takzvaného Düsseldorfského fóra se ve vile u Postupimi účastnili členové spolku WerteUnion, příslušníci krajně pravicového Identitárního hnutí a také členové AfD.

Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová se teď kvůli tomu zbavila svého poradce Rolanda Hartwiga.

Exposlanec má podle médií ve straně vliv na nejvyšší rozhodovací orgány a platí za „neoficiálního generálního tajemníka“ a „pravou ruku“ Weidelové. A podle Tagesspiegelu přislíbil, že nápady ze schůzky bude tlumočit ve vedení strany.

Vedení AfD na odhalení reagovalo prohlášením, že se oficiální postoj k imigrační politice nemění, a že nešlo o oficiální stranickou akci.

Kromě Hartwiga se schůzky účastnili i poslankyně AfD Gerrit Huyová či saskoanhaltský zemský poslanec AfD Ulrich Siegmund. Ten například chce, aby se zvýšil tlak na restaurace s cizokrajným menu, a tím jejich klientele snížila atraktivita života v Německu.

Proti aktivitám krajní pravice se v německých městech také demonstruje. V neděli i v pondělí vyšly do ulic tisíce lidí. Protestovalo se například v Essenu, Lipsku nebo Rostocku.

Aféra se dotkla i opoziční křesťanskodemokratické CDU. Akce se zúčastnil minimálně jeden její člen a ze strany už zní volání po vyloučení dotyčných.

O listopadové schůzce v Postupimi se píše přímo jako o rasistické akci politiků AfD s „neonacistickými mentory“ z Rakouska.

V pozvánce se psalo o „exkluzivní síti“ aktivních vlastenců a „šanci dostat zemi zpět k normálnímu, zdravému kurzu“. Podmínkou byl členský poplatek minimálně 5000 eur, tedy v přepočtu asi 123 tisíc korun.

Akce se konala ve vile Adlon na břehu jezera Lehnitzsee. Organizátoři si v penzionu pronajali konferenční místnost bez obsluhy.

Ředitel penzionu Thomas Gottschalk tvrdí, že o akci nic nevěděl. „To, co jsem o tom teď četl, je šílené. Úplně šílené – jako v nacistické éře. Zcela se od toho distancujeme,“ komentoval věc pro deník Bild.

Podle Zeitu ale ve vile nešlo o první schůzku krajní pravice. O spolumajitelce Mathildě Martině Hussové píše týdeník jako o horlivé zastánkyni pravicových konspiračních narativů a rasových teorií, ke kterým se hlásili nacisté.

Mimochodem: vila Adlon leží jen osm kilometrů od dějiště nacistické „konference“ ve Wannsee z roku 1942, na kterém se plánoval holokaust evropských židů.

Za organizací schůzky v postupimském penzionu stál Gernot Mörig, bývalý zubař z Düsseldorfu a exlídr mládežnické neonacistické organizace Heimattreue Deutsche Jugend zakázané v roce 2009.

Koncept deportací nazvaný „remigrace“ měl na akci prezentovat rakouský extremista Martin Sellner, který byl léta mluvčím a tváří krajně pravicového Identitárního hnutí. Účast na akci potvrdil.

Pětatřicetiletý Sellner na sebe podle Sternu poprvé upozornil v roce 2006, když na synagogu nalepil nálepky s hákovým křížem. Sám vysvětloval, že do roku 2011 byl neonacistou, což označil za „hřích mládí“.

Se založením Identitárního hnutí v roce 2012 vsadil na „společensky přijatelný“ pravicový extremismus a posouvání hranic veřejného projevu. Podle Sternu pod zakamuflovanými fašistickými, rasistickými a xenofobními hesly hlásal, že chce zachovat etnickou, případně evropskou kulturu či „rasu“ a bránit ji před údajnou hrozbou ze strany jiných etnických skupin.

Získal si stovky mladých přívrženců v Rakousku, Německu a Švýcarsku. Díky sympatickému a mladistvému vzhledu jde o „tvář na plakáty“ krajní pravice o „tradičních hodnotách“.

Sellner potvrdil, že součástí jeho rasové teorie o remigraci je návrh na postavení „modelového města v severní Africe“, kam by se lidé, kteří nezapadají do jeho vidění světa, měli přesunout.

„Remigraci“ vyhlásili jazykovědci z hesenského Marburgu „paslovem“ roku 2013. Porota uvedla, že slovo slouží extremistům jako „krycí výraz pro skutečné záměry“.

Takový princip má podle vědkyně Heike Radvanové u krajní pravice dlouhou tradici. Podle akademičky z Braniborské technické univerzity, která s zabývá výzkumem krajní pravice, je zřejmé, že politický obsah a cíle hlásané na setkání u Postupimi jsou nelidské, proti základním právům a protiústavní.